V Americe nemáme partnera pro jednání

20. 2. 2017

Vidím potenciál v obchodních dohodách s Japonskem, Mexikem, Indonésií a Latinskou Amerikou, říká komisařka Cecilia Malmstromová

Komisařka pro obchod Evropské komise Cecilia Malmstromová odpovídá na otázky soustředěně, pečlivě volí slova. Nemáte z ní pocit, že se v obchodních vyjednáváních „vyžívá“, nestřílí od boku; emocionální vazbu jsem postřehnul, až když došla řeč na Ukrajinu a jak jí prostřednictvím obchodu pomoci. Její parádní číslo - Transatlantické obchodní a investiční partnerství s USA (TTIP) - je ovšem velmi ohroženo. Přitom velmi široce pojatá dohoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií je ze všech projednávaných samozřejmě nejdůležitější z hlediska objemu a významu, ale budí vášně ana obou stranách Atlantiku má vlivné odpůrce.

Ani za nejlepšího počasí by neměla komisařka pro obchod Cecilia Malmstromová snadnou roli, i s Obamovou administrativou bylo vyjednávání o některých okruzích TTIP hodně vypjaté. Průstřel kanonem znamenaly prezidentské volby v USA, které do Bílého domu vynesly Donalda Trumpa -a jestli byl v něčem konzistentní, pak ve svém odmítání dohod o volném obchodu typu NAFTA (s Mexikem a Kanadou).

Navíc Bruselu momentálně chybí protistrana v podobě nového hlavního obchodního vyjednávače (US Trade Representative). Ale předpokládejme, že Trumpův nominant na tuhle důležitou pozici, Robert Lighthizer, bude Kongresem potvrzen. Ani pak to ale nebude jednoduché.

* Četl jsem pozorně situační zprávu, kterou jste se svým americkým protějškem Michaelem Fromanem vydali 17. ledna letošního roku a která shrnuje, kam se do příchodu nové administrativy podařilo jednání o transatlantické dohodě dotáhnout. Budete teď začínat od začátku, nebo to všechno skončí úplně u ledu?

Prezident Donald Trump nikdy o TTIP sám o sobě nic neřekl, ale před pár dny se negativně ke smlouvě vyjádřili lidé z jeho okolí. Konkrétně šéf Národní rady pro obchod (NTC) Peter Navarro prohlásil, že mu TTIP nepřijde jako dobrý nápad. Mám pocit, že se hned tak vyjednávání nepodaří nastartovat. Což je mimochodem škoda, protože jsme se v předchozích vyjednávacích kolech opravdu hodně napracovali a dotažení jednání do úspěšného konce by bylo přínosem jak pro Unii, tak i pro Spojené státy.

* Podle publikovaných studií byl celkový přínos dohody odhadován na asi půl procenta ročního růstu na obou stranách. Takže pokud by se tyto odhady potvrdily, zvedlo by to hospodářský růst asi o čtvrtinu, což určitě není málo.

Už jen odstranění zbývajících celních bariér od prvního dne účinnosti dohody by znamenalo miliardové přínosy pro byznys. A to byl náš záměr, stejně jako v případě dohody CETA s Kanadou, kde dojde k okamžitému snížení cel u 98 procent položek sazebníku (EP schválil dohodu CETA 16. února, pozn. red.). A samozřejmě máte i další významné přínosy, třeba v oblasti regulatorní spolupráce, což sice není nízko visící ovoce, avšak pro budoucí rozvoj byznysu je to samozřejmě důležité. Ale neřekla bych, že TTIP je pro novou administrativu prioritou. Ovšem nemám ještě ani partnery, jichž bych se mohla oficiálně dotázat na další postoj USA v této věci, protože dosud neprošli schvalovacím procesem v Kongresu. Jsem však skeptická.

* Těžko se divit skepsi, když se Peter Navarro vyjádřil dost tvrdě, včetně poznámek o podhodnoceném euru, které pomáhá německému vývozu, jako kdyby Němci mohli manipulovat kurzem.

Z některých prohlášení má člověk tak trochu pocit, že chtějí tu jednat s Paříží, tu s Německem a nejsou úplně zorientováni v tom, kdo politiku v oblasti obchodu určuje, a ž e to v EU není v bilaterální kompetenci. Jak už jsem řekla, nejdřív musí projít schvalováním, pak bude určitě chvíli trvat, než na TTIP dojde, pokud vůbec.

* Předpokládejme, že to nespadne úplně pod stůl a nakonec dojde k obnovení jednání. Kde se podařilo pokročit nejdál a kde naopak nejméně? Jak daleko se pokročilo třeba ve vyjednáváních o veřejných zakázkách?

Pokud jde o veřejné zakázky, tak zrovna tam jsme se nepohnuli z místa ani o píď, a to ani s předchozím vyjednávacím týmem. Jinde byl progres mnohem lepší. Američané pochopitelně mohou studovat, kam jsme dospěli v jednáních s Kanaďany (CETA), kam je EU ve vyjednáváních schopná dojít. Je to velmi komplexní dohoda, to nejlepší, co jsme kdy uzavřeli. Máme plný vzájemný přístup na trh veřejných zakázek, mechanismus spolupráce v regulatorní oblasti, téměř plné uvolnění obchodu. Pro mnohé země je důležitá ochrana geografického značení původu, kterou se nám také podařilo u 154 případů dohodnout. Kanada je velmi solidní a dobrý partner, skoro jako by byla v Evropě, doufám, že dohoda začne platit už v březnu.

