V roce 2010 bylo v Česku vyhlášeno 1615 firemních bankrotů, ve srovnání s rokem 2009 se jejich počet zvýšil o 159. Rovněž rostl i počet insolvenčních návrhů týkajících se firem nebo podnikatelů, který se meziročně zvýšil ze 4425 na 4910. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CCB - Czech Credit Bureau.
Foto: Wordpress
Bankroty obchodních společností činily 78 procent celkového počtu, podíl 22 procent měly bankroty fyzických osob podnikatelů. “Zatímco v případě obchodních společností bylo v roce 2010 vyhlášeno pouze o osm bankrotů více než v roce 2009, u fyzických osob podnikatelů to bylo o 151 bankrotů více,“ uvedla vedoucí analytického oddělení CCB Věra Kameníčková.
Růst firemních bankrotů o 11 procent v roce 2010 tak byl téměř výlučně spojen s růstem bankrotů fyzických osob podnikatelů. Zatímco dynamika bankrotů obchodních společností dosáhla pouhého jednoho procenta, u fyzických osob podnikatelů to bylo 73 procent.
“Růst ekonomiky v loňském roce nebyl ještě natolik silný, aby obrátil trend v meziročním srovnání počtu bankrotů. Čísla bych ale vnímal spíš pozitivně, důležité je, že významně nerostou. Zejména v případě obchodních společností je rozdíl zanedbatelný. U fyzických osob může jít často o nezaměstnané, kteří po odchodu ze zaměstnání zkusili podnikat a neuspěli,“ uvedl specialista na finanční právo advokátní kanceláře Ambruz & Dark Jiří Markvart.
V průměru bylo za každý měsíc 2010 vyhlášeno 135 bankrotů, zatímco v roce 2009 to bylo o 14 bankrotů méně. U obchodních společností byl v obou letech vyhlášen jejich téměř shodný počet, v roce 2009 to bylo 104 bankrotů a v roce 2010 stoupl na 105. U fyzických osob podnikatelů stoupl průměrný počet bankrotů o téměř dvojnásobek, ze 17 v roce 2009 na 30 v roce 2010.
V samotném prosinci 2010 bylo vyhlášeno 160 firemních bankrotů, což je o 15 více než v listopadu. Ve srovnání s listopadem se počet bankrotů zvýšil o pět případů u obchodních společností a o deset bankrotů u fyzických osob podnikatelů. Šlo zatím o rekordní počet návrhů na firemní bankrot za jeden měsíc od roku 2008. Celkem bylo podáno 577 návrhů, což je o 60 návrhů více než v listopadu a o 162 více než v prosinci roku 2009.
Nejvíce firemních bankrotů bylo loni tradičně vyhlášeno v Praze, kde je však i nejvíce registrovaných firem. Meziročně se zde zvýšil počet bankrotů o dvě procenta. Naopak nejvíce se meziročně počet bankrotů zvýšil v Pardubickém kraji (o 73 procent), v Olomouckém kraji (o 63 procent) a v Jihomoravském (o 29 procent). Naopak počet bankrotů se meziročně snížil v kraji Ústeckém (pokles o 21 procent), Jihočeském (o 12 procent), Zlínském (o čtyři procenta) a Středočeském (o tři procenta).
Není to jen odlišná dynamika bankrotů obchodních společností a fyzických osob podnikatelů v jednotlivých krajích, která by ovlivňovala rozdílnou meziroční dynamiku firemních bankrotů. „Je pravda, že u Pardubického a Olomouckého kraje, které vykázaly nejvyšší meziroční růst firemních bankrotů, byl i nadprůměrný podíl fyzických osob podnikatelů na firemních bankrotech. Avšak ten měl i Ústecký kraj, ve kterém se naopak meziročně snížil počet firemních bankrotů,“ vysvětlila Kameníčková.
Zdaleka nejnižší podíl fyzických osob podnikatelů na firemních bankrotech vykázala Praha, a to pouhých pět procent. Naopak nejvyšší podíl měl kraj Olomoucký se 42 procenty.
Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v roce 2010 vyhlášeno v odvětví obchodu (362 bankrotů). Meziročně se však zde výskyt bankrotů snížil o sedm procent. Druhý nejvyšší počet bankrotů byl vyhlášen u obchodních společností patřících do odvětví stavebnictví (172), zde však se jejich počet meziročně zvýšil téměř o třetinu. Dalším odvětvím s významnějším počtem bankrotů jsou služby převážně pro podniky, kde bylo 105 bankrotů, což je o 15 procent méně než v roce 2009. V odvětví pronájmu strojů a zařízení bylo loni vyhlášeno 91 bankrotů obchodních společností, o 26 procent více než v předchozím roce.
Nejvyšší míru bankrotů, tedy poměr zbankrotovaných firem na registrovaných, v roce 2010 vykázaly firmy zařazené v odvětví dopravní prostředky (1,61 procenta), silniční doprava (1,55 procenta) a kovovýroba (0,82 procenta).
