Česko čeká v budoucnu nejspíš daleko větší problém s nedostatkem pracovních sil, než jaký má teď. Důvodem je odchod početně silných ročníků do penze a nástup mnohem méně početné nastupující generace. Za pár desetiletí by mohlo chybět až 700 tisíc pracovníků, uvedl ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Ungerman.
Podle proděkana fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petra Mazoucha příchozí pracovní síla možná nedokáže pokrýt ani obory, jichž se robotizace nedotkne. Podle nedávné studie ministerstva práce Iniciativa práce 4.0 by v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů mohla v Česku zaniknout asi desetina pracovních míst, tedy zhruba 408 tisíc až 420 tisíc postů. U 35 procent nynějších pozic by se mohla díky novým technologiím výrazně změnit náplň. Týká se to zhruba 1,4 milionu pozic. Podle studie Úřadu vlády ČR by na pět ohrožených pozic mohly připadnout dvě nové. Počet pracovníků v zemi bude záviset na porodnosti, migraci, vzdělávání či věku odchodu do penze. Pracovních sil by tak mohlo o 400 tisíc ubýt, uvádí studie.
Česko má nyní nejnižší nezaměstnanost v EU, a to 3,6 procenta. Nezaměstnaných bylo v říjnu nejméně za posledních dvacet let. Úřady práce evidovaly 271 tisíc lidí bez práce a 210 tisíc volných míst. Podle Ungermana se Česká republika dostala do „plné zaměstnanosti“ a na trhu práce už ani není možné další síly získat. Zaměstnavatelé volají po pracovnících ze zahraničí.
„Problém nedostatku pracovních sil je teprve na začátku. Bude daleko větší. Když si vezmete počet lidí ve věku 55 až 65 let a srovnáte ho s počtem lidí od deseti do 20 let, zjistíte, že rozdíl je 400 tisíc. Na trh práce vstoupí o tolik lidí méně. Důchodců je každý rok o 40 tisíc víc než těch, kteří nastupují. Když započítáme i děti do deseti let, je to dalších 300 tisíc pracovních sil. Za dalších dvacet let je tedy rozdíl celkem 700 tisíc,“ řekl Ungerman.
Ilona Švihlíková: Robotizace otevírá dveře dystopiím
Podle něj problém představuje hlavně struktura české ekonomiky a vzdělávání. „Jsme v situaci, která bude vyžadovat i bolestná řešení,“ dodal.
Ungerman je makroekonomický expert největší odborové centrály ČMKOS. Zasedá v Evropském hospodářském a sociálním výboru, který je poradním sborem evropských institucí. V minulosti působil jako poradce premiérů ČSSD a radil také Andreji Babišovi (ANO) jako někdejšímu ministrovi financí.
Také podle studie VŠE, jejímiž autory jsou Mazouch a prorektor školy Jakub Fischer, vzdělávací systém už nyní nezajišťuje dostatek absolventů do žádaných oborů. Podle výsledků budou kvůli stárnutí chybět lidé profesích, jichž se robotizace příliš nedotkne. Týká se to sociálních služeb a zdravotnictví. „Myslíme si, že příchozí pracovní síla, která je menší a menší, možná nedokáže uspokojit ani oblasti, kde žádná digitalizace nebude. To je možná to nejvážnější sdělení studie,“ řekl Mazouch.
Seniorů v Česku bude přibývat. Podle demografů bude nejvýraznější změnou příštích desetiletí právě růst počtu lidí ve vysokém věku. Podle demografické ročenky žilo loni v Česku 422 700 lidí nad 80 let. Tvořili čtyři procenta obyvatel. Podle demografické projekce by v roce 2025 podle nejvyšších propočtů mohlo v Česku být až 593 300 osmdesátiletých a starších osob, tedy 5,6 procenta obyvatel. V polovině století by pak osmdesáté narozeniny mělo mít za sebou až 1,18 milionu lidí, tedy každý devátý.
„Poptávka po sociální péči vzroste. S tím inovace průmyslu nepomůže. Pokladní nahradíte strojem, ale paní, která se stará o seniora, ne. Můžeme diskutovat o tom, jak bude reagovat školství, když už nyní nerespektuje současný stav,“ řekl Mazouch.
Čtěte dále: