Generální ředitel Jean-Marie Messier hovoří o své nelehké situaci
Když si dnes koupíte noviny, málokdy se stane, že byste nenarazili na zmínku o generálním řediteli Vivendi Universal Jeanu-Marie Messierovi. Vivendi začínala jako vodárenská společnost, ale poté, co v roce 2000 koupila Seagram a jeho filmové a hudební divize Universal, se z ní stal mediální konglomerát s ročním obratem padesát miliard dolarů.
Vivendi se dnes potýká se značnými problémy. Loni přišla po velkém snížení hodnoty aktiv o peníze. Má obrovský dluh a cena jejích akcií spadla oproti maximu v březnu 2000 o zhruba 79 procent. Stejně jako v případě AOL Time Warner někteří myšlenku mediálního konglomerátu s výnosnými synergiemi stále zpochybňují. To rozvířilo spekulace, že by Messier nemusel coby generální ředitel přežít.
O těchto otázkách hovořil s Jeanem-Marie Messierem 13. června na manhattanské 92. ulici šéfredaktor časopisu BusinessWeek Stephen B. Shepard v rámci série článků o význačných manažerech. Část jejich rozhovoru vám nabízíme.
Loni v prosinci jste řekl, že je francouzská kulturní výjimka mrtvá. Co jste tím myslel a proč vaše poznámka vzbudila ve Francii takový rozruch? Náš svět se stává světem kulturní diverzity, a tak hovořit o národní kultuře postrádá smysl. Musíte si uvědomit, že jsem to řekl v kontextu francouzských voleb, v nichž byl jedním z témat nacionalismus. Je mi opravdu líto, že jsem vyvolal takové pozdvižení. Ale pokud má poznámka alespoň do určité míry přispěla k boji proti neúspěšnému pravicovému kandidátovi na post francouzského prezidenta Jeanu-Marie Le Penovi a jeho názorům, tak jsem na to hrdý. Když jako Francouz vidím lidi, jako je Le Pen, a riziko, které pro naši zemi a celou kulturu představují, mohu k tomu říct jenom jedno: “Pane Le Pene, ne. Nikam, v žádném případě.”
Jakým jazykem mluvíte v rámci Vivendi ve Francii? Veškerá zasedání představenstva a výkonného výboru probíhají v angličtině a anglicky jsou také všechny dokumenty. Je ale pravidlo, že pokud chce někdo mluvit francouzsky, tak může.
Vytvořil jste Vivendi Universal, abyste propojil obsahovou nabídku s distribucí a vytěžil z rodící se širokopásmové technologie. Proč musí programová společnost vlastnit distribuci? Proč by se vyřešení vztahu mezi servisní firmou a výrobcem nemělo nechat na trhu?
Ve Vivendi Universal se 75 procent soustřeďuje na obsah a pouze jedna čtvrtina na distribuci. Takže jsme v prvé řadě dodavatelem obsahu. Na poli distribuce je naším cílem pouze regionální úroveň. V některých oblastech se ale distributoři stávají natolik silnými, že mohou stlačit marže servisní společnosti. Vliv pak získáte tím, že s dalšími distributory vytvoříte sdružení.
Proč se nenaplnil příslib širokopásmové technologie?
Tyto technologie mají velké zpoždění. Očekávali jsme, že se objeví za rok, pak nám došlo, že to bude nejdřív tak za dva za tři další. Investovali jsme před dvěma lety do nových technologií příliš? Ano. Své investice musíme snížit. Bylo by ale moudré je úplně zastavit? Ne, protože tendence k širokopásmové technologii tady je.
Řada uživatelů si chce stahovat hudbu, vypalovat CD a vyměňovat si je s přáteli. Technologické společnosti se domnívají, že není na nich, aby jim v tom bránili. Programové společnosti ale přitom vlastní práva k duševnímu vlastnictví, která je potřeba chránit. Co s tím můžeme dělat?
Nikdy nebudete úspěšní, pokud zákazníkům nedáte to, co chtějí. My jsme jim tu správnou službu a přidanou hodnotu nabídnout nedokázali. Takže ze všeho nejdřív jsou na vině programové a hudební společnosti. To je důvod, proč se například ve filmovém průmyslu snažíme být první online, kdo bude nabízet nové služby.
Jak můžeme tento problém vyřešit? Tak za prvé musíme dát zákazníkovi správnou odpověď. Za druhé je třeba uzavřít smlouvy s výrobci a softwarovými firmami. My jsme na ochranu práv k duševnímu vlastnictví jako první servisní společnost vytvořili alianci s výrobcem, a to firmou Thomson Multimedia. Něco to ale stojí. Nakonec si budeme muset se zákazníky promluvit o penězích. A za třetí je nutná výchova. Vysvětleme našim dětem, že krást hudbu nebo filmy je jako prodávat hodnotu tvořivosti zadarmo.
Vivendi musí snížit zadlužení. Jak na tom pracujete? Jak vypadá situace s vodárenskou jednotkou Vivendi Environnement?
V minulosti jsme udělali několikrát chybu v tom, že jsme předem ohlásili, co hodláme udělat. Takže to nebudeme opakovat. (V pondělí 17. června schválilo představenstvo Vivendi plány na snížení podílu ve Vivendi Environnement ze 63 procent na něco málo přes 40 procent, až nastanou „vhodné“ tržní podmínky – pozn. BusinessWeek.)
