Boj s jednorázovými plasty je stále jedním z globálních témat. Na to, jak s tímto odpadem co nejefektivněji naložit, se snaží přijít vědci ze všech koutů světa. Až dosud však nikoho nenapadlo, že by v tomto procesu mohly hrát důležitou roli krávy. Konkrétně jejich trávicí ústrojí.
Vědci z vídeňské Univerzity přírodních zdrojů a věd o životě zjistili, že bakterie žijící v bachoru, tedy v jedné ze čtyř částí kravského žaludku, mají schopnost trávit některé plasty. Včetně těch, které se používají k výrobě jednorázových obalů.
To, že by bachorová tekutina mohla být užitečná při rozkladu plastů, předpokládali výzkumníci na základě faktu, že kravská strava obvykle obsahuje přírodní rostlinné polyestery. Svou domněnku pak potvrdili na základě studie, jejíž výsledky publikovali v časopise Frontiers in Bioengineering and Biotechnology.
Enzym, který rozloží PET lahve
V rámci pokusu vědci odebrali bachorovou tekutinu z mrtvého zvířete a inkubovali ji se třemi typy plastů. Konkrétně se jednalo o polyethylentereftalát (PET), který se používá k výrobě nápojových lahví, a dva biologicky rozložitelné plasty, jež jsou obsaženy třeba v kompostovatelných sáčcích, polybutylen adipát tereftalát (PBAT) a polyetylenfuranát (PEF). Všechny tyto plasty se rozložily během několika hodin.
„Vzhledem k velkému množství bachorů, které se denně hromadí na jatkách, je pokrok snadno představitelný,“ uvedla pro Positive News vedoucí výzkumu Doris Ribitschová s tím, že mikroby žijící v kravském žaludku je potřeba nejprve identifikovat a následně upravit v laboratořích.
Jelikož znečistění plasty představuje stále větší problém, pracují na výrobě enzymů, které by je dokázaly rozložit, vědci z různých koutů světa. Nejdále je v tomto ohledu univerzita v anglickém Portsmouthu a Národní laboratoř pro obnovu energie v USA. Jejich transatlantický tým vědců v září sestrojil „superenzym“, který je schopný rozložit PET lahve do několika hodin. Tento pokrok pak výzkumníci označili za skok na cestě k vítězství nad plastovým odpadem.
Kromě hledání způsobu, jak s plasty efektivně naložit, vyzývají vědci také k uzavření celosvětové smlouvy, na základě které by měla být do roku 2040 postupně ukončena výroba primárních plastů. „Plasty se stále častěji vyskytují ve všech složkách životního prostředí, včetně suchozemských ekosystémů a atmosféry, a také v lidských matricích, včetně plic a placenty,“ napsali autoři výzvy, která byla zveřejněná v časopise Science.
