České firmy mají z minulosti dobré renomé. Nebojte se ale být průbojnější, říká irácký velvyslanec v Praze
Statistiky zahraničního obchodu jsou často nudné řady čísel, v případě českého exportu do Iráku však za tabulkami stojí celá řada kvalitních produktů. Husajna Sáliha Madžída Muallu, iráckého velvyslance v Praze, kromě mimořádně populární škodovky a nedávného prodeje letounů L-159 napadne ještě jiný výrobek, který se zvláště na iráckém venkově těší velké oblibě. „Antar je nejen legendární bojovník z předislámských dob, ale i typ traktoru Zetor, který je pro naši zemi jako dělaný,“ vysvětluje ambasador.
* O kontrakty v Iráku se svádí tuhý mezinárodní boj. Jakou výhodu mohou mít v ostré konkurenci Češi?
Určitě tradici. Hospodářská spolupráce trvá víc než půl století a mnohé české firmy tak vlastně nikdy v Iráku nepřestaly působit. Nemusejí začínat od nuly a vysvětlovat, kdo jsou. Mají na co navazovat. Není to jen případ Zetoru a Škody, která je ostatně na silnicích hodně vidět. Třeba Technoexport na sklonku loňského roku získal od irácké státní společnosti North Refineries Company zakázku v hodnotě 250 milionů dolarů na modernizaci dvou rafinerií poblíž města Bajdží.
* To jsou velké průmyslové kontrakty. Mají šance i malé a střední firmy?
Jistě. Třeba archeologové z pražské firmy Gema Art se podíleli na obnově historických památek Kurdistánu, kontrakt na opravu starobylého Ktesifónu má od iráckého ministerstva kultury zase stavební firma Avers.
* Jaký obor je podle vás v Iráku perspektivní? Kde by se Češi měli zapojit přímo na místě?
Nadějné vyhlídky má například stavebnictví, energetický sektor nebo dodávky technologických celků. Na investice čeká také sféra služeb. Opět bych zdůraznil, že Česko má na co navazovat. V rámci různých humanitárních a rozvojových programů jste se podíleli na rekonstrukci dětské nemocnice, postavili jste vodní nádrž v uprchlickém táboře nebo jste pomohli vybavit komunitní centrum. Irák chystá investice v řádu desítek miliard dolarů do infrastruktury. Zemi má propojit nová dálnice od severu k jihu, je třeba vybudovat nové mezinárodní letiště. Do roku 2025 budeme potřebovat na tři miliony nových bytových jednotek. A samozřejmě nesmíme zapomínat na veřejný sektor – školy, nemocnice, univerzity. Tady všude irácký stát masivně investuje a nevidím důvod, proč by se Češi opět nemohli zapojit.
* Překážkou pro podnikání v Iráku je nejen bezpečnostní situace, ale i nejisté právní prostředí. Jak daleko je vyjednávání klíčových bilaterálních dohod s českou stranou?
Máte pravdu v tom, že v samotném Bagdádu je podnikání mimořádně obtížné. Ale mnohé provincie jsou bezpečnostně plně stabilizované a nabízejí zajímavé příležitosti bez zvýšeného rizika. Jsem přesvědčen, že k větší míře stability pomohou i smluvní vztahy. Text dohody o zabránění dvojímu zdanění byl dojednán v dubnu a čeká se na podpis a následný ratifikační proces. Vyjednávači také usilovně pracují na dohodě o vzájemné ochraně a podpoře investic. Jsem optimista, takže věřím, že tato dohoda bude hotová během několika málo měsíců.
* Co byste poradil českým firmám, které mají chuť začít v Iráku podnikat?
Konkurence je opravdu silná – nejen z okolních zemí regionu, ale i z Evropy, Ameriky a Asie. Jako velká výhoda se ukazuje být přímo na místě. Proto bych radil zkusit si přímo v Iráku vyhledat spolehlivého partnera a aktivně se ucházet o zakázky. Byla by chyba klást si malé cíle. Proč by se české firmy měly zajímat jen o subdodávky, když mohou být hlavním dodavatelem? l
O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz STABILITA, S. R. O. V samotném Bagdádu je podnikání mimořádně obtížné, ale mnohé provincie jsou bezpečnostně plně stabilizované a nabízejí zajímavé příležitosti bez zvýšeného rizika.
