České firmy jsou naprostou světovou špičkou ve výrobě mikroskopů, zdravotnických lůžek nebo strojů na výrobu nanovláken. Elitou jsou tuzemské podniky i v méně nápadných oborech. Profit sestavil top 10 méně známých výrobků, v nichž se domácí podniky vypracovaly ve světovou extratřídu.
Auta, pivo, spotřební elektronika. To zřejmě napadne většinu lidí, když se řekne český export. Je pravda, že statistiky o objemu českého vývozu každoročně táhnou automobily Škoda, pivo z Plzeňského Prazdroje či počítače ze společnosti Foxconn. To ale dělá čím dál větší vrásky všem ekonomům.
Téměř polovinu veškerého exportu zajišťuje jen deset největších vývozců. V tom spočívá hned několik rizik, mj. je Česko příliš jednostranně závislé na výrobě automobilů. Solí českého hospodářství by měly být stále víc i domácí malé a střední podniky.
Do médií a povědomí širší veřejnosti se přitom zatím jen téměř nepozorovaně dostává informace, že vedle velkých průmyslových molochů tu v posledních deseti letech začali vyrůstat i noví exportní šampioni. Mnohdy to byly na počátku klasické malé „garážové“ firmy. Vyvinuly ale tak kvalitní výrobek, že nakonec ovládly světový trh. Jiné podniky navázaly na tradiční výrobu rozvinutou již za socialismu a dokázaly ji zmodernizovat.
Profit se proto rozhodl sestavit jakýsi minižebříček méně známých oborů, v nichž jsou české firmy světovou elitou. Vybírali jsme je podle dvou kritérií. Buď mají české firmy v daném oboru výrazný, či dokonce většinový podíl na světovém trhu, nebo jsou v daném oboru průkopníky, kteří přinášejí průlomová technická řešení a patenty.
Jde samozřejmě jen o subjektivní výběr redakce, který zdaleka není konečným výčtem všech zajímavých výrobků, jež české podniky vyvážejí. Snažili jsme se vytvořit exportní mix deseti různorodých výrobků. Zahrnuje nanotechnologie stejně jako zdánlivé „legrácky“ typu koloběžky nebo mucholapky. I ty ovšem dokážou české ekonomice přinášet zajímavé zisky.
Hlavní město mikroskopů
Výčet tuzemských exportních perliček můžeme směle začít u elektronových mikroskopů. V podstatě hlavním městem světa v jejich výrobě se v posledních letech stalo Brno. To mělo ve výrobě mikroskopů tradici již za dob socialismu, kdy tam působila společnost Tesla.
Odborníci, kteří tu vyrostli, nezůstali po sametové revoluci na ocet. V roce 1991 vznikla původně malá firma Tescan, která vsadila na inovace a výzkum špičkových technologií. Vyplatilo se to. Dnes je firma celosvětovým průkopníkem oboru, když prakticky každý nový model mikroskopu je malým technologickým mezníkem.
Laika překvapí, že tyto mikroskopy zabírají mnohdy půlku místnosti a cena může být například 15 milionů korun za kus. Za dobu své existence už Tescan prodal víc než 1600 těchto špičkových strojů. Tržby brněnské firmy loni poprvé přesáhly hranici miliardy korun. Tescan už má pobočku v Číně a v USA. Letos koupil také jinou brněnskou firmu Elfast, která se specializuje na obráběcí stroje. Před několika dny Tescan otevřel svou novou moderní výrobnu. Šéf firmy, podnikatel Jaroslav Klíma, sklízí jedno manažerské ocenění za druhým.
Pozici Brna coby Mekky mikroskopů podtrhuje rovněž přítomnost firmy FEI CZ. Ta je součástí světového koncernu FEI a její brněnská divize je už druhým největším výrobním centrem této značky na světě. Loni navíc přesunula svou výrobu do nového prostoru v CTParku Brno, kde hodlá postupně proinvestovat 30 milionů eur a vytvořit až 1200 pracovních míst.
Zdravotnická lůžka? Chytrost a design
Opravdovou pýchou českého vývozu jsou v současnosti zdravotnická lůžka. Zasloužilo se o to hned několik původně malých podniků. Jednak je to firma Linet Slaný. Ta vyváží lůžka už do více než 100 zemí světa, má ročně obrat přes tři miliardy korun a neustále inovuje. Její moderní lůžka zdaleka nejsou jen „čistou postelí“. Umějí například pacienta zvážit, diagnostikovat jeho různé aktuální potíže, lze je polohovat přesně podle potřeb pacienta.
Důkazem toho, že jsou lůžka Linet technickou špičkou oboru, je fakt, že se je výrobci v mnoha zemích snaží kopírovat. To je problémem především v Číně, naposledy ale Linet vyhrál soudní spor proti výrobci plagiátů například ve Španělsku. „Snahu těžit z naší práce jsme zaznamenali prakticky ihned po uvedení na trh. Pokoušeli jsme se o mimosoudní vyřešení situace, ale bez úspěchu. Rozhodnutí španělského soudu v náš prospěch ukazuje, že se důkladná ochrana duševního vlastnictví vyplácí,“ uvádí Michal Jordán, který má v Linetu ochranu duševních práv na starost.
Důvod pro otevření šampaňského nedávno dostal Linet také v zámoří. Podařilo se mu letos ve Spojených státech uzavřít po dlouhém jednání průlomovou smlouvu, která zpřístupní dodávky do víc než 2700 tamějších nemocnic.
Dalším velkým tuzemským producentem nemocničních lůžek je firma Proma Reha z Meziměstí u Broumova. Ta zkouší štěstí mimo jiné na arabských trzích, které patří k nejslibnějším. Arabští klienti chtějí kvalitu a neváhají si za ni připlatit. Na Arabském poloostrově se tak například objevila poptávka po lůžku vyrobeném ze zlata.
Nelze nezmínit také společnost BorCad Fryčovice. Její porodní postele a další zdravotnická technika vynikají zejména originálním designem, který už získal mnohá ocenění na designérských soutěžích. Firma se snaží skloubit neotřelý vzhled, pohodlí pro pacienta a dobrou přístupnost pro lékaře. BorCad díky tomu vyváží do více než 40 zemí světa, má 150 zaměstnanců a tržby blížící se půl miliardě korun. Druhou, samostatnou výrobní linií firmy jsou sedadla do železničních vagonů.
Gramodesky i pro Stouny
V klasických vinylových gramodeskách má Česko nefalšovanou světovou dominanci. Je to zásluha podniku GZ Digital Media v Loděnici u Prahy. V době, kdy na Západě všichni vsadili na moderní elektronické hudební nosiče, zůstala tato firma klasickým deskám věrná. A najednou přišla jejich renesance. Loděnická firma dnes může vyrábět na šest milionů gramodesek ročně a je jejich největším světovým producentem. Svá alba zde lisují i takové hvězdy, jako jsou Lady Gaga nebo skupina Rolling Stones.
Pro koloběžky nebylo slovo
Velmocí je Česká republika také ve výrobě koloběžek. Byť by se tento dopravní prostředek mohl zdát okrajovým vývozním artiklem, opak je pravdou. Koloběžky se z těžko vysledovatelného důvodu staly v posledních letech obrovským hitem a vydělaly na tom české firmy, které dokázaly tento trend zachytit.
Hlavním tuzemským producentem je firma Kostka Hanušovice podnikatele Marka Kostky. Firma dříve úspěšně experimentovala s výrobou motorových koloběžek. V současnosti se soustředí hlavně na výrobu robustních terénních koloběžek, které vyváží například do Německa, Austrálie či na Nový Zéland.
Dalším významným tuzemským producentem je značka Yedoo, kterou vede podnikatel Dan Pilát. Ten zdůrazňuje, že v některých jazycích ani neexistovalo slovo pro koloběžku do okamžiku, než je do příslušné země česká firma začala nabízet. V Česku je podle něj naopak fenomén koloběžek opravdu doma.
„Mají tu velkou tradici a odráží se to i v kultuře. Máme tu pohádku o princezně Koloběžce, Hurvínka nebo koloběžky z dílny Járy Cimrmana. A jezdil na ní dokonce i bývalý prezident Václav Havel,“ říká s úsměvem Dan Pilát. Jen za loňský rok prodala jeho firma téměř 70 tisíc koloběžek a odrážedel ve 40 zemích světa.
Podle Piláta přišel kolem roku 2000 obrovský boom koloběžek, který české firmy dokázaly zachytit. Naopak velké světové výrobce jízdních kol obor dvakrát nelákal, protože pro ně zdánlivě nebyl dost lukrativní. Česko se v posledních letech mohlo vypracovat v koloběžkové epicentrum. „Uvažujeme například o tom, že bychom v Brně na výstavišti uspořádali největší veletrh koloběžek na světě,“ podotýká Dan Pilát.
Pily: Z garáže až na vrchol
Téměř ukázkovým příběhem je úspěch podnikatele Jaroslava Hudce, který začal v devadesátých letech na koleně v pronajaté garáži s malým týmem vyvíjet pásovou pilu. Ta se využívá pro řezání dřeva, kovů či plastů ve velkém měřítku. Dnes má jeho firma Pilous přes 100 zaměstnanců a roční obrat kolem čtvrt miliardy korun.
Ještě zajímavější ale je, že Hudec díky aktivnímu hledání domácích i zahraničních partnerů postupně přivedl do České republiky výrobu všech typů pásových pil. Spojil se s firmou TM Jesenice, která doplnila sortiment, a vzniklo uskupení nabízející přes sto typů profesionálních pil. Firma Pilous se také dohodla s dědici britské společnosti Forester, která byla dlouhodobě světovým lídrem oboru.
Dědici firmy ale nechtěli pokračovat v jejím rozvíjení, zároveň jim ovšem bylo líto nechat značku uvadat. A tak společnost Pilous dostala mandát de facto převzít výrobu a přivést ji do Česka. V praxi to tedy znamená, že pro všechny druhy pásových pil je v současném světě hlavním producentem Česko.
Desetimetrová mucholapka
Téměř světový monopol má Česko v jednom nenápadném výrobku – v mucholapkách. Zhruba dvě třetiny světové poptávky pokrývá jihomoravská Papírna Moudrý. Pokud by se někomu vkrádal stran mucholapek na tvář malý úsměšek, včas ho zarazí statistika.
Papírna loni vyrobila neuvěřitelných 68 milionů mucholapek a utržila kolem 100 milionů korun. Jde přitom mnohdy o překvapivě velké mucholapky s vypiplanou chemickou lepicí směsí. Třeba stájová mucholapka má úctyhodnou délku deset metrů a šířku 30 centimetrů.
„Měli jsme od zákazníka požadavek například na výrobu mucholapek s vůní, takže by sloužila zároveň i jako osvěžovač vzduchu,“ uvádí exportní manažerka firmy Taťána Koblihová s tím, že „voňavou“ mucholapku firma zatím nerealizovala. „Devadesát pět procent mucholapek jde na vývoz, především do Spojených států, Ruska a na Ukrajinu,“ doplňuje Koblihová.
V Česku je ještě další významný výrobce mucholapek: Společnost Aeroxon Klatovy, která ovšem patří pod německý koncern Aeroxon.
Tramvajová velmoc kraluje
Traduje se, že asi třetina všech tramvají na světě pochází z Česka. Není to jen zásluha velké tradiční skupina Škoda Transportation. Úspěch si připisují také tramvaje Inekon vyráběné ve spolupráci s ostravskou firmou Ekova Electric. Inekon v minulých letech dodal tramvaje například do amerických měst Seattlu, Portlandu či Tacomy.
Ve výrobě tramvají v České republice figurují také Krnovské opravny a strojírny či společnost VKV Praha. Železniční kola pro rychlovlaky Že jsou čeští výrobci silní v oboru kolejových vozidel, dokládá i úspěch bohumínské firmy Bonatrans.
Ta dodává železniční kola klientům už téměř v 80 zemích světa a je evropským lídrem tohoto odvětví. Mezi její odběratele patří i tak prestižní klienti, jako jsou německé Deutsche Bahn nebo francouzský železniční dopravce SNCF, který provozuje slavné vysokorychlostní vlaky TGV.
Antiviry až do Tichomoří
Strojírenství je pevnou základnou české prosperity, české firmy ale včas kolonizují i virtuální byznys. Opěvovaným úspěchem je tažení dvou tuzemských firem v nabídce počítačových antivirových programů. Pražská společnost Avast přilákala se svou sérií stejnojmenných antivirů už přes neuvěřitelných 180 milionů registrovaných zákazníků, kteří pocházejí z 240 zemí světa, což je zřejmě nejvíce ze všech českých vývozních produktů.
Konkurenční tuzemská značka AVG je v těsném závěsu, může se v současnosti pochlubit už 150 miliony registrovaných uživatelů. V tomto oboru ale zůstává problémem, že i přes obrovský počet klientů jen menší část z nich za služby platí. Většinou si lidé pro domácí použití stahují free verze antivirů, které jsou zdarma. Pro obě firmy je tedy neustálou výzvou, jak se svým klientským kmenem pracovat, aby byl i patřičným zdrojem tržeb.
Pavouk z Liberce opřádá svět
Že české firmy včas zachytily nástup nejmodernějších technologií, dokazuje i obor nanovláken. Zařadili jsme ho na konec naší malé exportní hitparády, protože ztělesňuje budoucnost. Výzkum výroby nanovláken je v České republice nedílně spojen s Technickou univerzitou Liberec.
Tam byl sestrojen poprvé na světě unikátní stroj Nanospider. Tento elektronický pavouk dokáže vyrobit nesmírně tenká vlákna o šířce pouhých 20 až 500 nanometrů. Z těch se pak dále průmyslově vyrábějí různé speciální látky, které mají unikátní užitné vlastnosti.
Příběh Nanospideru je inspirativní v tom, že tento vynález dokázali Češi výborně překlopit i do komerčního využití. Jako první na světě začala stroje v roce 2005 nabízet liberecká společnost Elmarco, která s univerzitou úzce spolupracuje. Loni prodala již stý Nanospider, provozuje už také pobočku v Japonsku a ve Spojených státech.
Firma Elmarco těží z technického náskoku před světem, podporuje výzkum a chytrost českých hlav dokázala přeměnit i do obchodního zisku. Je přesně prototypem podniku, jakých bude Česko potřebovat stále víc a víc.
