Zůstáváme staročeští, ale na zahraniční trhy se dostat můžeme, říká šéf Odkolku
Ivan Flek (46) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, od jejíhož absolvování pracuje v potravinářském průmyslu. Od roku 1990 byl spolumajitelem a později jediným majitel pekařské firmy Bonal. V roce 1997 firmu prodal a o rok později nastoupil jako obchodní a později generální ředitel společnosti Ramill. V té době se pekárny ovládané Ramillem sjednotily pod značku Odkolek a prosadily se ve většině v Česku působících maloobchodních sítí. Koncem roku 2000 Ramill opustil a v letech 2001 a 2002 působil jako výkonný ředitel Delta pekáren. Od srpna 2002 byl znovu jmenován generálním ředitelem Ramillu a současně generálním ředitelem Odkolku. Je ženatý, má dvě dcery. Mluví francouzsky, anglicky a německy.
EURO: Společnost Odkolek v současné době spojuje část svých aktivit se společností Delta pekárny. Čeho se má týkat budoucí spolupráce? FLEK: Odkolek i Delta Pekárny zůstávají nadále samostatné. Snažíme se hledat cesty, jak racionalizovat naše podnikání tam, kde to nevytváří konkurenční tlaky mezi našimi podniky. Typickým příkladem je nákupní firma Emka, která nakupuje nejen pro Odkolek, ale i pro několik desítek cizích pekáren. Před půl rokem začala nakupovat i pro Deltu.
EURO: Co je účelem takové spolupráce, jaký sortiment Emka nakupuje? FLEK: Cílem bylo určité posílení nákupu a využití synergií, které taková spolupráce přináší. Hlavně tak můžeme dosahovat nižších cen a vyšší efektivity nákupu. Emka nakupuje kompletní sortiment, jako jsou marmelády, pomocný materiál nebo obaly výrobků, ale nikoli základní surovinu, tedy mouku, ročně přibližně za jednu miliardu korun.
EURO: Emka nenakupuje mouku, opatřuje si ji každá společnost sama? FLEK: Mouku vyrábíme v našich mlýnech. A to jak pro Odkolek, tak pro Deltu, jejíž majitelé jsou připraveni nám své tři mlýny prodat. Dlouho jsme čekali na souhlas antimonopolu, teď celý proces vrcholí. Chceme je spojit s našimi čtyřmi mlýny, které jsme z Odkolku vyčlenili a vytvořili jsme společnost Unimills. Ročně vyrobíme mouku za přibližně dvě miliardy korun. Polovina výroby jde do pekáren Odkolku a Delty, polovina na třetí trh.
EURO: Co vás vedlo ke kooperaci s vaším největším rivalem? Jak funguje vaše spolupráce se šéfem Delty Marko Paříkem? FLEK: Jde o věci, které je potřeba udělat velmi rychle, a to i s ohledem na blížící se vstup do Evropské unie. Nedávno Svaz pekařů zveřejnil , že je nutné investovat asi osm miliard korun, aby se české pekárenství vyrovnalo západní Evropě. To výrazně přesahuje investiční možnosti domácích firem. Nemůžeme-li investovat několik miliard ročně, musíme racionalizovat a specializovat se. Spolupráce Odkolku a Delty funguje velmi dobře, i když přiznávám, že občas může zaskřípat. S příchodem Delty jsme díky zvýšeným objemům získali lepší nákupní podmínky, než jsme dosahovali předtím. To přináší výhody obou firmám. Navíc s Marko Paříkem se mi pracuje skvěle lidsky i profesionálně. Znám ho deset let a dva roky jsem s ním pracoval v Delta pekárnách. Jako podnikatel se chová racionálně, rozhoduje rychle a bez zbytečných emocí.
EURO: Rozumím-li dobře vašim slovům, nebýt vstupu do Evropské unie, pekárenské aktivity by se neslučovaly. FLEK: To si nemyslím. Možná by racionalizace procesů v Odkolku byla o něco méně intenzivní a rychlá, ale byla by v každém případě.
EURO: Jak Delta pekárny, tak Odkolek mají zahraniční vlastníky. Neuvažuje se o ještě bližším majetkovém nebo výrobním propojení obou firem? FLEK: Pokud vím, tak určitá komunikace na úrovni našich akcionářů probíhá. Důkazem je i zmiňovaná spolupráce v nákupu. Přitom dříve byly obě společnosti zarytými nepřáteli, kteří si škodili ať to stojí, co to stojí. Otázky případného slučování nemohu komentovat, ale je zřejmé, že celý obor musí nevyhnutelně projít zásadní koncentrací, jako již má za sebou například výroba mléčných výrobků. V současnosti existují v Česku čtyři silné pekařské skupiny: Delta pekárny, Odkolek, Penam a Millba. Kromě toho existuje ještě řada nezávislých menších pekáren a obchodních sdružení. Na českém trhu by měly v budoucnu existovat nanejvýš dvě nebo tři silné pekařské skupiny.
EURO: Nemůže spolupráce obou firem ohrozit hospodářskou soutěž? Jaký podíl má nyní na trhu Odkolek a jaký Delta pekárny? FLEK: Zcela určitě ne. I když přiznám, že v případě spojení mlýnských kapacit se Úřad pro hospodářskou soutěž o transakci zajímal. Ročně se v šedesátce českých mlýnů semele kolem 1200 tisíc tun potravinářské pšenice, z toho my zpracujeme 350 tisíc tun. Náš podíl na domácí výrobě mouky činí asi 30 procent. Ve vlastní pekařské výrobě dosud žádná fúze nenastala a také zatím nehodláme spolupracovat přímo při obsluze trhu. Navíc máme odlišné zákazníky. V případě Delty to jsou retaileři, jako Delvita, Carrefour či Ahold, Odkolek dodává do prodejen Julius Meinl, Globus a do řady diskontů, například do Plusu nebo Penny Marketu. Náš podíl v Česku je menší – Delta pekárny mají dvanáct procent spotřeby pekařských výrobků, Odkolek osm. Nejbližší další konkurent – Penam má asi pět procent trhu. Mimo toho by měl antimonopolní úřad začít posuzovat jako relevantní spíše evropský trh než ten omezený český.
EURO: Mluvil jste o další specializaci pekáren a koncentraci oboru, jaké jsou v této oblasti plány Odkolku? FLEK: Chceme rozšířit náš záběr také více na Moravu, kde v současnosti kooperujeme s Penamem. Ten však nyní zřejmě vyjednává o odprodeji sebe sama a my se obáváme, že budoucí vlastník nebude podobné spolupráci nakloněn. Proto jednáme s pekárnami na severní Moravě a hledáme partnery i na jihu Moravy. Tato jednání by měla být uzavřena do konce roku. Příkladem specializace je spojení našich výrobních sil třeba ve výrobě rolád se společností Lotus Delta. Obě společnosti si zachovaly vlastní receptury, ale vyrábíme na jednom zařízení.
EURO: Odkolek, respektive jeho vlastníci neprojevili zájem o Penam? FLEK: Určitá komunikace proběhla, k dohodě však nedošlo. Více nemohu tuto záležitost komentovat.
EURO: S Deltou nespolupracujete jen na nákupu – spojili jste síly i v oblasti maloobchodu. Eureca Shops, kterou ovládá majitel Delta pekáren, řídí i prodejny Odkolek. Proč tomu tak je? FLEK: V případě Emky jsme my měli co nabídnout Deltě, ale v oblasti maloobchodu tomu bylo obráceně. Eureca Shops provozuje už řadu let poměrně úspěšný a profitabilní koncept Panerií. Ukázalo se, že čistě pekařská prodejna, není-li podporovaná kávou a fast-foodem, nemůže dlouhodobě přežít bez marketingových dotací. S Eurekou jsme začali spolupracovat například při školení prodavaček či vytváření propagace, až jsme dospěli k tomu, že bylo vhodné oba řetězce prodejen spojit. Navenek však jsou však oba koncepty odděleny. Paneria má středomořský charakter s panini, bagetami a řeckými saláty, Odkolek zůstává staročeský, prodává vánočky, měkké koláče, bramboráky či rozhudy.
EURO: Jste spokojeni s Eurekou? Pustíte prodejny Odkolek úplně ze zřetele? FLEK: Eureca Shops naše prodejny zatím jen řídí, ale brzy se očekává skutečná fúze. K tomu bylo třeba provést ocenění našich prodejen soudním znalcem. Vzhledem k tomu, že jsme byli ve většině míst pouze v nájmu, nejde o částku nijak závratnou, řádově o miliony korun. Předpokládáme, že v Eurece získáme podíl kolem 40 procent. S činností Eureky spokojeni jsme, dokázala naše prodejny rychle dostat do černých čísel. Ovšem určitý marketingový dohled nad celým konceptem si chceme zachovat. Jde totiž o naši značku a v oblasti pekařských výrobků prodává výhradně náš sortiment.
EURO: Paneria expanduje v Česku a chystá se i do zahraničí. Zamýšlíte něco podobného i s prodejnami Odkolek? FLEK: Jak jsem již říkal, Odkolek má na rozdíl od Panerie český charakter, takže s expanzí pod naší značkou lze počítat pouze v tuzemsku. V současnosti funguje třináct prodejen Odkolků, z toho většina v Praze. Aby řetězec efektivně fungoval, je třeba minimálně padesát provozoven, ať už pod značkou Paneria nebo Odkolek. Původně se uvažovalo i o vytvoření jednotné značky pro prodejny Eureky, ale pak jsme zjistili, že je výhodné mít dva koncepty, a mířit tak na dva různé zákaznické segmenty.
EURO: Vlastníkem Odkolku je společnost Ramill, která má lucemburské majitele. FLEK: Ramill je česká firma, ale její matkou je lucemburská akciová společnost Bakeries International Luxembourg (BIL). Vlastníci jsou jak fyzické osoby, tak společnosti kótované na burze. V Ramillu získal BIL majoritní podíl ve výši 57 procent na jaře roku 2002 a před půl rokem dokoupil zbytek akcií do sto procent. Ramill, který původně vznikl jako mlýnská společnost, drží v Odkolku 90 procent. Zbylých deset procent mají drobní akcionáři.
EURO: Nakolik je BIL spokojena s podnikáním Odkolku, respektive Ramillu? Tato společnost chtěla v Česku vytvořit silnou skupinu, plánuje nějaké nové investice? FLEK: Věřím, že spokojeni jsou. Důkazem by mohlo být to, že zatím zůstávám ve své funkci. Také nás potěšilo, že ani do Odkolku ani do Ramillu nebyli dosazeni žádní zahraniční experti, kteří by nám říkali, co máme dělat. Klíčové funkce stále drží český management. Pokud jde o další akvizice, je naším cílem - na rozdíl od Delty, která posiluje svoje postavení v Maďarsku, Polsku a na Slovensku - zatím především domácí trh. Kromě zmíněné Moravy chceme získat kapacity i v jižních Čechách. Pokud by se naskytla příležitost získat subjekt podobný Odkolku, například v jižním Polsku nebo Maďarsku, věřím že by BIL určitě projevila zájem. Ovšem konkrétní zadání v tomto směru nemám.
EURO: Kolik můžete utratit za nákup nových subjektů? FLEK: Na nákup dodatečných kapacit máme, i bez dotace ze strany BIL, dostatečný rating u bank v řádu stovek milionů korun. Střední průmyslová pekárna přitom přijde na 20 až 80 milionů korun.
EURO: Často se diskutuje o přežití českých potravinářských firem v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Jaké jsou šance českých potravinářů? FLEK: Přežití závisí na schopnosti českých podniků rychle uskutečnit zmíněnou koncentraci pekárenských kapacit. Ta by umožnila efektivní racionalizaci provozu a kontrolu nákladů. Samotný Odkolek by potřeboval investice do dalšího rozvoje a zachování konkurenceschopnosti minimálně sto milionů korun ročně. Zatím jsme asi na polovině této částky. A šance na přežití? Předpokládám, že počet pekáren se bude dost redukovat. Ze současných 80 velkých tuzemských pekáren do dvou let po vstupu do unie minimálně polovina zanikne. Podobnou redukcí prošlo i mlékárenství – v bývalé federaci bylo 130 mlékáren, nyní jich v Česku funguje jen zlomek. Problémem potravinářského oboru je, že byl budován v době studené války a proto byl značně předimenzován.
EURO: Vstoupí zahraniční firmy ještě více do českých subjektů, nebo naopak mají čeští potravináři šanci expandovat? FLEK: Expanze českých pekáren a mlýnů je reálná. Stejně jak se bude Evropa hrnout k nám, tak se i my musíme hrnout do Evropy. V současnosti je však například český export pekárenské produkce minimální. Je to dáno velmi silnými ochranářskými opatřeními ze strany unie. Ta však během osmi měsíců padnou. Na uvolnění obchodu s potravinářskou produkcí se nyní intenzivně připravujeme. Pro Odkolek vidím v zásadě dvě oblasti, v nichž může expandovat mimo český trh. První je vývoz trvanlivého sortimentu jako jsou rolády, sušenky a perníky, druhou je využití příhraničních kapacit. Například z naší pekárny v Rumburku je to jen 40 kilometrů do Drážďan. I v oblasti pronikání na další trhy bychom rádi spolupracovali s Deltou. Podíl vývozu na tržbách Odkolku bychom chtěli zvýšit během příštího roku na deset procent.
EURO: Co budou muset čeští výrobci potravin změnit, aby v unii uspěli? FLEK: V přejímání evropských norem jsme papežštější než papež. Když Brusel řekne 50 centimetrů nad zemí, tak my, abychom byli lepší, řekneme 70. V návrhu jednoho zákona dokonce bylo, že pekárna nesmí pracovat s teplou vodou. To je naprostý nesmysl, bez teplé vody těsto prostě neuděláte. Naštěstí je v pekařině tlak menší než při výrobách masa a mléka. Přesto jsme do této oblasti investovali miliony korun, což bohužel naši obchodní partneři příliš nevnímají. Například všechny mlýny a část pekáren Odkolku má certifikáty ISO 9001 a mezinárodní potravinářská osvědčení HCCP.
EURO: Jaké změny cen základních potravin můžeme po vstupu do unie očekávat? FLEK: Ceny základních potravin se zcela určitě zvýší. Rozhodujícím kritériem budou logistické náklady a kupní síla obyvatelstva. Rohlíky, chleba a mouka do vstupu zdraží o desítky procent. Tlak ze strany zemědělců je totiž velmi silný a zdá se, že těmto snahám je nakloněno i ministerstvo. Naše mlýny jsou v nákupních cenách asi o 30 procent výše, než byly na jaře, a možná ještě letos se přiblížíme k situaci, kdy se vyplatí dovážet obilí ze zahraničí. V současnosti začínáme jednat i s obchodními řetězci o zvýšení cen. Problémem je, že ty usilují o udržení prodejních cen co nejníže.
EURO: Je možné, že pokud se nedohodnete, odejdete z řetězců? FLEK: Snad i řetězce pochopí, že po deseti letech by se měl rohlík začít pohybovat minimálně na 1,50 Kč a mouka že se zvýší alespoň o korunu. Protože pro naše obory je to otázka bytí a nebytí, umím si i takovou extrémní situaci představit.
EURO: Právě na podmínky v maloobchodních řetězcích si čeští potravináři často stěžují. FLEK: Tlak na cenu z jejich strany je velmi silný. Často to bohužel odnáší kvalita. To je vidět například na masných výrobcích. Sám jsem kvůli tomu například přestal jíst párky. Naštěstí na kvalitě pečiva se tento tlak projevuje o něco méně. Smutný je přístup řetězců k našemu sortimentu. Nabízejí například rohlíky v obrovských nákupních koších v často žalostném stavu za směšné ceny.
EURO: Jakou můžete mít marži na rohlících za korunu? FLEK: Na rohlíku máme hrubý zisk nejvýše jedno procento. A některé společnosti nabízí tento sortiment ještě levněji než za zmíněnou korunu - v případě Plus Diskontu nebo Kauflandu dokonce za dvacet respektive deset haléřů za kus. Dokonce jsem slyšel, že jeden řetězec nabízel rohlíky, zdarma! Vyšší marže máme na výrobcích, kterými se dokážeme odlišit a vyrábí je jen málo konkurentů. Drobným příkladem může být perníková chaloupka nebo určité typy koláčů. Na nových výrobcích můžeme dosáhnout marže až deset procent. Před pár lety byla podobně lukrativní výroba toastového chleba.
EURO: Letošní úroda obilovin je vzhledem k nepříznivému počasí podstatně slabší než v minulých letech. Jak se to odrazí v cenách vašeho zboží? FLEK: S tvrzením, že byla letošní úroda podstatně nižší, nesouhlasím – určitě budou chybět krmiva, ale na druhé straně není úroda o 30 procent nižší. Průměrný pokles úrody se pohybuje kolem deseti procent, takže racionální zvýšení cen by bylo také kolem deseti procent. Bohužel naše vstupy se zdražují, jak už jsem uvedl, podstatně silněji, i když si myslím, že podobný nárůst není zcela zdůvodněný. Ovšem naše původní předpoklady zdražit do deseti procent se díky tlaku zemědělců a stále svobodnějšímu evropskému obchodu s obilím ukazují jako příliš optimistické. V tuto chvíli je zřejmé, že zdražení mouk, těstovin i pekařských produktů bude několikanásobně vyšší a od cenové úrovně EU nás bude dělit pouze levnější pracovní síla. Ostatní náklady už máme „bohužel“ evropské.
