Firma ČEZ pomalu zbrojí na válku s albánským Energetickým regulačním úřadem. Schyluje se k ní již několik měsíců. Spor může dle informací týdeníku Euro v krajním případě skončit u arbitráže. V té by ČEZ pravděpodobně žádal o odškodnění za znehodnocení své investice v Albánii.
Investovat a zdražit
O co jde? Česká firma koupila v polovině roku 2009 za 102 milionů eur 76procentní podíl v distribuční společnosti OSSH. Albánská firma, která do akvizice patřila místní vládě, byla notně podinvestovaná, stejně jako celá albánská energetika. Firma OSSH, která je jediným distributorem elektřiny v zemi, se navíc potýká s velkými krádežemi proudu. I kvůli tomu si ČEZ loni půjčil od Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Mezinárodní finanční korporace (IFC) sto milionů eur, zhruba 2,4 miliardy korun. ČEZ půjčené peníze postupně investuje, mimo jiné do oprav rozvoden, rozvodů nízkého napětí, výměny transformátorů či elektroměrů. Investice mají přispět nejen k modernizaci rozvodné sítě, ale i k významnému omezení krádeží proudu z rozvodné sítě. ČEZ přitom nechce více než dvoumiliardovou investici platit ze svého a hodlá ji částečně promítnout do konečných zákaznických cen elektřiny. Dobře informované zdroje týdeníku Euro potvrdily, že také z tohoto důvodu firma loni požádala albánský Energetický regulační úřad o zvýšení cen elektřiny pro letošek zhruba o pět procent. ČEZ svůj požadavek mimo jiné zdůvodnil úrovní inflace v Albánii, zvýšením ceny za dováženou elektrickou energii a náklady spojenými s certifikací pro elektroměry. Regulátor ale tak vysoké zdražení odmítl. A to energetický gigant považuje za porušení pravidel. „V současné době probíhají jednání nejen s regulátorem o podmínkách v albánském energetickém sektoru. V Albánii jsme spustili transformační projekt, který probíhá podle harmonogramu a odráží se i na hospodářských výsledcích společnosti,“ reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Připomněl navíc, že s využitím zkušeností z předchozích akvizic dosahuje ČEZ od počátku vstupu na albánský trh trvalého zlepšení všech ukazatelů. „EBITDA společnosti by podle předběžných výsledků dosáhla téměř jedné miliardy korun, nadále zde zlepšujeme ukazatel hrubé marže, snižujeme množství výpadků dodávek elektrické energie a trvale snižujeme počet zaměstnanců ve společnosti,“ vypočítal Kříž.
Z Balkánu domů
Pokud se firmě ČEZ nepodaří s albánským Energetickým regulačním úřadem dohodnout, nedá se vyloučit arbitráž. Odpovědím na otázky, čeho přesně se bude arbitrážní spor týkat, o jak velkou částku v něm půjde a zda je za těchto okolností ohrožena návratnost investice ČEZ v Albánii, se Kříž vyhnul. „Nechceme jakýmkoli vyjádřením narušit probíhající jednání v Albánii, nebudeme tedy na takovéto spekulativní dotazy nijak reagovat,“ sdělil pouze. ČEZ v letech 2004 až 2009 za nákup firem v osmi evropských státech utratil zhruba sedmdesát miliard korun, spolu s dodatečnými investicemi do nakoupených společností pak dokonce sto miliard korun. Nejvíce peněz tuzemská energetická firma utratila za akvizice na Balkáně, kde si kromě albánského distributora koupila mimo jiné podíly v bulharských či rumunských regionálních distribučních firmách. Vše v rámci strategie vybudovat jednoho z nejsilnějších energetických hráčů v regionu. Jen za loňský rok zahraniční investice vynesly ČEZ přes deset miliard korun. Ne všechny akvizice ale skončily úspěchem. V Bosně a Hercegovině se ČEZ pokusil koupit důl a elektrárnu Gacko, transakce ale skončila roztržkou s místním partnerem a arbitráží. „V Gacku šlo o neuskutečněnou investici. Žalujeme především náhradu škody z nerealizovaného projektu. Arbitráž řádně pokračuje podle stanoveného časového rozvrhu, rozhodnutí je možné očekávat během příštího roku,“ dodal Kříž. Od razantní akviziční politiky v zahraničí ale ČEZ v posledních letech upouští. Aktuálně se soustředí především na tuzemský trh a projekty, jako je dostavba dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín.
