Když si jeho kamarád při společné letní brigádě v Norsku poranil nohu, vyměnil kvůli pohodlí boty za ponožky, protože mu poskytovaly svobodu pohybu. Tehdy si ještě studující Petr Procházka pomyslel, jaké je škoda, že na trhu zatím neexistuje nic, co by bylo stejně komfortní jako ponožka, ale současně poskytovalo ochranu boty. Díky tomu, že se odjakživa zajímal o startupy, se mu ale v hlavě brzy začala formovat představa, ze které nakonec vznikl nápad na vývoj prvních ponožkobot Skinners.
„Ještě tu noc jsem šel ven, našel jsem na stavbě v sousedství nějaké izolace, přišil jsem je k ponožce a udělal si první prototyp,“ vzpomíná zakladatel Skinners, který se novou obuv následně rozhodl sám otestovat. „Vypadalo to hrozně, chodit se v tom ale dalo. Tak jsem šel vyzkoušet různé povrchy, jako je tráva, kamínky či asfalt. Měl jsem z chůze najednou úplně jiný pocit,“ dodává s tím, že si po návratu do Česka nechal nápad patentovat.
Od ponožkobot po módní hybridy
Od založení Skinners v roce 2016 prodala společnost své zboží celkem do 120 zemí světa, přičemž nejzásadnější trhy se kromě Česka nachází třeba ve Spojených státech, Skandinávii, Německu a Japonsku. Nezůstala navíc jen u původních ponožkobot. Momentálně pracuje na vývoji hybridu obuvi typu sneakers a barefoot – tedy přesněji řečeno na produktu, který spojuje výhody moderních ,kecek‘ a obuvi respektující přirozenou anatomii a funkci lidského chodidla. Toho docílí mimo jiné tím, že nabízí nulový sklon mezi patou a špičkou, tenkou flexibilní podešev a dostatek místa pro prsty.
Při vývoji nového typu Skinners Walker, který má jít do prodeje koncem tohoto roku, pracovali tvůrci se skutečností, že značná část lidí tráví valnou většinu času na tvrdé městské betonové dlažbě či asfaltu, a z toho důvodu si zaslouží i silnější tlumení v podešvi. Rozhodující roli pak hrál také fakt, že boty lidé kupují nejen kvůli pohodlí, ale i kvůli vzhledu. Právě ten byl v případě barefoot obuvi často opomíjeným prvkem.
Problémem klasických městských bot je pak podle Procházky naopak to, že pohodlí a funkčnost často obětují na úkor módního vzhledu. Pro lidské nohy bývají příliš tuhé, nenabízí dostatek prostoru a zbytečně určují nepřirozený sklon nohy. „Ve sneakers člověk celý den nevydrží. Musí se sice nejprve roztáhnout, ale ani pak ty boty nejsou plně komfortní,“ vysvětluje Procházka. Lidé pak pro běžné užívání zpravidla volí pohodlnější běžecké boty, které ale nejsou přizpůsobené k nošení do města a při nesprávném užívání mohou mít na chodidlo podobně negativní vliv.
„Bota bude vždycky kompromis mezi přirozeností a tím, že je to společenský fenomén,“ komentuje Procházka s tím, že cílem společnosti bylo vytvořit produkt, který bude nabízet obě vlastnosti najednou. Při výrobě Skinners Walker proto kromě organické matracoviny Tencel, kterou do podšívky bot firma použila jako první na světě, zvolila také pravou kůži z teletiny. Tu umístila na vnější stranu boty, díky níž lze obuv nosit do města a sladit ji i s elegantním oděvem.
Vývoj komplikuje inflace i covid
Na ,barefootech‘, jejichž vývoj Procházka vyčíslil na jednotky milionů korun, spolupracovali odborníci z Česka, Itálie i Portugalska, protože tuzemský průmysl neměl pro jejich výrobu potřebné kapacity. „Tím, že jsme nevolili žádné šablonovité řešení, ale všechno jsme si vyvíjeli sami, jsme narazili na to, že v Česku nejsou schopni vyrobit tyto boty v takové kvalitě, množství a za takové peníze, aby to bylo mezinárodně konkurenceschopné,“ říká Procházka.
I přes inflaci a zdražování materiálu doufá, že se mu díky novým barefoot botám podaří překonat loňský obrat Skinners ve výši 135 milionů korun alespoň o 10 až 20 procent. Jeho ambice byly původně ještě vyšší. Negativně je však ovlivnila například inflace a zdražování materiálu.
A tak zatímco se v uplynulém roce společnost díky covidu svezla na vlně rostoucí poptávky po outdoorových aktivitách, letos na to doplácí narušením dodavatelských řetězců. „Hodně zdražil papír, bavlna, ale také polypropylen, který vyletěl až o 60 procent,“ přibližuje situaci Procházka. „Snažili jsme se to trochu zmírnit tím, že jsme snížili náklady, pokusili se zefektivnit řízení firmy, vyjednat eventuálně i nějaké mírné ponížení marží u partnerů a sami jsme snížili očekávanou ziskovost firmy. Ale i tak jsme ,skinnersky‘ museli ve výsledku o nějakých 10 procent zdražit,“ dodává. Cena ponožkobot tak nyní činí 1390 korun, za ručně vyráběné kožené boty Walker si Procházka účtuje 3490 Kč.
Jestli se Skinners Walkers dorovnají původním ponožkobotám, kterých se jen za loňský rok prodalo kolem 230 tisíc párů, Procházka uvidí zhruba v horizontu následujících tří až pěti let. „Takové ambice s botami úplně nemáme. Ale už příští rok bychom se s jejich prodejem chtěli dostat na vyšší desítky tisíc párů,“ přibližuje zakladatel.
Zvýšit počet potenciálních kupců by mu mohla pomoci právě probíhající kampaň na crowdfundingovém portálu HitHit. V rámci ní Skinners na nové boty vybrali od veřejnosti už více než čtyři miliony korun. Cílovou částku 550 tisíc společnost získala už během prvních osmi hodin. „Vývojem jsem opět velmi překvapen a jsem za něj hrozně rád. Tím, jak ta kampaň jede, bych byl strašně rád, kdyby to vyrostlo na nějaký desetinásobek původní částky,“ říká Procházka.
Dodává rovněž, že ačkoli by od investorů oproti HitHitu pravděpodobně získali více peněz, nedošlo by k tak silnému propojení s budoucí klientelou. „Nabídli bychom lidem produkt, ale nešli by s námi po naší cestě. Takhle vidí, na co ty peníze jdou, jak ten výrobek vzniká. Sdílíme s nimi nezdary, můžeme dlouhodoběji komunikovat naši vizi a ukázat, proč tady jsme a co a jak to děláme,“ vysvětluje Procházka, podle kterého je HitHit také skvělým marketingovým nástrojem. Koneckonců, na něm společnost před lety prakticky vznikla, když se skrze ni podařilo zafinancovat vývoj úplně prvních minimalistických ponožkobot.
