STÍNOVÝ MINISTR PRŮMYSLU A OBCHODU A MÍSTOPŘEDSEDA ČSSD MILAN URBAN - Místopředseda ČSSD Milan Urban přiznává, že se sociální demokracie dopustila v minulosti vůči malým a středním podnikatelům řady chyb. „Chceme odbourat čínské zdi, které mezi námi vznikly, a znovu získat jejich důvěru,“ slibuje Urban.
Vyzval jste vládu, aby kvůli zvyšujícím se cenám paliv snížila spotřební daň na naftu a benzin, jinak že návrh předložíte sám?
Vláda se k tomu pravděpodobně nechystá, proto jsem návrh předložil sám. Je lepší dělat aspoň něco. Návrh na snížení spotřební daně je připraven na minimální povinnou úroveň pro všechny země Evropské unie, abychom ho nemuseli projednávat v Bruselu. Můžeme snížit spotřební daň u benzinu o 2,50 koruny, u nafty o dvě koruny, stačí na to suverénní rozhodnutí českého parlamentu. Měla by to být alespoň částečná kompenzace dramatického nárůstu ceny ropy na světových trzích.
Předpokládám, že se návrh bude projednávat ve zkráceném legislativním procesu, aby případné snížení ceny mělo smysl ještě na nějaké letní měsíce, nejpozději na září. Uvidíme, jak Evropa zareaguje na návrhy dalšího snižování povinného stropu spotřební daně.
Někteří politici vás kritizují, že jde o populistický návrh.
V současné době existuje v Česku nadvýběr spotřební daně u paliv proti evropským zemím. To je dáno tím, že od stanovení povinné sazby už uplynul nějaký rok a koruna posílila. Sazba je dána v eurech, proto dnes máme docela velký prostor, abychom ji mohli snížit. Takže nejde o daňový populismus, ale srovnání s ostatními evropskými zeměmi.
Ministerstvo financí se obává, že snížení spotřební daně by mělo negativní dopad na výběr daní. Neobáváte se toho také?
Stát už dávno na palivech inkasoval víc než předpokládal, protože čím je vyšší cena, tím je větší inkaso. Nakonec i ministerstvo financí přiznalo, že daňový výběr je vyšší o osm procent, než byla prognóza. Velkou roli v tom hraje palivo, protože jeho cena vzrostla ročně o šest procent. Stát bohatne na rostoucí ceně ropy, všichni ostatní – firmy i občané – to musejí zaplatit.
Kritici snížení daně namítají, že se to nepromítne do konečné ceny, ale že prostě jen čerpací stanice budou mít vyšší marži. Nebudou místo státu bohatnout prodejci?
Na to existuje solidní argument, který vychází z historie. V minulosti prodejci vždycky kopírovali vnější vlivy. Když se zvyšovala cena barelu ropy, tak se zvyšovala cena na čerpací stanici. Pokud cena klesala, tak klesly i ceny paliv u benzinek. To je dáno dost slušnou konkurencí na českém trhu. Kontrolní roli mohou sehrát také média.
MINISTŘI FINANCÍ CHTĚJÍ NAPLNIT STÁTNÍ KASU
Nemůže se stát, že pokud stát sníží daně, ale ostatní země Evropské unie to neudělají, nezlevní ani české benzinky?
Měla byste pravdu za předpokladu, kdyby v okolních zemích byl litr paliva dražší než v Česku. To už ale skoro neplatí. Spíš platí pravý opak, že všude kolem je palivo naopak lacinější, což je dáno vysokou spotřební daní v Česku. Proto jsem přesvědčen, že by se snížení spotřební daně na ceně litru nafty a benzinu projevilo. Nesnížila by se jen tato daň, ale znamenalo by to i snížení daně z přidané hodnoty, takže celkově by mohl být litr paliva lacinější přibližně o tři koruny.
Cítíte podporu v sociální demokracii? Stínový ministr financí Bohuslav Sobotka tomu není příliš nakloněn.
Cítím podporu v poslaneckém klubu ČSSD. V případě Sobotky je to logické, protože ministři financí, ať jsou v opozici nebo ve vládě, mají za úkol pěchovat státní kasu. Jejich myšlení se nemění.
Odborníci to sice nepředpokládají, ale kdyby se cena na světových trzích opět snížila, uvažujete o tom, že byste se opět vrátili k vyšší spotřební dani?
Teoreticky bychom se k tomu mohli vrátit. Ale v USA stojí litr benzinu v přepočtu kolem 16 korun a z toho je daň přibližně tři koruny. Přitom oba prezidentští kandidáti, demokrat i konzervativec, jsou buď pro zrušení, nebo snížení daní u paliv. Evropa má dnes cenu víc než dvojnásobnou, a tím se stává méně konkurenceschopnou.
Myslím, že to bude velké téma pro všechny evropské politiky, už jsme to zaznamenali z výroků francouzského prezidenta. Evropa musí přemýšlet o nějakém snížení ceny paliv.
Navíc drahá paliva přispívají i ke zvyšování inflace.
Drahá ropa v konečném důsledku zdražuje rohlík i pneumatiku, promítá se to do cen všech druhů zboží a zvyšuje inflaci. Vysoká inflace snižuje koupěschopnost a zpomaluje ekonomiku. Musíme hledat přiměřenou rovnováhu, aby vysoký růst cen ropy neohrozil ještě pořád dobrou kondici české ekonomiky.
Vaše strana kritizovala vládu, že svými reformními kroky způsobila růst inflace na sedm procent. Přiznáváte tedy, že jednou z hlavních příčin nejsou reformy, ale ropa?
Určitě ropa. Od ropy se odvíjí cena plynu, od ní zase cena elektrické energie a všechny tyto energetické produkty mají velký vliv na inflaci. Je poctivé říci, že velký podíl na inflaci má výrobní cena energií, potravinová krize, která je kombinována s prudkým nárůstem biopaliv, možná i hypoteční krize v USA. To všechno se odráží na malé ekonomice, jako je česká. V Česku k tomu můžeme přidat reformu veřejných financí, sama vláda připustila, že bude znamenat vliv jednoho procenta.
Nepředpokládám, že dojde ke snížení inflace. Celoročně se budeme pohybovat kolem 6,5 procenta, což je moc na to, abychom měli ambici dohánět nejsilnější země Evropské unie. Začínáme ztrácet dech. Proto bychom měli hledat rozumné nástroje, jak situaci řešit.
ZA MILOŠE ZEMANA SE PODNIKATELŮM OMLOUVÁM
Nelitujete, že jste v době, kdy vládla ČSSD, ekonomika byla na vzestupu a tyto vnější vlivy nebyly tak silné, nepřistoupili k reformám? Nepromarnili jste nejvhodnější šanci?
Myslím, že ne. Ale udělali jsme jednu velkou chybu. Proti mé vůli jsme málo podporovali hlavně malé a drobné živnostníky a ztratili jsme jejich důvěru. To považuji za klíčovou chybu. Chci jim tímto způsobem vzkázat, že si velmi vážím jejich příspěvku pro to, že je tu dobrá zaměstnanost, že česká ekonomika je v takové kondici.
To jsou jen slova. Ale co skutečně hodlá ČSSD udělat pro podporu menších podnikatelů?
Na programové konferenci jsem představil program, který se týká právě menších firem a živnostníků. Chci usilovat o to, aby se postupně porušená důvěra mezi živnostníky a ČSSD zlepšovala, abychom ty čínské zdi mezi námi postupně odbourali.
Čím jste si podle vás „vystavěli“ mezi sebou čínské zdi? Tím, že jste víc podporovali investičními pobídkami nadnárodní firmy a české firmy neměly takové výhody?
To je trochu mýtus. Investiční pobídky dostávaly i české firmy, nebo na nich nakonec vydělávali i střední a malí podnikatelé. Příčinu vidím jinde. V tom, že někteří představitelé ČSSD v 90. letech označovali všechny podnikatele za zloděje a podvodníky, kteří v této společnosti nemají své místo. Za to se jim omlouvám, i když to nikdy nebyly moje výroky, ale výroky Miloše Zemana a jiných. Podnikatelé nabyli dojmu, že ČSSD se je rozhodla postupně likvidovat různými záměry, jako byly registrační pokladny i pro opraváře ledniček. Nebo kroky, které zvýšily vyměřovací základ těm, kteří skutečně daně platili.
Co s tím uděláte?
Je třeba, abychom se v tomto směru jako sociální demokracie polepšili. Jsem připraven hledat nový vztah, novou důvěru mezi živnostníky a ČSSD, a to nejen planými sliby typu ročních daňových prázdnin, ale zcela konkrétními kroky. Chci navázat na to, co jsem na ministerstvu pro průmysl a obchod vytvořil, a to je Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí, v níž byly hlavní podnikatelské svazy. V té jsme společně hledali jak odstranit překážky, které brání rozvoji podnikání.
MILAN URBAN (50)
Místopředseda ČSSD a poslanec Milan Urban vystudoval v roce 1982 hutnickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě a pak pracoval jako technik v ČKD Kutná Hora. Později byl náměstkem v ČSAO Čáslav. V letech 1991 až 1995 se stal vedoucím odboru hospodářství a investic Městského úřadu v Čáslavi. Do roku 1998 pak působil v soukromé sféře. Členem ČSSD je od roku 1995, o tři roky později byl zvolen poslancem, v roce 2003 se stal ministrem průmyslu a obchodu. Je ženatý, má tři děti. Mezi jeho zájmy patří sport, především fotbal, tenis a motorismus.
Nejste s tímto názorem v ČSSD osamocen?
Situaci v ČSSD vnímám hodně pozitivně, myslím, že je to součástí modernizace strany. Vím, že jeden můj rozhovor nezmění vztah podnikatelů, ale věřte, že budeme usilovně pracovat a i živnostníci zjistí, že se v této oblasti ČSSD vyvíjí.
Jaké kroky konkrétně připravujete?
Prosazoval jsem například zavedení editační povinnosti. To je systém, kdy podnikatel položí dotaz na finančním úřadě, jestli nějaká položka může být zahrnuta do nákladů. Úřad mu bude povinen písemně odpovědět a od té chvíle to bude platit pro všechny budoucí finanční kontroly a pro všechny finanční úřady v celé České republice. Mně se to bohužel nepovedlo prosadit proti ostatním kolegům ve vládě.
Je evidentní, že se to nedaří prosadit ani současnému ministrovi Martinu Římanovi. Je někdy těžké, aby názory ministra průmyslu poslouchali všichni. Mnohé problémy týkající se podnikatelského prostředí, třeba snížení administrativy nebo fungování soudů, vyžadují řešení mimo rezort průmyslu. To bude trvalý boj ministrů průmyslu.
Schvalujete kroky ministra Římana, nebo hodláte – pokud byste ho po volbách vystřídal – něco změnit?
Myslím, že harmonie mezi věcnými kroky současného a předcházejícího ministra, tedy mne, je větší, než by se mohlo zdát. Například novela zákona o investičních pobídkách, kterou jsem ještě podepisoval já, ale předkládal ji ministr Říman. Podporoval jsem také novelu živnostenského zákona nebo kroky na vytvoření jednoho kontaktního místa pro komunikaci podnikatelů se státem, novelu zákona o daních z příjmů a řadu dalších.
Ale předseda ČSSD Jiří Paroubek kritizoval snižování daní z příjmů firem, vy je naopak podporujete. Jak se v tom mají podnikatelé vyznat?
Myslím, že snižování daní firem je správná cesta, pokud to neovlivní rovnováhu veřejných financí. Nic nesmí ohrozit náš vstup do eurozóny. Myslím, že musí být jasně vytyčeno, kdy do ní vstoupíme. Důvodem je, aby nevznikala dramatická rizika z toho, že tu bude ostrůvek malé české koruny a všude kolem nás se ekonomika bude pohybovat v eurech.
Myslíte, že by hodně poškodilo Českou republiku, kdyby tu příliš dlouho zůstala měnová bariéra?
Myslím, že ano. Vláda říká, že vstoupíme do eurozóny, až to bude pro stát nejvýhodnější, ale neříká datum, kdy to bude. A to je špatně, protože malé Česko je závislé na různých vnějších vlivech a výkyvech.
Není dobré počkat, dokud koruna vůči euru posiluje?
Když budeme jediným ostrůvkem, kde nebude platit euro, může se stát, že z ničeho nic koruna velmi zeslábne vůči ostatním měnám, a pak vstup do eurozóny přestane být během dvou tří měsíců výhodný. Ale než vstoupíme, potrvá to dva roky, proto musíme přemýšlet s nějakým předstihem. Říkat, že to bude až někdy kolem roku 2020, považuji za manažersky chybné a lidsky nezodpovědné.
Kdybychom seřadili priority podnikatelů podle důležitosti, na prvním místě by se objevila energetika, respektive rostoucí náklady, pak následuje silná koruna pro exportéry, nedostatek pracovní síly a nedostatečná dopravní infrastruktura. Euro hraje důležitou roli. Většina velkých firem se snaží obchodovat v eurech, ale při nutné směně paradoxně posilují kurz koruny. Proto se prognóza vstupu musí vypracovat. Zatím nemáme směr, horizont, ke kterému chceme dojít.
O NOVÝCH ELEKTRÁRNÁCH MUSÍME ROZHODNOUT RYCHLE
Na první místo mezi problémy, které pálí podnikatele, jste zařadil energetiku. V současné době odborníci varují, že pokud stát neudělá nějaké kroky, hrozí, že česká energetika se za pár let stane z vývozce dovozcem elektrické energie. Nedostala se současná vláda do pasti, protože razantní změny v koalici blokují zelení?
Myslím, že jsme v této věci na okraji propasti, protože energetika bude klíčovou záležitostí pro konkurenceschopnost českých firem do budoucna. Hrozí, že někdy kolem roku 2015 se protnou křivky energetické soběstačnosti v elektrické energii, naše výroba nebude stačit na spotřebu. Řešit situaci musíme už teď, respektive měla se řešit již dříve, jak jsme to navrhovali ve schválené energetické koncepci v roce 2004.
Někdo namítá, že se nic neděje, prostě budeme dovážet elektrickou energii.
Otázka je odkud, protože všechny státy okolo nás jí mají málo. A druhá otázka je za kolik, protože v celé Evropě bude elektřiny nedostatek. Jediným řešením je výstavba nových zdrojů a vytvoření optimálního mixu. Musíme samozřejmě šetřit, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů, ale to nestačí, ani když zvýšíme podíl plynu. Uhlí se bude utlumovat tak jako tak, je jen otázka jak rychle. Když se nepřekročí těžební limity, přijde to hodně rychle.
Jaké jsou možnosti?
Všichni vědí, že jediné možné řešení je rozšířit jadernou energetiku. Schválená energetická koncepce s tím počítá, jenže ji nikdo nerespektuje. Existuje prohlášení této vládní koalice, že se nebude příliš počítat s uhlím a už vůbec ne s rozšířením jaderné energie, přestože všichni vědí, že se bez jaderné energie neobejdeme. Na energetických konferencích se často potkávám s lidmi z ODS, třeba s předsedou hospodářského výboru Oldřichem Vojířem. A musím říci, že se shodujeme na tom, jak to řešit. Už není potřeba přemýšlet odborně, je třeba politicky rozhodnout.
Jak může dojít ke změně energetické koncepce, když po volbách nehodláte vstoupit do koalice s ODS? Neobáváte se, že výstavba nebo dostavba jaderných elektráren bude neprůchodná i v budoucnu?
Je třeba rozhodnout dříve než v roce 2010. Jestliže se nerozhodne teď, tak se vystavujeme riziku, že výstavba nových jaderných bloků se prodlouží na 17 až 20 let. Na světě umí tyto technologie pár firem a ty jsou v současné době vyprodány, protože se teď staví nebo je v různých fázích přípravy více než 300 jaderných bloků. Každý den zpoždění našeho rozhodnutí může znamenat rok zpoždění přifázování elektřiny do sítě. Proto je čas tak důležitý. Předseda ČSSD Jiří Paroubek sice řekl, že do koalice s ODS nepůjdeme, ale samozřejmě je otázka, co bude po volbách.
Říkáte, že je třeba rozhodnout do voleb v roce 2010. Počítáte, že do té doby už ve vládě nebudou zelení? Jak jinak by k tomu mohlo dojít?
V příštích dnech předložím do sněmovny návrh zákona, který se bude jmenovat státní energetická koncepce, protože vláda stále přešlapuje na místě. Pokusím se to politické zablokování překlenout Poslaneckou sněmovnou. A to tak, že předložím platnou energetickou koncepci z roku 2004, aktualizovanou o bruselské závazky, a další návrhy odborníků.
Nesnažíte se tak hlavně zatlouci poslední hřebíček do rakve vládní koalice?
Doufám, že nebudu podezříván z toho, že to dělám pro to, abych rozbil tuto vládní koalici. To je možná nějaký doprovodný jev, který mě může těšit, ale určitě to není můj primární cíl.
Zahrnuje váš návrh dostavbu jaderných bloků v Temelíně a prolomení těžebních limitů?
Dostavba jaderných bloků tam je, ale prolomení limitů ne. To je složitější problém – tady by větší roli měly sehrát regiony a těžební společnosti, zvláště tam, kde by těžba ohrožovala občany. Mám na mysli Horní Jiřetín. Dokud se těžební společnosti nedomluví s lidmi na nějakých přiměřených náhradách, tak to vláda od zeleného stolu v Praze podle mého názoru rozhodnout nemůže. Kde by prolomení limitu lidi neohrozilo, jako na Dole Bílina, mělo by to nesmyslné zablokování skončit.
