Během letoška bylo ve světě dokončeno 126 mrakodrapů. Ačkoliv toto číslo zní na první pohled vcelku impozantně, ve skutečnosti znamená v porovnání s rokem 2018 propad o 13,7 procenta. Tento globální úpadek ovšem zdaleka není tak velký, s jakým se musejí vypořádat developeři v Číně, kde se postavilo „jen“ 57 výškových budov, což je o 35 méně než loni.
Co za takto, z pohledu tamních developerů, nelichotivými čísly stojí, se pokusil zpravodajskému serveru CNN objasnit Daniel Safarik, šéfredaktor pravidelné čtvrtletní publikace zveřejňované CTBUH.
„Během roku všichni mluvili o tom, jak se nad Asií, zejména pak Čínou, začínají stahovat mračna,“ řekl Safarik. „Už chvíli se k tomu schylovalo. Pár let nazpět jsme mohli vidět, jak se projekty začínají rušit. Víme, že důsledkem všeobecného trendu bylo hodně těchto projektů zahájeno za cenu velkého dluhu.“
Kanceláře zejí prázdnotou
V souvislosti s nedávným rozmachem výstavby nových výškových budov tak došlo v Číně na situace, kdy je trh jednoduše přesycen a objekty, respektive kanceláře, které se v nich nacházejí, zejí prázdnotou. Zářným příkladem je Tchien-ťin, téměř patnáctimilionová metropole nacházející se v severovýchodní části země na pobřeží Žlutého moře, kde podle údajů realitní a investiční společnosti CBRE zůstává více než 44 procent všech kancelářských prostor zcela nevyužitých.
Podle Safarika není přesycený trh jediným důvodem poklesu výstavby mrakodrapů v Číně. Významný podíl na této skutečnosti hraje rovněž politika. Jak připomíná CNN, současnému prezidentovi Si Ťin-pchingovi se totiž řada těchto nově vznikajících budov nelíbí, neboť jsou podle něj nadrozměrné, xenocentrické (oceňující raději jinou kulturu než vlastní) a divné.
„Také tu mohou být nějaké snahy shora říkající ‚pojďme to trochu zpomalit‘,“ podotýká Safarik a dodává, že řada mrakodrapů nacházejících se na území Číny je „postavena státními nebo z převážné části zestátněnými společnostmi“.
O žádný problém se nejedná
Ada Čoi, šéfka výzkumu u CBRE nicméně na aktuálních číslech nic špatného nevidí. Podle ní je naprosto logické, že po fázi několikaletého rozmachu, který vyústil v rekordní rok 2018 s 92 dostavěnými výškovými budovami přesahujícími 200 metrů, přichází období jistého poklesu.
„Pevninská Čína již zcela dominuje seznamu nejvyšších budov světa… a všechny byly dokončeny během uplynulých čtyř let,“ říká Čoi.
„Vzhledem k času, který je potřeba pro naplánování, výstavbu a propagaci super vysokých budov, nevidím žádný problém v tom, že jich během nadcházejících let budeme mít ve městech, která takové budovy už mají, méně,“ dodává.
V Číně se staví čtyřikrát rychleji než v USA
I přes zpomalující se tempo si každopádně tento asijský obr stojí ve srovnání s ostatními mrakodrapovými velmocemi stále nad míru dobře. Ve Spojených státech amerických, jež v tomto žebříčku obsadily druhou příčku, totiž za stejnou dobu vzniklo pouhých 14 výškových budov, zatímco ve Spojených arabských emirátech, třetí zemi v pořadí, dokonce ještě o jeden takový objekt méně.
Nejvyšším mrakodrapem, který během letošního roku vznikl, je budova finančního centra CTF v již zmíněném Tchien-ťinu. Měří 530 metrů, má 97 nadzemních podlaží a nachází se v ní na 249 apartmánů a 365 hotelových pokojů. Současně se jedná i o třetí nejvyšší budovu, která byla kdy na území Číny postavena.
Čtěte také:
Soutěž futuristických mrakodrapů vyhrála vertikální bioplynka
Bez skla a oceli. Starosta New Yorku jde do boje s klasickými mrakodrapy
Legendární mrakodrap ve stylu Art deco možná změní majitele. Chrysler Building je na prodej
