V bitcoinové kauze Tesly nejde o obnovitelné zdroje, ale spíše o související dotace, říká ekonom Kovanda

Ve čtvrtek ráno čekala na držitele bitcoinu velmi znepokojivá zpráva. Cena nejstarší kryptoměny světa se znenadání propadla zhruba o 200 tisíc korun. Za vše přitom mohl jediný člověk – Elon Musk. Na Twitteru oznámil, že jeho automobilka Tesla přestane po pouhých 49 dnech přijímat platby v bitcoinech.

Učinil tak údajně proto, jelikož se mu nelíbí, že samotná těžba této digitální měny je energeticky náročná a ne zrovna přívětivá k životnímu prostředí. Což je v rozporu s tím, proti čemu se devětačtyřicetiletý americký miliardář jihoafrického původu snaží pomocí svých elektromobilů bojovat.

https://twitter.com/elonmusk/status/1392602041025843203

Tedy alespoň oficiálně. Hlavní ekonom společnosti Trinity bank a člen národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda se však domnívá, že skutečný důvod toho, proč Tesla znenadání zanevřela na bitcoiny, tkví v něčem jiném. A sice v potenciálních tučných příjmech z vládních dotací.

„Automobilka Tesla se přihlásila do mnohamiliardového dotačního programu podpory obnovitelných zdrojů,“ uvádí Kovanda s odkazem na zdroje zpravodajské agentury Reuters. „Administrativa prezidenta Joea Bidena jej totiž nyní hodlá rozšířit nejvýraznějším způsobem od jeho vzniku za vlády administrativy prezidenta George Bushe mladšího. Mohla by tak do něj zahrnout právě i Teslu a další výrobce elektromobilů,“ podotýká.

Emisní povolenky na americký způsob

Uvedený program je podle Kovandy jakousi obdobou evropských emisních povolenek. Účast v něm by Tesle mohla zajistit „značný objem“ dodatečných finančních prostředků. Ty s největší pravděpodobností použije aktuálně nejhodnotnější automobilka světa na svůj další rozvoj s cílem přilákat spousty nových zákazníků:

„Ve Spojených státech by z hlediska Tesly program fungoval tak, že by vydávala povolenky, které by od ní nakupovaly firmy z tradičního odvětví fosilních zdrojů, které tudíž mají výraznou uhlíkovou stopu. Tesla – coby reprezentant „čisté energie“ – by tak za peníze například ropných rafinérií mohla rozšiřovat svůj vlastní byznys. Nejen elektromobily samotné, ale i například síť nabíjecích stanic, do nichž rovněž investuje. Zvýšení hustoty pokrytí země nabíjecími stanicemi pochopitelně podporuje poptávku po elektromobilech, neboť je činí uživatelsky přívětivější a konkurenceschopnější vůči vozům s tradičním pohonem.“

https://autobible.euro.cz/tesla-sla-s-pravdou-ven-jeji-autonomni-rizeni-za-200-tisic-autonomni-neni-a-nebude/

Zda se Tesla skutečně stane součástí zmíněného dotačního programu, je v tuto chvíli stále nejasné. Její přihlášku musí totiž nejprve posoudit americká Agentura pro ochranu životního prostředí. Čtvrtečním tweetem nicméně Elon Musk – toho času druhý nejbohatší člověk planety – šance své automobilky evidentně navýšil, domnívá se Kovanda.

„Úředníci Bidenovy administrativy Tesle, respektive Muskovi zjevně naznačili, že bude-li se tak výrazně stavět za energeticky náročné kryptoměny, nemusí na dotace dosáhnout,“ myslí si ekonom.

Tesla přitom ze specifického typu emisních povolenek těží už dnes. Prodává tradičním automobilkám tzv. CO2 kredity, které fungují na stejném principu jako obchodování s povolenkami. Jedná se o lukrativní byznys, jen za první letošní kvartál Tesla za kredity utržila rekordních 518 milionů dolarů (v přepočtu necelých 11 miliard korun). To pro ni sice představuje pouze 6 procent tržeb, ale na rozdíl od výroby a prodeje aut nejsou s těmito příjmy spojeny žádné vlastní náklady, takže se obrat přímo promítá do zisku před zdaněním.

Cena bitcoinu letos překročila milionovou hranici

Přijímání plateb v bitcoinech zavedla Tesla 24. března letošního roku. Což znamená, že tento stále ještě netradiční způsob hrazení nákupů nových elektrovozů svým zákazníkům umožnila na pouhý měsíc a půl. Byl to přitom právě Musk, který ještě v únoru pěl na zmíněnou digitální kryptoměnu ódy, když ve výroční zprávě automobilky oznámil, že společnost nakoupila bitcoiny v hodnotě půldruhé miliardy dolarů.

Takto se vyvíjela cena bitcoinu za posledních 12 měsíců. Foto: Trading Economics

Cena uvedeného digitálního platidla od začátku roku i přes několik výkyvů narostla v řádu desítek procent. Zkraje ledna bylo na trhu k dostání za zhruba 29 tisíc dolarů (okolo 615 tisíc korun). Přibližně před měsícem pak bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima, když se jeho hodnota vyšplhala na částku 64,5 tisíce dolarů (cca 1,4 milionu korun). Ještě začátkem tohoto týdne činila cena 56,5 tisíce dolarů (1,2 miliony korun), nyní se však pohybuje těsně pod padesátitisícovou hranicí (méně než 1,05 milionu korun).