V Evropském parlamentu se konala konference o stárnoucích reaktorech v Evropě, kterou pořádala aliance regionů podporující odstoupení od jádra. Hornorakouský rada pro životní prostředí Rudolf Anschober poukazoval na rizika prodlužování životnosti jaderných bloků na případu nejstarší české jaderné elektrárny Dukovany. Český premiér Andrej Babiš už dříve připustil prodloužení životnosti až na 60 let. V EU je průměrné stáří reaktorů 33 let.
Stárnoucí jaderné reaktory v zemích Evropské unie jsou již dlouhou dobu trnem v oku protijaderným bojovníkům a odpůrcům jaderné energetiky obecně. Problematika stárnoucích reaktorů se minulý týden projednávala na konferenci v Evropském parlamentu. Jedním z řečníků byl rakouský zelený politik z Horního Rakouska Rudolf Anschober, jenž hovořil hlavně o Dukovanech.
Anschober tvrdí, že by měl Brusel nařídit členským státům, jež budou chtít prodloužit životnost svých jaderných elektráren, aby postupovaly, jako by mělo jít o výstavbu nových bloků. To znamená s novým posouzením na životní prostředí a s tím, že se k tomu mohou vyjádřit okolní státy. Navíc by mělo být zakázáno prodlužovat životnost nad 40 let. Průměrný věk jaderných reaktorů v EU je 33,4 roku. Celá třetina ze 125 bloků je přitom v EU starší než 40 let.
Aliance evropských regionů, které požadují odklon od jádra, si nechala vypracovat studii, která upozorňuje na to, že stárnoucí bloky představují pro Evropu bezpečnostní problém. Jeden z autorů studie, britský jaderný fyzik Paul Dorfman, zdůraznil, že každý rok po plánované životnosti reaktoru (většinou se udává 30 až 40 let), zvyšuje pravděpodobnost havárie o 15 procent.
Anschober připomenul případ elektrárny v Dukovanech a zejména to, že v letech 2016 až 2017 získaly čtyři bloky provozní licenci na dobu neurčitou. Reaktory byly uvedeny do provozu mezi roky 1985 až 1987 s plánovanou životností na 30 let.
V letech 2016 až 2017 byla elektrárna modernizována. Životnost se podle provozovatele ČEZ prodloužila do roku 2037, tedy na 50 let. Premiér Andrej Babiš připustil, že by mohla být životnost reaktorů prodloužena o dalších deset let, to znamená na 60 let. Modernizace by podle něj vyšla na 20 miliard korun, výstavba nového reaktoru na 200 miliard. Elektrárna dlouhodobě pokrývá pětinu spotřeby elektřiny v ČR.
Právě takový postup se rakouskému politikovi nelíbí. Také Dorfman z University College London vyjádřil obavy nad prodlužováním životnosti reaktorů, ke kterému dochází třeba ve Francii. „Je mi líto, pokud vás straším, ale mě taková představa samotného zneklidňuje.“
Nikolaus Müllner z vídeňské univerzity pro přírodní zdroje varoval zejména před stárnutím těch částí reaktorů, které podle něj nejdou obnovit, to znamená jejich centrální část. Problémem mohou být i zastaralé technologie, které už neodpovídají současným vědeckým znalostem. Modernizovaný padesát let starý reaktor nemůže být bezpečný jako nově postavený blok, dodal.
Dále čtěte: