Výkon českého stavebnictví byl v prvních třech čtvrtletích letošního roku ze 28 zemí Evropské unie šestý nejhorší. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat české stavebnictví ke konci září meziročně kleslo o 8,9 procenta.
Nejvíce se dařilo Řecku, kde stavebnictví meziročně vzrostlo o více než pětinu. Následovaly Irsko a Švédsko. Nejhůře na tom byly Slovinsko, Maďarsko a Lotyšsko se zhruba pětinovým meziročním propadem.
„Důvodem poklesu stavebnictví v Česku je v první řadě nedostatek zakázek, především ze strany veřejného sektoru. Loňský boom čerpání peněz z evropských fondů je dávno pryč a nové projekty se rozjíždějí jen velmi pomalu,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle údajů Českého statistického úřadu české stavebnictví v devíti měsících letošního roku meziročně kleslo o 9,8 procenta. Inženýrské stavitelství, tvořené hlavně stavbami dopravní infrastruktury, propadlo o 15,9 procenta.
Osm zemí s největším meziročním poklesem patří do bývalého východního bloku. Prakticky všechny jsou významnými příjemci evropských dotací. „Problémem, který tyto země trápí, je vysoká srovnávací základna v oblasti inženýrského stavitelství z minulého roku. Tehdy dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období a dokončovaly velké rozpracované investice. Samozřejmě existují i další limity růstu, které jsou ale pro každou zemi spíše specifické,“ doplnil ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše v příštím roce nelze v českém stavitelství očekávat posun k lepšímu. „Kromě výsledků stavební výroby známe už také tituly a objemy zadaných veřejných zakázek. K tomu je možno již dnes předpovědět, že bude velkým překvapením, když nebude příští rok ještě dramatičtější. Dosud je jejich objem nižší o 15 procent v pozemním stavitelství a o 37 procent v inženýrském stavitelství,“ uvedl.
| Vývoj stavebnictví ve vybraných zemích EU do konce září (meziroční změna v %) | |
|---|---|
| Řecko | 21,5 |
| Irsko | 17,9 |
| Švédsko | 13,3 |
| Kypr | 9,1 |
| Nizozemsko | 6,9 |
| Česká republika | -8,9 |
| Litva | -13,8 |
| Polsko | -13,8 |
| Lotyšsko | -19,7 |
| Maďarsko | -20,5 |
| Slovinsko | -22,1 |
Zdroj: Eurostat
