Na střední škole měl nejspíš jasnou představu o svém budoucím životě málokdo. A mít ve dvaadvaceti letech firmu s tržbami 7,5 milionu za první rok podnikání, to už je opravdu výjimka. Člověk, kterému se to podařilo, se jmenuje Jan Fabini. Na gymnáziu vzali s kamarádem deset tisíc, objednali levnou elektroniku z Číny a začali vlastní byznys. Mladému podnikateli se tvorba e-shopů zalíbila a pokračoval v ní. V devatenácti při práci na internetovém obchodě v nádobím narazil na problém.
Jednu z kategorií neměl čím naplnit, alespoň ne tak, aby si za tím mohl stát. „Na trhu bylo buď dostupné, ale nekvalitní nádobí, nebo naopak to luxusní, které je sice super, ale přeprodává se s obrovskou marží, a tak je velmi drahé. Kus stojí klidně pět tisíc a víc. Chtěl jsem lidem zpřístupnit kvalitní nádobí, dát ho cenově doprostřed a takový produkt mi na trhu chyběl,“ vypráví. Navíc už předtím měl za cíl začít vyrábět nějaký produkt sám, ne stále jen plnit funkci dealera.
V devatenácti letech proto vzal do ruky tužku a papír a bez předchozích znalostí produktového designu se pustil do navrhování prvních hrnců a pánví. Nechával si radit, kde to šlo, a každou volnou chvíli trávil listováním v kuchařkách a rešeršemi trhu. Brzy pochopil, k čemu slouží jaké nádobí, jak se vyrábí a proč je právě onen způsob nejlepším postupem pro každý kus. „Když jsem se tomu začal věnovat, šel jsem do toho od začátku hodně do podrobna. Dlouho jsem neřešil nic moc jiného, než nádobí,“ vypráví. Všechny informace k podnikání si jednoduše, i když zdlouhavě, vygoogloval.
Z Brna do Číny a Itálie
V současnosti se jeho firma nachází už někde úplně jinde. Z malé kanceláře v Brně na Špitálce, kde začínal, se posunul o víc než tisíc kilometrů a právě teď kontroluje, jak mu šlape výroba další kolekce prémiového nádobí v Itálii. Jeho firma Fabini má za sebou první rok na trhu a stihla získat obrat v hodnotě sedm a půl milionu, přičemž zakladatel původně odhadoval částku o dva miliony nižší. Během roku prodal přes jediný e-shop zákazníkům okolo sedmi tisíc kusů kuchyňského vybavení.
Aby si ale mohl splnit evropský sen, musel se nejdřív vydat do Číny. Pokud chtěl začít podnikat hned, neměl moc jiných možností, než nechat první kolekci vyrobit v Asii, kde už měl kontakty. „Nechci říct, že dnes jsem hodně zkušený, ale tehdy jsem byl úplně na začátku. V devatenácti jsem za sebou nic neměl, takže neexistovala jiná možnost než Čína, protože výrobců je v Evropě málo a nepodařilo se nám nikoho přesvědčit, aby to s námi dal dohromady,“ vysvětluje podnikatel a dodává, že kvůli se odmítl vzdát svého snu kvůli podobné překážce.
Jan Fabini spolupracuje s italskými výrobci nerezového nádobí. Foto: FabiniČtyři nebo pět měsíců po založení projektu, což vyšlo na dobu lockdownu, se značce podařilo vydělat dost na to, aby se výroba mohla přesunout do Evropy. „Bylo to komplikované a i dnes je kvůli tomu výroba mnohem nákladnější. Pro nás to ale nebyla otázka peněz,“ říká Jan Fabini. „Od začátku jsem si přál vyrábět v Evropě a nevím, kolik by to muselo stát, abych to vzdal,“ prohlašuje.
Italské partnery zvolil kvůli tomu, že patří k nemnoha evropským firmám, které mají veškeré potřebné stroje a know-how k výrobě kusů z vícevrstvé nerezové oceli. Kromě továrny na Apeninském poloostrově společnost Fabini spolupracuje i s francouzským výrobcem nožů z městečka Thiers.
V jednoduchosti je krása
Rozdíl mezi nádobím z dílny značky Fabini a běžnými kuchyňskými nástroji z levných řetězců prý zákazník pozná, už když je poprvé vybalí a vezme do ruky. Nádobí se vyrábí ze dvou plátů nerezové oceli, mezi nimiž jsou uzavřené vrstvy hliníku, které rozvádí teplo. Značka Fabini používá tyto vrstvy tři. „Bude vám stačit i polovina nebo ¾ energie vařiče,“ slibuje Fabini. Nádobí funguje na všech typech vařičů, může do myčky a díky tvaru se z něj například relativně snadno odlévají tekutiny.
Návrháři si dávají záležet i na ergonomii, tvarech a detailech, aby byl každý kus maximálně praktický. Nákresu se nejdříve ujmou produktoví designéři, kteří Jana Fabiniho nahradili u tužky a papíru. Tvoří prostorové návrhy, které pak vytisknou na 3D tiskárně. „Co nejdéle se to ladí podobnými způsoby, protože produkty, které děláme, většinou potřebují formy, a ty jsou velmi nákladné. Není úplně dobré vyrobit formu, pak ji nevyužívat a muset dělat novou. To by se pálilo hodně peněz,“ říká Jan Fabini a vysvětluje, proč tráví tolik času navrhováním. Když si je produktem opravdu jistý, spustí jeho sériovou výrobu, která probíhá ve zmíněné Itálii.
"Na začátku je kotouč vícevrstvé oceli, který lisujete na formě typu nádobí, který chcete. Může to být forma na hrnec či pánev. Pak se tvar dál opracovává, uzavírají se konce, aby nekoukal hliník, což jsou detaily, na které dbáme my, ale není to úplný standard. Nakonec se nýtují rukojeti. Produkt je z pohledu výroby relativně jednoduchý, ale u nádobí je v jednoduchosti krása,“ popisuje.
Investory kontaktoval sám
Myslí si to i zákazníci. Typově jsou to nejčastěji lidé mezi pětatřiceti a padesáti lety, kteří už mají něco odvařeno a nebojí se investovat do kvality. Nádobí si nekupují poprvé a zajímá je, kdo a kde daný kousek vyrobil. V oblíbenosti u nich i u zakladatele firmy vede hluboká pánev wok. Nyní značka Fabini chystá novou kolekci Lucca, u níž už běží předprodej, takže výrobci se musí otáčet, aby splnili všechny objednávky. „Po prodání nových kusů si budeme zase moct dovolit zainvestovat do nových forem. Za to, že nás lidé podpořili a dali nám možnost kolekci dále rozšiřovat, do ní připravujeme nové produkty. Pracujeme i na jiných kusech nádobí, se kterými budeme mít první zkušenost, například na příborech. Chystáme i novou kolekci nožů,“ vyjmenovává podnikatel.
Nejspíš by se mu to ale nepovedlo nebýt investorů Martina Rozhoně a Jiřího Hlavenky, kteří napumpovali do podniku s nádobím postupně několik milionů korun. Dvaadvacetiletý podnikatel je kontaktoval sám a ukázal jim svou vizi. „Představil jsem jim myšlenku produktu, u kterého jsem měl pocit, že na trhu chybí, společně s přístupem přímého prodeje zákazníkům. Doufám, že je zaujalo, že to bylo něco nového a netradičního. Možná jsou zvyklí na typově jiné nápady, než nádobí, protože není úplně zvykem, aby se do toho pouštěl někdo mladý,“ tvrdí.
Nádobí Fabini totiž u přeprodejců nikdy nenajdeme. Značka plánuje zahraniční e-shop či kamennou prodejnu, ale nebude spolupracovat s žádnými řetězci. Jan si chce udržet možnost přímého kontaktu ze zákazníky a odmítá jít s cenou nahoru, aby pokryl marži konečného prodavače. Místo toho bude investovat do dalších nápadů a nových kolekcí. „Produkt bude unikátní, bude udávat směr, inspirovat. Vytvořit spolehlivou známou mezinárodní značku, to je naše vize.“
