Podniky se teprve učí, co je to elektronický obchod
Automobilová továrna Škoda Auto patří mezi první české podniky, které pochopily význam internetu pro své obchodní aktivity. Její webové stránky jsou jedny z nejlepších v republice a přinášejí už firmě první zisky. „Letos v červnu jsme po internetu prodali sto jedenadvacet aut, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Arnošt Štěpánek, koordinátor pro internet z marketingového oddělení Škody Auto.
První automobil po internetu podnik prodal loni v červnu. Také návštěvnost virtuálních stránek www.skoda-auto.cz je překvapivě vysoká. Měsíčně je vidí zhruba sto tisíc lidí. „To jsou pro nás překvapivé výsledky. Nečekali jsme takový úspěch. Nevěřili jsme tomu, že se auta dají prodávat stejně jako třeba cédéčka, ale jde to, říká Štěpánek, který do podniku nastoupil letos v dubnu. Předtím šéfoval jedné reklamní agentuře v Hradci Králové.
Jednoocí mezi slepými.
Ve vztahu k využívání internetu je Škoda Auto mezi velkými českými podniky (dá-li se tak nazvat automobilka vlastněná globálním koncernem) světlou výjimkou. Poradenská firma PricewaterhouseCoopers letos v červnu vypracovala studii nazvanou „www stránky a elektronický obchod v České republice a regionu střední a východní Evropy . Analýza porovnává deset nejúspěšnějších firem z hlediska výše celkových tržeb v České republice, v Maďarsku, v Polsku a na Slovensku s deseti nejlepšími firmami ve Spojených státech. „Studie ukázala, že Česká republika v oblasti informačních technologií zastává vedoucí pozici ve střední Evropě. Nelze však zapomenout, že všechny firmy tohoto regionu výrazně zaostávají za USA, komentoval výsledky studie Robin Jowitt, partner PricewaterhouseCoopers zodpovědný za poradenství v oblasti podnikových financí a investičního bankovnictví v sektoru telekomunikačních a internetových firem ve středoevropském regionu. „Nicméně počet společností, které vytvářejí kvalitní www stránky a které je umějí používat, neustále roste, dodal optimisticky.
Co tyto závěry znamenají konkrétně? Devět z deseti českých společností, které se v roce 1998 umístily v čele žebříčku nejúspěšnějších firem, má internetovou stránku. Stejně jsou na tom ze sledovaného vzorku jen Poláci a Američané. V Maďarsku má www stránku sedm z deseti nejlepších a na Slovensku jen pět.
Zpráva také podrobně rozebírá využití internetových stránek mezi 150 nejlepšími českými podniky a konstatuje: mezi 35 nejlepšími podniky jich má webovou adresu už jen 86 procent a ze všech sto padesáti dokonce jen sedmdesát procent.
Výrazný úspěch zaznamenaly české firmy při poměřování obsahu stránek z hlediska dostupnosti informací o hospodářských výsledcích. Analytici z PricewaterhouseCoopers vytvořili škálu od jedné do deseti, s jejíž pomocí určovali hodnotu zveřejněných informací. Východoevropský průměr je v tomto ukazateli 5,6 bodu, zatímco deset nejlepších českých podniků dosáhlo výsledku 8,7 (Maďaři 4,4, Poláci 3,0, Slováci 6,4 a Američané 10,0).
Strašná mezera.
V další části studie její autoři porovnávali webové stránky z hlediska jejich využití pro elektronický obchod. Devadesát procent z deseti nejlepších amerických firem nabízí návštěvníkům svých stránek své produkty. Druhého nejlepšího výsledku ze sledovaného vzorku zemí dosáhli Češi, kteří představují své produkty na sedmi stránkách, zatímco Maďaři, Poláci i Slováci jen na čtyřech. Žádná z východoevropských firem však zatím není schopná prostřednictvím internetu přijímat platby. U amerických Top 10 firem tuto schopnost analytici ocenili na 44,4 procenta.
Celkově pak úroveň stránek společnost PricewaterhouseCoopers ohodnotila na škále jedna až deset, přičemž deset je nejlepší dosažitelný výsledek. Jen nejlepší česká firma Škoda Auto s výsledkem 8,2 dosáhla lepšího výsledku, než byl průměr u deseti nejlepších amerických firem (7,8), při východoevropském průměru 4,1.
„Lidé se tu teprve učí využívat internet k podnikání, říká Arnošt Štěpánek ze Škody Auto. Podle jeho slov mají firmy dobrou vůli vytvořit si v internetu kvalitní stránku, ale „výsledky jsou tragické .
Rozdíl je samozřejmě i v přístupu k podnikání mezi jednotlivými firmami podle jejich zaměření. Přímý maloobchodní prodej zboží, například knih, se nazývá „business to customer (podnik k zákazníkovi). Pro vztah obchodní transakce mezi firmami se používá výraz „business to business (podnik k podniku). „V oblasti business to customer se již objevují první vlaštovky, ale v business to business má česká republika ještě strašnou mezeru, komentuje situaci v Česku Arnošt Štěpánek.
Dobrým příkladem může být pražský obchodní dům Kotva, který svou internetovou stránku zprovoznil letos na jaře. Návštěvník této adresy nalezne mapu, která mu pomůže se zorientovat při hledání obchodního domu, ale zboží si ještě přímo koupit nemůže. Kotva totiž po internetu nepřijímá platby provedené kreditními kartami.
„Zatím děláme rozbory, žádné závěry jsme ještě nevyvodili, ale nevylučuji, že tuto službu brzy zavedeme, řekla v rozhovoru pro týdeník EURO Petra Vymětalová z marketingového oddělení obchodního domu Kotva.
V červenci navštívilo tuto internetovou adresu 357 lidí, Kotva však očekává, že po prázdninách jejich počet výrazně stoupne.
Například americká síť obchodů s oblečením GAP nabízí svým zákazníkům na internetu kompletní obchodní dům. Návštěvník si tu může půjčit virtuální obchodní košík a podle fotografií si vybere oblečení podle svého vkusu. V příslušném políčku zaškrtne žádanou barvu a velikost, po skončení výběru zaplatí kreditní kartou. Do tří dnů pak obdrží své zboží.
Drahé telefony.
Pravdou zůstává, že zakrnělý internetový trh v České republice obchodníky k žádné větší aktivitě na tomto poli nenutí. Ke konci roku 1998 tvořilo český internetový trh přibližně 270 tisíc uživatelů, do konce roku by se měl jejich počet zvýšit o 34 procenta. Tato čísla obsahuje studie společnosti International Data Corporation (IDC), zaměřená na internet ve východní Evropě. Hranice jednoho milionu uživatelů má být podle této zprávy v Česku dosaženo až v roce 2002.
Tři čtvrtiny všech uživatelů navíc tvoří studenti, kteří využívají připojení na síť zdarma. To ovšem zatím nenabízí okamžitou výhodu nikomu, kdo by chtěl na internetovém obchodě vydělávat. Studenti nikdy neměli peněz nazbyt. Dává to však naději do budoucna, až se internetový trh rozjede. Mladší generace prostě už budou na „svůj internet zvyklé.
Největší překážkou vyššího růstu trhu jsou podle IDC telekomunikační poplatky za lokální hovory. „Zatímco ceny za připojení se stabilizovaly na rozumné úrovni zhruba sedmi set korun měsíčně, ceny za telefonní poplatky většinou několikanásobně přesahují poplatek za připojení, stojí dále ve zprávě. To podle studie IDC mnoho Čechů odrazuje od úmyslu pořídit si internet domů.
Za vysoké telefonní poplatky kritizovala letos v březnu Českou republiku i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá to ze zprávy Vyhlídky v komunikacích, kterou vydala OECD v Paříži a jejíž výsledky zveřejnila letos i ČTK.
Podle OECD, která využívala údaje ze srpna 1998, stojí v Česku internetové připojení po dobu dvaceti hodin měsíčně v době špičky 105,77 dolaru, což je v přepočtu zhruba 3700 korun. Tato částka je upravena podle parity kupní síly a zahrnuje veškeré telefonní poplatky a cenu hrazenou poskytovateli připojení na internet.
Průměr v zemích OECD je přitom podle tohoto měřítka 58,13 USD (asi 2000 korun). Pod čtyřicet dolarů se cena za dvacet hodin strávených surfováním v internetu dostala jen ve Finsku (28,34 USD), v Kanadě (30,92), v Austrálii (36,43) a ve Spojených státech (39,77).
Vysoká je podle této zprávy také cena, kterou platí český uživatel za dvacet hodin internetového brouzdání mimo špičku (76,4 dolaru, tedy zhruba 2600 Kč). Průměr poplatku za dvacet hodin připojení na internet mimo špičku v členských zemích OECD vypočítali autoři studie na 46,62 USD, tedy asi 1600 korun.
Pod svícnem.
Jestliže rozvoji internetového trhu v České republice brání podle studie IDC především vysoké ceny za místní telefonní poplatky, jak pracuje s internetem samotný SPT Telecom? „V současnosti používáme www stránky k informování o našich službách. Nabízíme například aktuální ceník služeb, je tam k dispozici formulář objednávek a předběžných žádostí. Nabízíme také možnost zúčastnit se nejrůznějších soutěží zaměřených na propagaci našich produktů, uvedl v rozhovoru pro týdeník EURO Petr Skokan, vedoucí tiskového oddělení SPT Telecom.
Za nejúspěšnější internetový produkt, z nějž však do kapsy Telecomu neplynou žádné peníze, označil Skokan internetový telefonní seznam. Denně podle jeho slov navštíví www stránky SPT Telecom asi jeden tisíc návštěvníků. Zatím však u tohoto podniku není možné platit po internetu například telefonní účty.
Telecom se ovšem letos podílel i na zprovoznění internetového virtuálního města eCity. První část tohoto projektu propagovala formou soutěží přímé obchodování a praktické vyučování moderních informačních technologií. Ta skončila letos v červnu. Město eCity nabízelo zboží a služby celkem 688 firem, z toho 460 jich vytvořili sami obyvatelé eCity. K nákupům používali navštěvníci neexistující virtuální peníze a za čtyři měsíce jich utratili více než 21 miliard. Potvrzení plateb přicházelo zákazníkům většinou po e-mailu. Pro tento účel vytvořil další partner projektu (Expandia banka) věrnou kopii svého klientského systému.
Hry se zúčastnila i společnost RadioMobil, jejíž zákazníci vybavení telefony sítě Paegas dostávali potvrzení o provedených transakcích přímo do mobilu.
Ve skutečném životě však zatím internetové obchodování tak úspěšné není. Například internetová Expandia banka skončila v letošním prvním pololetí se ztrátou bezmála osmdesát milionů korun. Mimo jiné i proto se nyní tento finanční úřad rozhodl porozhlédnout po silném strategickém partnerovi, který by mu pomohl překonat dětská léta českého internetu.
Drobečky z miliard.
Situace se však přece jen pomalu zlepšuje. Maloobchodní obrat internetových obchodů má letos v České republice vzrůst o 150 procent na 100 milionů korun. Alespoň tak to ve své studii odhadla společnost Deloitte Consulting. Loni přitom internetové obchody v ČR dosáhly obratu ve výši čtyřiceti milionů korun, z toho o 34 milionů Kč se rozdělily tři největší subjekty na virtuálním trhu - Autocont.cz, Shop.cz a Vltava/Ucho. Také podle studie Deloitte Consulting je rozvoj elektronického obchodu v Česku ovlivněn nízkým rozšířením internetu zejména mezi domácími zákazníky, malým rozšířením platebních karet a neexistencí alternativních metod elektronické platby.
Celosvětově učinilo v loňském roce nákup prostřednictvím počítače dvacet milionů lidí a ze zvědavosti se do virtuálních obchodů podívalo dalších 28 milionů. Počet kupujících tak od roku 1997 vzrostl o sto procent a počet návštěvníků o 37 procent.
Podle firmy IDC se letos trh elektronického obchodu zdvojnásobí na 68 miliard dolarů a v následujících dvou letech se dostane na 300 procent stavu roku 1998, což je více než 200 miliard dolarů. Možná už si z něj české firmy ukousnou o něco větší sousto.
