V Číně se opakují české devadesátky. Firmy si půjčují na splácení úvěrů

13. 12. 2015

Čína se podle expertů může velice snadno stát rozbuškou, která odpálí další kolo finanční krize. Investoři totiž ztrácejí důvěru ve schopnosti čínského vedení oživit ekonomiku, kterou zpomalují špatné úvěry, přebytečné kapacity a horší výsledky exportu. „Pesimistický scénář pro Čínu se zdá strašlivější než kdykoli předtím,“ prohlásil miliardář a investor Daniel Loeb, „otázka už nezní, zda v Číně přijde zpomalení, ale jak prudké bude.“

O problémech čínského finančního sektoru svědčí celá řada čísel. Například objem bankovních úvěrů, dluhopisů a půjček takzvaného stínového bankovnictví (různé trusty nebo správci majetku) jen na splácení úroků letos pravděpodobně vzroste o pět procent na rekordní částku 7,6 bilionu jüanů; v korunách to představuje astronomickou sumu 30,2 bilionu. Vyplývá to z odhadů pekingské společnosti HuaChuang Securities.

Podobný jev americký ekonom Hyman Minsky nazval Ponziho financování, jinými slovy jde o letadlo, kdy firmy novými a vyššími půjčkami splácejí staré. Podle Minskyho jde o neudržitelný růst úvěrů, který může uspíšit příchod finanční krize.

Bankovní socialismus

Podobný scénář zažila na konci 90. let i tuzemská ekonomika. Během bankovního socialismu tehdy české polostátní banky půjčovaly peníze firmám i velkým konglomerátům bez ohledu na riziko. Důvodem pro benevolentní postoj bankéřů byly v Česku politické tlaky. Čínské socialistické poměry jsou podobné.

Řada tuzemských firem si na splácení starých půjček vzala další úvěry, protože po zpomalení ekonomiky již nedokázala úroky splácet. Firmy se dostaly do spirály, která skončila na přelomu tisíciletí řadou krachů. Padly v té době dokonce velké skupiny, jako byl Chemapol, ČKD nebo například plzeňská Škodovka. Historie se opakuje, a tentokrát v Číně.

„Některé čínské firmy už jsou ve fázi letadla, protože výnos z investic se snížil příliš rychle,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Š’ Lej, analytik pekingské společnosti Ping An Securities, což je odnož druhé největší čínské pojišťovny. „Výsledkem bude růst zadlužení a počtu zombie firem,“ dodal.

Kvůli propadu výnosů roste čínské hospodářství nejpomaleji za posledních pětadvacet let. Letošní růst odhaduje Mezinárodní měnový fond na 6,8 procenta a na příští rok jen ve výši 6,3 procenta. Ke zpomalující ekonomice se navíc přidávají přebytečné kapacity v řadě průmyslových odvětví.

Výsledkem jsou potíže čínských korporací. Posledním případem je China Shanshui Cement Group, která nesplatila dluhopisy. Do prodlení se splátkami se dostala dokonce státní ocelářská skupina Sinosteel. „Ve finančním systému uvidíme více bankrotů a vyšší počet špatných úvěrů,“ upozornil Zhou Hao, ekonom singapurské Commerzbank.

Neprůhledné banky

Problémy ve firemní sféře se logicky odrážejí ve zhoršování kvality majetku bank. Ve třetím čtvrtletí se meziročně zvýšila suma problémových půjček o deset procent na 1,2 bilionu jüanů (4,8 bilionu korun). Skutečná kvalita úvěrů ale bude ještě mnohem horší vzhledem k neprůhlednosti čínského finančního systému, kde hraje velkou roli stínové bankovnictví.

V bilancích bank se proto ve stále větší míře objevují položky jako pohledávky za nebankovními finančními institucemi typu například trustů. „Máme obavy z některých investičních pozic, protože banky je používají, aby obešly úvěrové limity,“ prohlásil Grace Wu, ředitel ratingové společnosti Fitch v Hongkongu. Finanční inženýrství podobného typu používaly rovněž tuzemské bankovní domy, aby nemusely vytvářet tak masivní opravné položky.

