Bohatství může přinášet problémy...
Celý podtitul: Bohatství může přinášet problémy. Proto vznikají poradci, kteří mají pomoci.
Když Thomas a Joana získali nějaké peníze - konkrétně 30 milionů dolarů -, zaskočilo je to, nikoli však v dobrém. „Otřáslo to námi, byli jsme ohromení a cítili jsme se mizerně, místo abychom měli radost,“ říká Thomas. Tento dramatický obrat v jejich podnikání - důsledek prodeje soukromé společnosti, v níž Joana držela velký podíl akcií - způsobil páru utrpení kvůli „syndromu náhlého zbohatnutí.“ Proto požádali o pomoc psychologa Jamese Grubmana, který spolupracuje s několika finančními poradenskými firmami včetně té jejich. „Nemohli jsme mluvit s nikým jiným. Stres, který nám peníze přinesly, není nijak zvlášť příjemný,“ říká Thomas.
Grubman jim poradil, aby jeden měsíc neprováděli žádná rozhodnutí ohledně peněz nebo pracovního života. „Ztratíte svůj cíl, nemusíte-li se namáhat,“ říká Thomas (což je stejně jako u ostatních klientů v tomto článku pseudonym), „Jim garantuje, že se po roce budeme cítit jinak. Dosud s ním máme ty nejlepší zkušenosti.“ Již dříve Grubman pomohl Thomasovi odolat impulzivnímu nákupu pozemku, na němž zamýšlel vybudovat luxusní domy, o čemž nyní říká, že by to byla špatná investice. Psycholog také pomohl páru v tom, jak hovořit o penězích s dětmi a podporovat dva starší potomky, aby dokončily studium na vysoké škole.
Všichni víme, že peníze souvisejí s emocemi. Rozpadají se kvůli nim rodiny, děti se vymykají kontrole a zanikají přátelství. Nikomu se nechce hovořit o platech, dědictví nebo o štěstí spadlém do klína. Mít více peněz, než jste čekali, může být stejně problematické, jako když se vám nedostávají.
Stále více dobře situovaných lidí přiznává psychologické potíže spojené s penězi a žádá o radu. Plánovači, zvyklí na polykání čísel a hledající krajní řešení, jsou vystaveni nové potřebě výuky, jak správně přemýšlet. Poradci v malém, ale stále rostoucím počtu firem vyhledávají psychology se zkušeností s finančními problémy, aby se s nimi poradili o některých případech a někdy aby pracovali přímo s klienty. „Někteří poradci chápou, že jde o pečovatelskou profesi podobnou zdravotní péči, v níž za vámi lidé chodí kvůli vašim znalostem, ale zároveň chtějí, abyste to s pacientem uměli,“ říká Grubman, který také vyučuje v kurzech psychologie a finančního plánování na McCallumově ekonomické fakultě při Bentley College ve Walthamu ve státě Massachusets.
On i další, kteří pracují v takzvaném poradenství pro bohatství, jsou přesvědčeni, že není tak těžké obrátit velmi analytického člověka na emočně inteligentního. „Poradci musejí být vyškolení nejen v kladení otázek, ale i v tom, jak si poradit s vlastním znepokojením ohledně dotazování,“ říká Grubman, „nemusejí však být vyškolení, jak byste si asi mysleli. Jen musejí umět naslouchat, vést klienty ke klidu a poskytovat jim podporu.“
Někteří poradci si nedokážou představit, že by měli zkoumat emoční život klientů - a jsou i terapeuti, kteří si myslí, že by to poradci ani dělat neměli. Holly Isdale, výkonný ředitel poradenských služeb pro bohaté společnosti Lehman Brother, říká: „Má role nespočívá ve zjištění, proč vás vaše matka nenávidí. Ale budu se vás ptát na vaše jmění nebo na to, jak zavést bohatství do rodinných rozhovorů.“
Škodlivé účinky.
Většina negativních souvislostí je pro mnohé bohaté spojená s tím, jak používat peníze, aniž by to zkazilo děti. Roy Ballentine, jehož firma Ballentine, Finn ve Wolfeboro v New Hampshire poskytuje služby výjimečně bohatým lidem, vypráví o jedné rodině, která se dostala do potíží. Nejstaršího syna, který byl na vysoké škole, když rodiče získali skutečně velké peníze, se to nijak nedotklo. Školu dokončil a byl přijat na studium MBA. Další děti to však poznamenalo. Druhý syn zanechal studia na vysoké škole a nejmladší potomek byl v 21 letech posluchačem druhého ročníku univerzity. Jejich vztahy s rodiči se zhoršily. „Rodiče dávali dětem peníze, aby si mohly dělat, co chtějí, místo toho, aby si je musely vydělat. Mysleli si, že jim tím pomáhají, ale bylo tomu naopak,“ říká Ballentine.
Po vyhodnocení finanční situace rodičů si Ballentine uvědomil, že brzy budou muset za svou velkorysost zaplatit darovací daň sto tisíc dolarů. Tato vyhlídka si vynutila, aby se začali zabývat řešením problému. Rodiče se rozhodli, že dětem na rok sníží finanční příspěvky, a určili cíle, jichž mají dosáhnout, aby mohly čerpat z podpůrného fondu. I poté však mohly děti používat peníze pouze na určité účely. „Pomáhali jsme rodičům v tom, jak dětem situaci vysvětlit, aby to nevnímaly jako trest, nýbrž jako možnost pomoci vzájemným vztahům v rodině,“ říká Ballentine, který si najal Grubmana, aby spolupracoval s jeho zaměstnanci. A děti to pochopily, říká Ballentine: „Neřekl bych, že problém je vyřešen. Ale všichni jsou mnohem spokojenější.“
David a Carol, klienti společnosti Lexington Wealth Management z Bostonu, se také potýkali s nečekaně nabytým bohatstvím, když se jednoho dne obrátili na svého poradce Michaela Tucciho s neobvyklou prosbou, aby spravoval jejich nemovitosti. Ačkoli množství peněz bylo značné (zhruba deset milionů dolarů), bylo to méně, než si dvě Davidovy dospívající dcery myslely, že by to mělo být. Firma, kterou rodina vlastnila již druhou generaci, se dostala do potíží a David ji prodal prvnímu kupci, který se vyskytl. Pak nastal další stresující okamžik pro jeho dcery. Když jim zemřela babička, peníze připadly otci a jeho druhé, mladší manželce. Rodinu ovládly nespokojenost a frustrace.
Poradkyně pro bohatství Szifra Birkeová vedla Tucciho k tomu, aby se naučil číst mezi řádky. Ještě předtím, než Tucci uspořádal v Davidově chatě u jezera diskusi s dcerami o rodinných financích, zeptal se svého klienta: „Mohu se ptát na cokoli?“ Mohl. Nakonec se dcer zeptal: „Jak pociťujete skutečnost, že peníze vaší babičky připadly otci a jeho nové ženě, nikoli vám?“ To způsobilo slzy a sklíčenost. „Pak dcery řekly: 'Nechceme vypadat chamtivě, ale vyvolává to v nás pocit, jako bys měl větší starost o ni než o nás.' To David netušil,“ říká Tucci.
Nakonec David a jeho poradce navrhli kompromis, který vyhovoval všem. „Bylo lepší, když se toho zúčastnil ještě další člověk,“ říká David, „Mike mohl vyslovit věci, které bych já sám řekl jen s velkými problémy.“
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