V nedávné době kolovala zpráva, že Vivendi musela sáhnout do rezervního fondu pro jednu miliardu dolarů, aby mohla zaplatit dividendy a související daně. Je to pravda?
Řídit společnost není totéž jako vlastnit obchod. Nedržíte si hotovost. Peníze ukládáte na bankovní účty a máte možnost čerpání. Banky mi říkají: „Dáme vám klidně x miliard dolarů, takže až je budete potřebovat, stačí zavolat.“ A tak tomu bylo s našimi dividendami. Banky jsou připravené poskytnout nám přes 3,2 miliardy eur.
Takže nemáte žádný problém s cash flow?
Naše mediální aktiva nám letos vytvoří v provozním cash flow téměř dvě miliardy eur. Měsíc co měsíc máme přebytečnou likviditu čtyři až šest miliard eur. To znamená, že kdyby došlo k nějaké makroekonomické události, jako bylo 11. září, tak by ani v případě katastrofického scénáře nebyla Vivendi ohrožena.
V telekomunikační firmě Cegetel vlastníte pouze 44 procent a podle amerických účetních pravidel nesmíte provádět konsolidaci příjmů, pokud nedržíte alespoň padesát. Vy však příjmy společnosti Cegetel konsolidujete.
O tom jsme nerozhodli my. Nám tato povinnost vzniká podle amerického i francouzského GAAP. Když jsme s Vivendi Universal vstoupili na Newyorskou burzu cenných papírů, tak nám Komise pro cenné papíry po přezkoumání situace nařídila konsolidaci provádět. Zvláště z hlediska zadluženosti musíme vykazovat hospodářský výsledek jak konsolidovaně, tak proporčně.
Jak byste popsal váš vztah s Barrym Dillerem? Barry Diller řídí veškeré televizní a filmové divize Vivendi Universal ve Spojených státech… Integruje jejich činnosti, hledá možnosti úspor. Poté, co odešel od Ruperta Murdocha, nebyl u nikoho zaměstnán. Proč by měl tedy pracovat pro takového malého Francouze, jako jsem já? Barry Diller má velké ego, to je pravda. Kromě něj má ale ještě něco většího, a tím je jeho talent. A já jsem radši, když spolupracuje s Vivendi Universal než s někým jiným. Nepodepsali jsme spolu žádnou smlouvu. Myslím si ale, že nám to dlouho vydrží, protože máme oba na vzájemné spolupráci silný zájem.
Na čem se dosud podílel? Existuje nějaký nový program? Máme tři nové hlavní kanály, které budou spuštěny na přelomu roku. Vzhledem k tomu, že máme ve skupině Universal Music, vlastníme ten správný nástroj jak vytvořit konkurenci MTV, která byla před jednadvaceti lety provokativním kanálem, ale teď spíš jen odráží životní styl.
Takže si myslíte, že Vivendi může MTV konkurovat?
Podíváte-li se na trh hudebních televizí, tak ano, prostor pro soutěž tady je.
A Barry by vám v tom pomohl?
Barry a spolu s ním tým Universal Music.
Proslýchá se něco o vašem odvolání. Myslíte, že by k tomu mohlo dojít?
Nejsem majitelem společnosti, ale placeným generálním ředitelem. Od prvního dne, kdy jsem zasedl do svého křesla, jsem tudíž věděl, že druhý den můžu skončit, pokud ke mně představenstvo nebo akcionáři ztratí důvěru a rozhodnou se nahradit mě někým jiným. Přesto doufám, že budu moci společnost řídit dál, řekněme ještě takových patnáct let.
Musím ale přiznat, že nejméně jeden z členů představenstva Vivendi Universal vyjádřil, a to způsobem, který podle mě není zrovna v nejlepším zájmu všech akcionářů, nespokojenost s cenou našich akcií a s tím, jak je společnost řízena. Dobře. Musím se s tím smířit. V současné době mám ale silnou podporu silného představenstva. Musíme provést fúzi. Máme nejlepší zisky v našich oborech nebo jsme mezi nejlepšími podle výkonnosti.
Tímto způsobem chci pro firmu a její akcionáře vytvořit hodnotu. Rozhodně nemyslím každé ráno na to, jestli můžu přijít o místo.
Představenstvo však založilo výbor, který na vás dohlíží…
Nedohlíží. To je součást mylné interpretace médií. Oznámili jsme vytvoření výboru pro správu a řízení společnosti, což je podle mě jedna ze základních věcí. Stala se z toho ale zpráva dne. Další den se v médiích objevilo „Messier je pod dohledem. Byl založen výbor, který dohlíží na jeho každodenní práci”. Tak to ne. Každodenní činnosti mám na starosti já. Když není představenstvo s mou prací spokojeno, musí mě odvolat, a ne na mě dohlížet.
Litujete něčeho z toho, co jste udělal?
Jako generální ředitel jsem se dopustil chyb. Jednou z nich bylo vytvoření mediálního profilu na příliš osobní bázi. To musíme napravit. Na druhou stranu jak média, tak trhy často reagují přehnaně. V dnešní době musím řešit řadu obtížných úkolů, ale především musím zajistit, aby se Vivendi Universal vytratila z prvních stránek novin a zpravodajských relací.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc
Překlad: Dita Přichystalová