Nejistota ohledně kondice čínského finančního systému ale může způsobit mezi investory ještě větší nervozitu než finanční krize v roce 2008. Tehdy po krátkou dobu přestaly mezi sebou americké bankovní domy obchodovat, úvěrový trh zamrzl.

Tvrdé a měkké přistání

Vývoje v Číně se kvůli možným dopadům na světovou ekonomiku obává celá řada ekonomů. „Od světového propadu nás dělí jen jeden velký otřes a zdá se, že nejpravděpodobněji vznikne v Číně, kde podkopává růst obrovské zadlužení, přemrštěné investice a stárnutí populace,“ varuje Ruchir Sharma z Morgan Stanley Investment Managementu.

Dramatického zpomalení čínského hospodářství se naopak neobává ekonomka společnosti Fidelity Anna Stupnytska. „Čínská ekonomika sice zpomaluje. Nevidíme ovšem žádné známky prudkého zpomalení čínské ekonomiky ani známky kolapsu,“ uvádí Stupnytska, „Čína by měla být relativně stabilní.“ I ona ale považuje Čínu za riziko pro globální ekonomiku, společně s USA a inflací.

Už letošní zpomalení čínské ekonomiky dokázalo poškodit komoditní trh. Cena mědi se minulý týden propadla pod 4500 dolarů za tunu, což je poprvé od roku 2009. Nikl je nejlevnější za posledních dvanáct let. Cena komodit jako celku se podle ukazatele Bloomberg Commodity Index dostala do blízkosti úrovní z července 1999, když od začátku roku ceny komodit ztratily v průměru dvaadvacet procent.

Další potíže čínské ekonomiky by proto mohly pořádně zatřást celou světovou ekonomikou. Zvláště pokud by došlo na „tvrdé přistání“. Po třiceti letech ekonomického boomu se z Číny stala druhá největší ekonomika světa, která tvoří jedenáct procent světového hospodářství a okolo deseti procent globálního obchodu.

Zpomalení jejího hospodářství by mělo nepříznivé dopady na její největší obchodní partnery, jimiž jsou Tchaj-wan, Austrálie, Korea nebo například Chile. Z nejvyspělejších zemí je na exportu do říše středu nejvíce závislé Německo, které je hlavním obchodním partnerem českých exportérů. Potíže Číny by se tak postupně přes problémy německých firem dotkly rovněž českých společností a celé ekonomiky.

Ještě hůře by na tom byly země, které vyvážejí komodity, protože by došlo k dalšímu tlaku na jejich ceny kvůli propadu poptávky ze strany čínských firem. To by bylo špatnou zprávou pro Brazílii, Rusko, Austrálii či Kanadu. Další pokles cen ropy by však zároveň znamenal, že státní fondy ropných zemí by neměly tolik peněz na investice do akcií, dluhopisů nebo realit ve vyspělých zemích. Na druhé straně na levných surovinách podle propočtů Fidelity vydělávají země, jako jsou Indie, Thajsko, ale rovněž Česká republika, Maďarsko a Polsko.

Obavy investičních es

Starosti investorů už se začínají projevovat na zájmu o čínské akcie a měnu. Investice dravých hedgeových fondů do čínských firem obchodovaných v USA za posledních šest měsíců podle dat Bloombergu výrazně klesly. Například na konci třetího čtvrtletí fondy vlastnily osm procent akcií internetové společnosti Baidu, oproti třinácti procentům v prvním čtvrtletí.

Pokles podílů byl i u firem Ctrip.com a JD.com. Hedgeová společnost Appaloosa Management pak vyprodala akcie v internetovém kolosu Alibaba Group Holding.

Investiční esa očekávají, že přijde dramatické oslabení jüanu. Podle majitele Appaloosa Managementu Davida Teppera je čínská měna masivně nadhodnocená, což povede k jejímu propadu. Firma Crispin Odey předpovídá, že jüan oslabí nejméně o třicet procent.

Čtěte také: