Ačkoliv mnoho států po celém světě v poslední době bojuje s mimořádně vysokou inflací, průměrné zvýšení cen ve Švýcarsku loni podle serveru Trading Economics, na nějž se odkazuje web Visualcapitalist.com, dosáhlo pouhých 2,8 procenta. Maximální měsíční nárůst pak činil 3,5 procenta, což je sice nejvyšší naměřená hodnota za posledních 29 let, ve srovnání s řadou jiných vyspělých, potažmo rozvíjejících se ekonomik je to ale stále velmi dobrý výsledek.
Například v České republice dosáhla loňská průměrná inflace hodnoty 15,1 procenta, zatímco ve Spojeném království to bylo 10,5 a v USA 6,5 procenta. Rekordmanem Evropské unie se stalo Maďarsko, kde cena zboží a služeb narostla o 24,5 procenta, v Turecku to pak bylo dokonce 64,3 procenta. Seznam důvodů, proč Švýcarsko dopadlo o poznání lépe, nyní přinesla americká televize CNBC.
Ceny byly vysoké už dříve
Švýcarsko je jedním z nejbohatších států světa a podle HDP na obyvatele překonává ostatní velké ekonomiky, jako je třeba USA, Japonsko nebo Německo. Alpská země je také domovem některých z nejbohatších občanů planety a průměrné bohatství dospělého člověka se zde pohybuje kolem hodnoty 15,5 milionu korun.
Tomu všemu ale odpovídají vysoké životní náklady. Například města Curych a Ženeva se podle žebříčku Economist Intelligence Unit loni udržela mezi 10 nejdražšími městy světa. A to i přesto, že inflace výrazně zvýšila náklady na živobytí třeba v Singapuru nebo New Yorku.
Dle Tobiase Straumanna, profesora ekonomických dějin na univerzitě v Curychu, jsou Švýcaři méně náchylní na růst cen, jelikož mají tendenci utrácet menší část svých příjmů za základní věci, jako je jídlo a ubytování. „Protože jsou lidé v průměru bohatí, není podíl potravin v celkovém rozpočtu domácností tak velký jako v jiných zemích. I u nás jsou samozřejmě vidět nerovnosti, ale v mezinárodním porovnání máme velmi dobře fungující sociální politiku,“ vysvětlil.
Stabilita švýcarského franku
Dalším důvodem relativně nízké inflace v alpské zemi je silný švýcarský frank. Měna dlouhodobě posilovala a loni dokonce dosáhla parity vůči euru. Tento vývoj je z velké části způsoben tím, že frank je vnímán jako ,bezpečný přístav‘. Je totiž krytý velkou rezervou zlata, dluhopisů a finančních aktiv, což národní bance pomáhá zajistit stabilitu v dobách volatility.
Švýcarsko navíc nijak výrazně neovlivnila ani silná závislost na mezinárodním obchodu. Tamní export sice loni dosáhl hodnoty kolem 6,7 bilionu korun, z velké části se ale jedná o zboží a služby vyšší hodnoty. To je méně náchylné na kolísání cen než sériově vyráběné komodity s nízkou marží. Země zároveň dováží zboží zhruba ve stejné hodnotě, přičemž silnější frank dokázal tyto výrobky zlevnit.
Odolný energetický systém
Švýcarsko je také méně závislé na dovozu ropy a plynu než mnozí jeho evropští sousedé, výraznou roli v zásobování energií totiž hrají hydroelektrárny. Švýcarští dodavatelé energie jsou navíc z velké části ve veřejném vlastnictví, což znamená, že jsou méně vystaveni extrémní volatilitě trhu a podléhají přísnější cenové regulaci.
Na konci roku 2022 ceny energií v alpské zemi rostly tempem 16,2 procenta, v Německu to přitom bylo procent pětadvacet a ve Spojeném království pak dokonce 52,3 procenta. Švýcarský energetický regulátor očekává, že letos se ceny zvýší o dalších 27 procent, přičemž průměrný účet za energii pro domácnost přesáhne 1215 švýcarských franků (asi 29 tisíc korun).
Řízení cen zboží a služeb
Kromě energetiky má Švýcarsko rovněž přísné kontroly cen zboží a služeb, což zemi činí méně náchylnou k inflačním výkyvům. Ze základních produktů používaných k měření inflace eurozóny podléhá ve Švýcarsku zhruba 30 procent cenové regulaci. To je podstatně více než v kterékoli jiné evropské zemi.
Ceny švýcarských potravin se kvůli tomu loni zvýšily o pouhá čtyři procenta, což je o poznání méně než 19,8procentní nárůst v Německu nebo 18,8procentní v Česku. Situaci pomohla také vysoká cla na některé zemědělské produkty. Domácí potraviny, jako je mléko a sýr, jsou díky nim zvýhodněny a méně ovlivněny pohyby na globálních potravinových trzích. To nadále pomáhá stimulovat ekonomiku země.
Privatizace energií byla chybou
Poměrně pozitivní výhled pak Švýcarská národní banka očekává i letos. Inflace by totiž měla poklesnout na zhruba 2,4 procenta a v roce 2024 se má snížit dokonce až na 1,8 procenta. Tato hodnota už by přitom byla nižší než bankou stanovený cíl, jenž podobně jako v mnoha ostatních zemích činí rovná dvě procenta. Ekonomové však uvedli, že ani takto nízké číslo by hospodářství země pravděpodobně nijak nepoškodilo.
Jedinečné ekonomické prostředí Švýcarska se vytváří desítky let a pro většinu zemí je obtížné ho napodobit. Přesto Straumann tvrdí, že by ostatní země měly Švýcarsko následovat třeba ve znárodnění svých dodavatelů energie. „Mnohé státy v Evropě prošly v minulých letech výrazným posunem k privatizaci a nyní na to doplácejí. Ze střednědobého až krátkodobého hlediska to byl možná dobrý nápad, nyní se ale ukazuje, že tento systém není příliš odolný,“ uzavřel profesor ekonomických dějin.
