Město tak poklidné, že v něm největší hluk dělají kvákající kachny, to jsou "Holandské Benátky".
Do historického centra Giethoornu mají auta vjezd zakázaný. Vůbec na tom ale nezáleží. I kdyby nakrásně vjet mohla, neměla by po čem. V městečku silnice nejsou.
Holandské Benátky, nebo také Benátky severu, jsou protkané 90 km kanálů a vypadají jako kulisy vyrobené pro film o dobrotivých skřítcích. Nenechte se ovšem mýlit. Trvale tu žije okolo 3 000 obyvatel.
Téměř každý dům v Giethoornu okupuje svůj vlastní izolovaný ostrůvek, který je s těmi okolními propojený dřevěnými mosty. I tak tu ovšem pošťák musí zásilky rozvážet na pramici.
Po vodě, nebo po souši?
Nejlepší způsob, jak proniknout do nitra Giethoornu, je nechat auto na parkovišti na kraji města a půjčit si motorizovanou pramici, jakých tu po cestě potkáte desítky. Kanály byly povětšinou vybudované uměle, proto nebývají hlubší než 1 metr a směrem od centra jsou viditelně rovnější. Lemují je zelené pahorky s květinovými zahrádkami, pozůstatky farmářských stavení i útulnými restauracemi, kam si můžete zajít.
Hodláte si pronajmout loďku v sezóně? Ujistěte, že přijdete brzy zrána. Návštěvníci si je obvykle rychle rozeberou. Pokud na vás žádná nezbude, do centra i za půvabnými scenériemi holandského venkova všude okolo vás spolehlivě a neméně pohodlně zavedou i zdejší pěší a cyklistické stezky. Nebo se nechte zavřít do nafukovací zorbingové koule a kanály přejděte.
Paradox, který člověk musí milovat
Ačkoli jsou ve městečku vozidla zakázaná, jedno ze tří zdejších muzeí je věnované právě autům. Konkrétně veteránům.