* Co říkáte na americký plán zavést „border tax“, tedy uplatňovat dvacetiprocentní daň na veškeré dovážené zboží, přičemž produkce domácí provenience by podléhala pouze sazbě daně z prodeje (sales tax), která je uvalována jednotlivými státy, nikoli federací? Docela to zavání protekcionismem…

Všechno je teď v pohybu a nechci předjímat, co z toho nakonec vzejde. Ale pokud by se skutečně podstatně více danilo dovážené zboží, pak by to ne že zavánělo protekcionismem, to by byl protekcionismus jako hrom a velmi mne to znepokojuje. Zejména když by se tím spustil nějaký dominový efekt ajiné země by reagovaly protiopatřeními. Víme, k čemu to vedlo ve 30. letech minulého století.

* Pokud TTIP spadne pod stůl, co je v zásobníku obchodních dohod? Šlo by jednání s ostatními významnými zeměmi urychlit? Nemáte pocit, že iv některých členských zemích EU zájem o uvolňování obchodu vázne?

Máme rozjednaných 20 dohod. Snažíme se urychlit jednání s Mexikem, které žije v napětí, jak dopadne NAFTA, a také s Mercosurem, který zahrnuje Brazílii, Argentinu, Paraguay a Uruguay, teď jsme se vrátili z jednání s Indonésií, jednáme s Japonskem. Austrálie, Nový Zéland, Chile, je toho hodně a je fér říct, že zájem o jednání s Evropou se zvýšil tím, jak si řada zemí uvědomuje, jak škodlivý by protekcionismus pro ně byl. Navíc chceme uzavírat takové dohody, které budou přínosem nejen pro velký byznys, ale i pro malé a střední podniky, pro lidi jako takové, včetně klauzulí podporujících udržitelnost, garantujících ochranu spotřebitelů i zaměstnanců. Už dlouho jednáme s Indií, ale to je sice obrovská země i trh, ale na vyjednávání je to velice komplikovaný partner. Pracujeme i na investiční dohodě s Čínou, kde jde o dosažení větší symetrie v přístupu na trh pro evropské společnosti. Pokud jde o náladu v samotné Unii, začátkem března bude schůzka s ministry obchodu členských zemí ve Vallettě na Maltě, která nyní EU předsedá, a situací se budeme zabývat. Ale jak j s em byla v kontaktu s některými ministry a velvyslanci, mám pocit, že je silná vůle rozvíjet ambiciózní program vyjednávání s partnery. Nebudeme jen tak pasivně čekat, až nám Washington zavolá. Obchodní příležitosti je třeba aktivně hledat a vytvářet pro ně smluvní prostor, pracovní příležitosti v exportních oborech jsou nadprůměrně placené a příspěvek obchodu pro ekonomický růst není významný jenom pro nás, ale i pro partnery EU a to je třeba také připomínat.

* Po našem rozhovoru máte jednání s ukrajinskou delegací. Asociační dohoda byla koncipována jako asymetrická, trh pro ukrajinské vývozy do EU se měl otevírat rychleji než v opačném směru. Ukrajině byla přiznána přechodná období, aby se dokázala přizpůsobit. Můžete říct, že vývoz do EU skutečně pomáhá stabilizovat tamní ekonomiku a nahradit ztrátu ruského trhu?

Na Ukrajině mi záleží, je to moje srdeční záležitost a víte dobře, že tahle země je opravdu těžce zkoušená. Předložila jsem návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení dočasných autonomních obchodních opatření pro Ukrajinu. Ty jdou nad rámec obchodních koncesí, jež Ukrajina dostala v rámci dohody o přidružení. Přednostně jsme hledali takové položky, které nebudou pro evropský trh příliš citlivé a „politicky nenarazí“, ale zároveň mají pro Ukrajinu smysl. Jde třeba o hnojiva, obuv, elektroniku, hliník a měď, med, výrobky z obilovin a drobné ovoce. Návrh se teď projednává v Evropském parlamentu, když to půjde dobře, možná se podaří vše schválit ještě do léta.

Pokud by se skutečně podstatně více danilo dovážené zboží, pak by to ne že zavánělo protekcionismem, to by byl protekcionismus jako hrom. Cecilia Malmstromová Evropská a švédská politička má na starost obchodní politiku EU od listopadu 2014 (v Evropské komisi J. C. Junckera).

Má doktorát z politických věd na univerzitě ve švédském Goteborgu.

Vletech 2010 až 2014 byla členkou Komise pro vnitřní záležitosti (v Evropské komisi J. M. Barrosa).

Byla mimo jiné poslankyní Evropského parlamentu, místopředsedkyní švédské liberální strany a švédskou ministryní pro evropské záležitosti.