V českém chovu se po 20 letech objevil pseudomor drůbeže

13. 4. 2018

V Česku se po 20 letech objevil v chovu drůbeže pseudomor, takzvaná Newcastleská nemoc. V okolí ohniska pseudomoru v Šanově na Zlínsku vytvoří veterináři tříkilometrové a desetikilometrové ochranné pásmo, kde se zamezí přemisťování ptáků. Větší pásmo zasáhne i na Slovensko. Choroba je nebezpečná pro ptáky, u lidí může vyvolat zánět spojivek, který po několika dnech spontánně odezní.

Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé jde o druhou nejnebezpečnější nemoc pro drůbež po ptačí chřipce, kvůli které se loni v Česku utratilo skoro 100 tisíc kusů opeřenců. Nosnice ve velkochovech jsou podle ní vakcinované, kuřata ve výkrmu však ne, měly by však mít ochranu z vakcinace od svých rodičů. Problém by podle ní mohl nastat v exportu drůbeže do zahraničí a u vodní drůbeže či v malochovech, které nedostatečně dodržují biologickou ochranu.

Malochovatel na Zlínsku oznámil veterinářům úhyn 11 z 34 chovaných slepic, po vyšetření se nepotvrdila ptačí chřipka, ale naopak pseudomor. „Aby se zamezilo možnému šíření nákazy, bude ještě dnes všechna zbývající drůbež v chovu utracena. Dle platných evropských předpisů bude okolo ohniska nákazy vytýčeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech SVS mimo jiné nařídí provedení soupisů drůbeže,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Podle něj bude až na výjimky zakázané přemisťovat drůbež do a ven z pásem. „Po dobu platnosti mimořádných veterinárních opatření nebude možné v pásmech pořádat výstavy, burzy, trhy a svody drůbeže a ostatních ptáků,“ dodal.

Mor prasat se blíží. Němečtí zemědělci s obavami hledí k českým hranicím

Vakcinace je povinná pro chovy, kde se ptáci chovají na produkci vajec od 500 kusů ptáků. V ostatních chovech veterináři očkování doporučují. „Vzhledem k tomu, že tato nákaza je na seznamu nebezpečných nákaz, přísluší chovateli v případě vzplanutí nákazy náhrada nákladů za opatření, která jsou přijata ke zdolání nákazy. V případě zjištěného neprovedení vakcinace se nárokovaná částka krátí,“ dodala správa.

Závažné virové onemocnění způsobuje u domestikovaných i volně žijících ptáků trávicí, dýchací a nervové potíže s rizikem následného úhynu. Nemoc může postihnout slepice, krůty, bažanty, holuby či křepelky. Onemocnění se zřídka objevuje i u kachen a hus, vnímaví jsou vůči němu i pštrosi a mnoho druhů volně žijících ptáků, celkem jde podle veterinářů o více než 200 druhů. Nemoc byla v tuzemsku předtím naposledy zjištěna v chovu holubů v roce 2007, ve velkochovu drůbeže v roce 1998.

Na Zlínsku se kromě této nákazy jako v jediném regionu Česka také vyskytuje africký mor prasat u divočáků.

Newcastleská nemoc může chovy drůbeže zdecimovat
Newcastleská nemoc (dříve též pseudomor drůbeže) je jednou z nejčastějších virových nemocí hrabavé drůbeže, může postihnout slepice, krůty, bažanty, holuby či křepelky, zřídka se objevuje u kachen a hus i některých volně žijících ptáků. Je rozšířena celosvětově. Její virulentní formy představují nebezpečnou nákazu, které podléhá povinnému hlášení.
Onemocnění je vyvolané virem z rodu Paramyxovirus (čeleď Paramyxoviridae). Projevuje se postižením respiračního a nervového systému s rizikem následného úhynu.
Postižený chov se většinou likviduje, u mírnějších forem nemoci se nasazují antibiotika.
Přenáší se z ptáků na člověka a projevuje se jako zánět spojivek, který po několika dnech sám odezní. Přenáší se buď vzdušnou cestou nebo pozřením.
Nemoc byla poprvé popsána v roce 1926 na indonéské Jávě a o rok později v Anglii v okolí města Newcastle upon Tyne.
Nemoc se často objevuje v drobných chovech drůbeže v Asii, Africe, střední a jižní Americe.
V Evropě byl větší výskyt zaznamenán například v roce 2010 ve Francii, v roce 2011 ve Švédsku či o rok později ve Švýcarsku. Velká epidemie zasáhla v roce 1971 Spojené státy, kde uhynulo na 12 milionů kuřat a americké drůbežářství bylo na několik let paralyzováno.
V Česku se například objevila v roce 2007 u holubů na Pardubicku nebo o šest let později v chovech holubů na Mladoboleslavsku a Moravskoslezském kraji, a také u volně žijících hrdliček na Kolínsku. Ve velkochovu drůbeže se v ČR naposledy objevila v roce 1998.