Brano Group přichází kvůli krizi o stovky milionů korun
Příběh Pavla Juříčka je českou variantou amerického snu. Vyučený frézař, který odjel studovat do ciziny, stal se ředitelem firmy, později ji odkoupil a dopracoval se až k několikamiliardovému majetku. Společnost Brano Group, kterou vede, je stále známá především kvůli zavíračům dveří s legendárním sloganem „Brano zavírá samo“. Tato položka však v produkci firmy představuje pouze zanedbatelnou část kolem 1,5 procenta. „Je to už spíš taková legrace,“ směje se Juříček, který ale plánuje osvědčené reklamní heslo využít v chystané kampani. Hlavní část produkce firmy tvoří dodávky do automobilového sektoru. Juříčkův podnik totiž patří k největším výrobcům součástek, jako jsou zavírače automobilových dveří či kapot, jež dodává hlavním světovým producentům aut. Zaměstnává kolem 2500 lidí v továrnách na několika kontinentech. „Popravdě řečeno, ani přesně nevím, kolik jich je. Vývoj máme v Jablonci a v Novém Boru, sklady v Detroitu, technický office ve Wolfsburgu. Fabriky jsou v Jilemnici, v Olomouci, v Zubří, Hradci, v Litovli, v Ostravě, Nižném Novgorodě, Port Elisabeth a v Šanghaji. A ještě jednu máme v Rakovníku,“ počítá Juříček.
Nekouřit, neplivat
Někdejší vítěz a dnešní porotce soutěže Podnikatel roku, kterou organizuje společnost Ernst & Young, ví, jakou hodnotu mají symboly. Když začala finanční krize a jeho firmě se přestalo dařit, sáhl ke kroku, který byl některými vnímán jako inspirativní, jinými zase jako příliš laciný. Juříček si snížil plat na úroveň minimální mzdy a každý měsíc si vyplácí jen 8400 korun. Dělníci to podle něj ocenili, řada z nich však na internetu publikovala negativní komentáře o tom, že jde jen o prázdné gesto. „To byla pomlouvačná kampaň, která se týkala asi deseti lidí. Vezměte si, kdo píše na tyto internetové diskuse,“ říká a dodává, že za snížením mzdy byla především symbolika. „Já jsem skromný člověk a tu firmu nijak nepumpuju. Spíše bych řekl, že jsem se setkal s pochopením. Nebylo to totiž gesto namířené do firmy, ale hlavně navenek, abych upozornil na to, že když je blbě, je potřeba si utáhnout opasek. A je to vzkaz vládě, municipalitám, všem.“
Většina podřízených má svého šéfa podle jeho názoru ráda a respektuje ho za to, co dokázal. A to i proto, že sám začínal v dělnické profesi. Přesto do médií pronikly zprávy o údajně špatném přístupu vedení k dělníkům, které prý nadřízení šikanují. „Udělejte průzkum mezi zaměstnanci Brana v Hradci nad Moravicí. Jak se k nim chová majitel firmy a vedoucí pracovníci, co všechno je zakázáno. Žvýkat, v době finanční krize se smát, za co všechno se finančně postihuje nebo vyhazuje, lidem se dokonce vnucuje neplacené volno,“ napsal jeden z nespokojených zaměstnanců do severomoravského Deníku. Juříček tyto řeči odmítá. „Existují lidé, kteří nerozumějí tomu, že žvýkat na pracovišti nejde. My vždy zaměstnancům říkáme: děláte v automobilovém průmyslu. Proto je nutné dodržovat disciplínu a kázeň. Jestliže se prosazuje čistota na pracovišti, a někdo tam na zem plive nebo odhazuje cigarety, tak si musí najít jiné odvětví,“ říká rezolutně.
Všichni jsou už v Mexiku
Šéf Brana je současně viceprezidentem Svazu automobilového průmyslu. Nedávno v této funkci pomáhal dojednávat smír mezi zástupci automobilky Hyundai v České republice a jejími dělníky. Ti se nechtěli smířit s množstvím přesčasů a došlo i na krátkou stávku. „Tady na sebe narazily dvě kultury – česká a korejská. Disciplína v korejském chápání má úplně jiné parametry než v českém. V Asii se o nějakých přesčasech vůbec nediskutuje, prostě přišla zakázka, tak ji splníme,“ říká Juříček a dodává, že v řadě asijských zemí udělají lidé pro dobrou práci cokoliv.
Letos plánuje v Číně založit další továrnu ve spolupráci s jednou z velkých místních firem. Zajímá se také o Mexiko. „Je to velmi perspektivní a rozvíjející se trh, zajímavý i vzhledem k tomu, že z Detroitu se automobilové odvětví začíná posouvat na jih USA k mexickým hranicím nebo přímo do Mexika. Uvidíme, jak tam ale dopadneme. Napřed jsme investici pozastavili, protože propad mexické ekonomiky byl poměrně významný, ale teď se to začíná vracet, takže uvidíme.“ Přesunout celou výrobu do ciziny však Juříček nechce. „Firmy, které tak činí, to nedělají úplně dobře, protože pak se ukážou velké logistické problémy, včetně dopadů na životní prostředí. Nejsem velký ekolog, ale není šikovné, aby výrobky cestovaly k zákazníkům po celém světě z jednoho místa.“ Podle šéfa firmy Brano Group je rozumnější v případě věcí s velkým objemem zásobovat trhy lokálně.
Trest za úspěch
Na zástupce automobilového sektoru tvrdě dopadla hospodářská krize a společnost Brano Group nebyla výjimkou. „Říká se, že za úspěchem následuje spravedlivý trest, a tím, že jsme zásobovali americký trh, který se obrovsky propadl, tak náš pokles byl opravdu dramatický. V některých měsících to bylo až na úrovni padesáti procent. Pokud si vezmete, že jako skupina jsme dělali obrat zhruba čtyři a půl miliardy ročně, tak v roce 2008 to bylo pouze tři a půl miliardy a za loňský rok něco kolem tří miliard. Jedině novým zakázkám, které se objevily do Fiatu, Peugeotu a GM, vděčíme za to, že to nebylo ještě horší,“ uvádí Juříček.
Ten byl, jak je u viceprezidenta Svazu automobilového průmyslu pochopitelné, také hlasitým zastáncem šrotovného nebo jiné formy státní pomoci. „Jsou tam určitě věci, které jsou diskutabilní, ale pokud vám třeba umírá přítelkyně, tak jí neřeknete, zemři, jsi málo odolná vůči světu, ale pokusíte se jí život zachránit. A tohle bylo něco podobného. Vzhledem k tomu, že v automobilovém sektoru jsou v Evropě zaměstnány miliony lidí a je na něj vázán pěti- až sedminásobek tohoto počtu lidí u různých dodavatelských a jiných firem, znamenalo by to obrovské sociální nepokoje, a taková opatření byla nutná. Navíc v Německu nebo na Slovensku to mělo dokonce pozitivní dopad do rozpočtu,“ říká.
Euro nás stojí stamiliony Politiky často kritizuje i za nepřijetí eura, což podle něj stojí vývozce miliardy korun. „Posílení koruny se nás strašlivě dotklo. Exportéři už mnoho let říkají, že je potřeba přijmout euro, protože jsme zcela otevřená ekonomika a bez toho to prostě nejde. Kdyby Slováci neměli euro, tak by na tom byli mnohem hůř. V automobilové branži se pracuje zhruba s tříprocentním ziskem a tři procenta z 25 korun je 75 haléřů. A dnes vám skáče koruna od 23 do 29 korun.“ Problém je v tom, že řada exportérů se pojistila proti kurzovému riziku v době, kdy se spekulovalo o prolomení hranice dvaceti korun za euro, takže se zajistili na úrovni 24 nebo 25 korun. Dnes ve velkém prodělávají. „Na finančních operacích přicházíme o stovky milionů. V celém horizontu hedgeování přijdeme o 750 milionů, řada dalších je na tom podobně,“ vypočítává a dodává: „To bude mít velmi negativní dopad na daňové příjmy státu.“
BOX:
Pavel Juříček (52)
Je majitelem a šéfem společnosti Brano Group, která vyrábí především díly pro automobilky. Jeho firma měla před krizí obrat přes 4,5 miliardy korun ročně. Vyučil se frézařem, studoval mimo jiné v Nizozemsku a Rakousku. Je viceprezidentem Sdružení automobilového průmyslu.
