V Česku se k recyklaci odešle 57,5 procenta PET lahví, uvedla dnes pracovní skupina Zálohujme, která usiluje o zálohový systém s cílem navýšit míru recyklace obalů z PET a kovu na 90 procent. Zavedení zálohového systému by snížilo dopady výroby a recyklace PET lahví na životní prostředí o 28 procent. Vychází to z výsledků studie, které skupina Zálohujeme zveřejnila.
Záloha na lahev by byla tři koruny. Navrhovaný zálohový systém pro PET lahve a plechovky by se týkal balených vod, nealkoholických nápojů, piva a ciderů. Zálohované obaly by byly opatřeny unikátními čárovými kódy, zpětný výkup by byl zajištěn v místech prodeje.
Podle analýzy systém nepočítá s financováním z veřejných peněz. Roční náklady na provoz systému 1,42 miliardy korun by byly plně kryty z prodeje čistého a vytříděného materiálu, poplatků od producentů a z neproplacených záloh. Úspora za sběr a likvidaci lahví by podle skupiny činila 199 milionů korun. Zásadním přínosem by bylo snížení odpadu pohozeného v přírodě, ve finančním vyjádření by šlo o téměř dvě miliardy korun ročně.
Ze studie vyplývá, že v Česku se během spotřeby, třídění a dotřídění ztratí zhruba 42,7 procenta PET lahví uvedených na trh. „Ročně přicházíme o 24.000 tun materiálu. Je třeba zkoumat cesty, jak PET lahve recyklovat v maximální míře, lokálně a bez ztráty na kvalitě,“ uvedla ředitelka INCIEN Soňa Jonášová.
Stop plastům. Země EU se dohodly na zákazu výrobků, podle ekologů ale byly málo razantní
Podle děkana Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Vladimíra Kočího je třeba snížit materiálovou náročnost obalů nebo zvýšit podíl recyklovaného materiálu ve výrobě lahví.
Pro úspěšné fungování zálohového systému je důležitá úzká spolupráce průmyslu, prodejců a spotřebitelů. Ti se podle generálního ředitele KMV Alessandra Pasqualeho staví vůči zálohovacímu systému pozitivně a vyžadují ho.
Ekologické Hnutí Duha zálohovací systém vítá. „V Litvě se dva roky po zavedení zálohy na plastové lahve jich vytřídí 90 procent. Cesta ekonomickou motivací je mnohem efektivnější a rychlejší,“ řekl mluvčí hnutí Jan Piňos.
Pokrytectví bohatých: doma fosilní zdroje nechtějí, v Africe je podporují
Generální ředitel Ondrášovky Libor Duba ale tvrdí, že nový zálohovací systém situaci nezlepší. „Dvacet let je tu budován systém, který funguje dobře a čísla v recyklaci rostou,“ řekl Duba. Vyjádřil také obavu nad tím, co by se stalo s obaly, které nejsou do záloh začleněny. „Zavedení záloh je poměrně náročná věc v řádu miliard korun. Zálohy by se neměly stát systémovým řešením, ale je možné je uvést jako konkurenční výhodu,“ dodal Duba.
Projekt Zálohujme vznikl v lednu 2018. Usiluje o nastartování celospolečenské debaty o zavedení záloh a posílení principu tzv. oběhového hospodářství, při němž odpady nevznikají. Skupinu tvoří zástupci Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) a Karlovarských minerální vod (KMV).
Dále čtěte:
