Japonsko je mimo jiné zemí, kde jsou velmi populární animované filmy. Tamější děti si oblíbily i české pohádky. Společnost Moravská ústředna Brno tam díky tomu může s úspěchem vyvážet plyšové hračky. Hvězdou v televizi i coby hračka je třeba Krteček od výtvarníka Zdeňka Milera.
Foto: Moravská ústředna Brno
K svébytným projevům současné japonské kultury patří bezesporu i animované filmy. Pohádky či sci-fi animované filmy „anime“ jsou vyprávěny nezaměnitelným výtvarným stylem zvaným manga. Ten diváci po celém světě bezpečně přiřadí k Japonsku. V této zemi s bohatou tradicí animovaných filmů ovšem zabodovaly české večerníčky. Jejich výtvarný styl je naopak lákavě exotický pro japonské děti.
V návaznosti na úspěch českých pohádek mohlo začít figurky a další hračky vyvážet do Japonska družstvo umělecké výroby Moravská ústředna Brno. Firma, která prodává například maňásky Křemílka a Vochomůrky či figurky Ferdy Mravence, Maxipsa Fíka nebo Rákosníčka, slavila na japonském trhu největší úspěch zřejmě s postavičkou Krtečka.
Úsměvu rozumí děti všude
Hrdina animovaných večerníčků od výtvarníka Zdeňka Milera má z pohledu orientálního trhu dvě výhody. Je dostatečně exotický. Navíc téměř nemluví a jeho příhody jsou vyprávěny především obrazově, takže jsou snadno srozumitelné i japonským dětem. „Krteček vyrobený ve střední Evropě je v dnešní době – kdy se vše vyrábí v Asii – pro japonské zákazníky velice exotický. Navíc filmy s ním nepotřebují dabing. Krteček vydává pouze zvuky – pláče, směje se… a tomu rozumí děti na celém světě. Přitom učí a vysvětluje dětem různé životní situace velice jemným a roztomilým způsobem,“ vysvětluje důvod popularity české pohádkové figurky na japonském trhu Kateřina Sadílková z obchodního oddělení Moravské ústředny Brno.
Společnost dodává hračky na japonský trh už víc než 20 let. „Počátky našeho exportu byly v sortimentu textilních hraček s vysokým podílem ruční práce, s typickým designem a použitím přírodních materiálů. Odběrateli našeho zboží jsou především prodejny dárkového zboží,“ říká Sadílková.
Celníci vyžadují nové certifikáty
Objem vyváženého zboží ovšem v poslední době poklesl. „Důvodem byla částečně krize, ale také zavedení nových legislativních požadavků ze strany Japonska,“ vysvětluje Sadílková. „Japonská celnice vyžaduje speciální certifikáty podle požadavků japonského ministerstva zdravotnictví. Tato nová legislativa byla zavedena před dvěma lety a zvýšila náklady na export,“ podotýká. Firma ale v blízké době očekává opětovné oživení vývozu do země, která je pro oblast animovaných filmů tradiční baštou.
