Ministr financí Eduard Janota nakonec předloží končící sněmovně balík opatření, které by srazily deficit státního rozpočtu na příští rok z 203 miliard na 160 miliard. Udělá to přesto, že pravděpodobnost schválení tohoto balíčku je zhruba stejná jako to, že Česko vyhraje fotbalové mistrovství světa v Jihoafrické republice.
Teď se totiž vede předvolební kampaň a během ní není podstatné, co je důležité pro tuto zem, ale poplivat jednoho soupeře, druhého kopnout do kotníku a třetímu roztrhnout košili.
Pod správou měnového fondu
Přitom je docela dobře možné, že bez razantního zásahu proti pádu veřejných financí do chaosu, jenž nepochybně hrozí, bude celkem jedno, jak nakonec volby dopadnou. Neboť tím, kdo bude v příštích letech rozhodovat o tom, jak vysoké budou důchody, kolik budou vydělávat učitelé a jestli postavíme ještě nějakou dálnici, se stane úředník Mezinárodního měnového fondu pověřený správou nouzového úvěru pro Českou republiku. Tak nějak to momentálně vypadá v Maďarsku a Lotyšsku.
Jen ať se podepíší**
Eduard Janota by musel být hodně hloupý, kdyby odpovědnost za tento vývoj nechal na sobě. Je moc dobře, že dělá tohle gesto. Nechť jsou konkrétní politici svými jmény podepsáni pod odmítnutím tohoto návrhu a nechť existuje veřejně přístupný seznam volených zástupců lidu s konkrétními jmény a údaji o jejich hlasování o tomto, pro budoucnost země tak důležitém
balíčku opatření.
Je úplně jedno, že se nyní Jiří Paroubek rozhořčuje nad tím, že Janota chce zdražit potraviny zvýšením DPH (mimochodem pokles cen potravin je podle posledních statistických údajů momentálně na rekordních hodnotách). Stejně jako je lhostejné, že Mirek Topolánek odhodlaně hlásá, že nechce zvedat žádné daně. Ve skutečnosti schválení Janotova balíku na jeden rok by dalo jakékoli příští vládě časový prostor pro důkladnou přípravu reformy veřejných financí, které se tak jako tak nevyhneme. Jenže přiznat voličům realitu znamená pro politiky přiznat se, že za posledních deset let na nejdůležitějším úkolu, který před nimi stál, a na nějž upozorňovali nejen domácí experti, ale i všechny mezinárodní instituce, co jich po světě je, neodpracovali téměř vůbec nic.
