PROTIKUŘÁCKÝ ZÁKONni letos se majitelé hotelů a restauračních zařízení nevyhnou napětí okolo takzvaného protikuřáckého zákona. kouření v restauracích, ale i na dalších místech má přinést novela zákona, kterou v únoru sněmovně předložil poslanec ODS Boris Šťastný.
PROTIKUŘÁCKÝ ZÁKON ni letos se majitelé hotelů a restauračních zařízení nevyhnou napětí okolo takzvaného protikuřáckého zákona. kouření v restauracích, ale i na dalších místech má přinést novela zákona, kterou v únoru sněmovně předložil poslanec ODS Boris Šťastný. „Předmětem navrhované novely je snaha posílit ochranu nekuřáků v uzavřených veřejně přístupných prostorách. Sem spadají i zařízení společného stravování, mimo jiné restaurace, bary či cukrárny,“ vysvětluje Štastný. Podniky by podle návrhu měly pro kouření vyhradit stavebně oddělené a řádně odvětrané prostory. V případě, že by to z nějakého důvodu udělat nemohly, byly by automaticky celé nekuřácké. Kouření na zahrádkách a terasách novela neomezí. Poslanecký klub ODS s návrhem nesouhlasil. „Jedná se o podobný případ, jako je problematika registrovaného partnerství či eutanázie a jiných eticko-společenských problémů. Někteří členové ODS mají na věc jiný názor, a je to jejich právo,“ říká Šťastný. Návrh tedy předložil sněmovně jako poslaneckou iniciativu. Spolu s ním jej podepsali i lidovec Jiří Carbol a Eva Zubová ze Strany zelených. Zákon by měl jít do prvního čtení na přespříští, tedy dubnové schůzi Poslanecké sněmovny. K jeho schválení vyzvala vládu Vědecká rada České lékařské komory. HOSTÉ V ORKÁNU V současné době platí zákon ze začátku loňského roku, který ale Štastný a řada dalších odpůrců kouření považuje za neúčinný. „Provozovatel takového zařízení musí mít vyhrazený a řádně označený prostor, určený pro kouření. V praxi to ovšem funguje tak, že v restauraci může být třeba jeden nekuřácký stolek a v jeho těsné blízkosti už se kouřit může,“ vysvětluje Šťastný. Loňský zákon navíc zrušil zákaz kouření v době podávání hlavních jídel, který platil všude tam, kde nebyla stavebně oddělena jídelna pro kuřáky. V jistém smyslu byl tedy krokem zpět. Na kouření v restauracích se vztahuje také vyhláška ministerstva zdravotnictví z roku 2004, která nařizuje dostatečné odvětrávání. „Množstvím studií, mimo jiné Světové zdravotnické organizace, bylo prokázáno, že by rychlost proudění vzduchu musela překračovat sto dvacet kilometrů v hodině. Jedině tak by škodliviny v místnosti nezůstávaly. To je rychlost orkánu. Je tedy jasné, že by tam hosté nemohli sedět a ani předměty by nezůstaly na svém místě,“ konstatuje Šťastný. Podobný názor zastává také Kateřina Langrová, lékařka a ředitelka České koalice proti tabáku. „V praxi je to neproveditelné, aby někdo chodil po hospodách a měřil, zda hodnoty škodlivin ve vzduchu nepřesahují hygienické limity. Ten zákon musí být jednoznačný, aby byl funkční,“ upozorňuje. Poslanec Boris Šťastný předložil sněmovně návrh novely takzvaného protikuřáckého zákona. Restaurace, kavárny i bary by podle něho měly pro kouření vyhradit stavebně oddělené a řádně odvětrané prostory. Ostatní prostory mají být pouze nekuřácké. ROZHODOVAT MÁ POPTÁVKA Někteří provozovatelé restauračních zařízení se ale i této novely bojí. Podle Langrové se stále domnívají, že jde o ekonomickou hrozbu. Klientelu ztracenou v zarytých kuřácích by měli nahradit ti, kteří do restaurací zatím nechodili z důvodu zakouřeného prostředí. Odpůrci novely ale upozorňují na tuzemská specifika. „Restaurace, které mají možnost takto oddělit kuřácké a nekuřácké prostory, už to ve velkém množství udělaly samy. Problémy ale budou mít malé, hlavně venkovské podniky. Pro ty bude novela stejná jako úplný zákaz kouření v restauracích,“ upozorňuje majitel dvou hospod v Chomutově, který nechtěl být jmenován. „V Čechách jsou především pivnice již tradičně spojeny s možností kouření. Takovéto omezení by jednoznačně znamenalo pokles počtu hostů, následně i tržeb, ale zároveň i destrukci společenského života na vesnici a v malých městech,“ upozorňuje Václav Stárek, generální sekretář Asociace hotelů a restaurací. Rozhodovat by podle něho měla jedině zvýšená poptávka po nekuřáckých restauracích, která by zcela přirozeně vedla ke vzniku takových podniků. VE HŘE JSOU I ZAMĚSTNANCI Návrh poslance Šťastného považuje Langrová za kompromis, který sice řeší oddělení nekuřáků od cigaretového dýmu, neochrání ovšem zaměstnance. Ti budou i nadále muset do zakouřených prostor chodit a obsluhovat hosty. Langrová upozorňuje na právo zaměstnanců na nekuřácké prostředí, obsažené v zákoníku práce. Například v Irsku, kde zákaz kouření v restauracích platí od března 2004, stáli na začátku tohoto zákona právě zaměstnanci, kteří už nechtěli v práci každý den vdechovat kouř z cigaret. „Situace zůstává taková, že ten, kdo chce pracovat v restauraci, musí buďto najít nekuřácký podnik, kterých není mnoho, nebo se smířit s tím, že zakouřené prostředí k jeho zaměstnání patří,“ říká Langrová. Zároveň ale připouští, že v Česku zatím žádná taková iniciativa není. „Dělali jsme mezi zaměstnanci průzkum a ukázalo se, že o své zdraví příliš nedbají. Tato otázka pro ně byla na druhém místě, až za finančním ohodnocením,“ upozorňuje. Šťastný by pro striktní celoplošný zákaz kouření v restauracích nebyl. „Jsem pravicovým politikem a tento návrh považuji za skutečně spravedlivý a liberální. Mojí snahou je chránit nekuřáky. Ale současně nechci brát kuřákům možnost v těch vyhrazených prostorách svobodně kouřit,“ vysvětluje. Práva zaměstnanců podle něho dostatečně ošetřuje právě zákoník práce. ZÁKAZ PODPORUJE TŘETINA ČECHŮ Z průzkumu Evropské unie vyplývá, že zákaz kouření v barech by podpořil pouze každý třetí Čech. Celkově by ho pak podpořilo přes šedesát procent obyvatel Unie. Čeští kuřáci naopak podle tohoto průzkumu patří k nejohleduplnějším v Evropě a v porovnání s průměrem spotřebují méně cigaret. K potenciálnímu zákazu kouření v restauracích, hospodách či na pracovištích se ale staví vlažně. Asociace hotelů a restaurací přišla s vlastními návrhy na případné vylepšení zákona. V podnicích, které nabízejí jídla, by podle ní mohlo být zakázáno kouřit nejen v době podávání obědů, ale i snídaní a večeří. Možnost regulovat kouření v hostinských zařízeních by také mohla mít místní zastupitelstva. Opatření by tedy nebylo plošné a umožňovalo by zohlednit místní specifika. Tyto návrhy však poslanec Štastný považuje za nedostatečné. „Zákaz kouření v době podávání hlavních jídel už tu byl. Místnosti jsou ale stejně zakouřené a mimo stanovený čas jsou hosté stejně ohrožováni pasivním kouřením,“ konstatuje. EVROPA PŘESTÁVÁ KOUŘIT
První zemí, která zakázala kouření na veřejných místech včetně restaurací a barů, bylo v roce 2004 Irsko. Zákaz platí také ve Švédsku, Norsku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, ve Skotsku a na Maltě. Od letošního července začne platit také v celé Velké Británii.
