ČESKÉ FIRMY NEMAJÍ ZŘEJMĚ ŠANCI USPĚT VE VELKÉM POČTU JAKO SUBDODAVATELÉ AMERICKÝCH A BRITSKÝCH SPOLEČNOSTÍ PŘI REKONSTRUKCI IRÁKU. MOHOU SE TAKÉ OBRACET PŘÍMO NA IRÁCKOU STRANU, TAM VŠAK NENÍ V TUTO CHVÍLI S KÝM JEDNAT. ALE ZAKÁZKY JEŠTĚ NEJSOU ZTRACENÉ.
Tuzemské firmy poletí do válkou zničené země v říjnu
ČESKÉ FIRMY NEMAJÍ ZŘEJMĚ ŠANCI USPĚT VE VELKÉM POČTU JAKO SUBDODAVATELÉ AMERICKÝCH A BRITSKÝCH SPOLEČNOSTÍ PŘI REKONSTRUKCI IRÁKU. MOHOU SE TAKÉ OBRACET PŘÍMO NA IRÁCKOU STRANU, TAM VŠAK NENÍ V TUTO CHVÍLI S KÝM JEDNAT. ALE ZAKÁZKY JEŠTĚ NEJSOU ZTRACENÉ.
Firem, které se dostanou k iráckým kontraktům, zřejmě mnoho nebude. Ty, jimž se to podaří, však na sebe budou nabalovat další tuzemské společnosti, třeba jako vlastní subdodavatele. „Jde hlavně o to, abychom nepromarnili šanci. Na druhé straně v tuto chvíli nikdo neodhadne, zda si Američané neřeknou: Dobře, je tu technologie, kterou dodali Češi, ale je zastaralá. Tak ji zboříme a uděláme to tak, aby to vyhovovalo našim naftařským firmám z Texasu. Mluvíme pořád o referencích na české firmy, ale to jsou reference ze 70. a 80. let,“ konstatovala ředitelka sekce vnějších vztahů Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová. Už z prvních jednání ve Washingtonu na téma obnovy Iráku vyplynulo, že zakázky dostanou především americké firmy, které si ve výjimečných případech mohou vzít zahraniční subdodavatele. Podle Kuchtové však bylo také jasně řečeno, že pokud tato situace nastane, rozhodně budou mít prioritu firmy irácké.
DOHODNĚTE SE S IRÁČANY
Při červencové návštěvě premiéra Špidly v USA mělo 13 tuzemských firem možnost jednat mimo jiné i se společností Betchel, která má v Iráku na starosti obnovu infrastruktury, a firmou Kellog, Brown & Root, která má kontrakt na obnovu iráckých rafinerií. „Jako nejpravděpodobnější možnost zapojení do obnovy Iráku při zohlednění našich zkušeností a referencí nám doporučují začít z druhého konce, tedy u Iráčanů. Z jednání vyplynulo, že šance, že by si americká firma vybrala zrovna českého subdodavatele, je minimální,“ uvedla Kuchtová. Přesto není podle ní na místě podléhat pesimizmu. Zakázku pro Irák získal prostřednictvím britské firmy například výrobce pulsních filtrů, firma 2JCP. Tuzemským podnikům by měli při získávání zakázek pomáhat také čeští experti, kteří budou působit jako poradci v iráckých ministerstvech. Do Iráku je vyslalo ministerstvo zahraničí. Ani v tomto případě se však zřejmě nedají čekat zázraky. Kontrolu nad některými nejvyššími orgány v zemi mají totiž Američané, Britové a Australané.
PRVNÍ MISE BUDE V ŘÍJNU
Cesta k úspěchu tuzemských firem při získávání iráckých zakázek se neobejde bez vyslání jejich zástupců přímo do Iráku. Problémem je v tuto chvíli jednak bezpečnost, ale v daleko větší míře je to fakt, že v Iráku není v podstatě s kým jednat. „Jediné ministerstvo, které tam jakž takž funguje, je ministerstvo ropného průmyslu,“ podotkla Kuchtová. První skupinové mise tuzemských podnikatelů do Iráku by se měly konat v říjnu. S tímto termínem počítal původně Svaz průmyslu a dopravy, podle Kuchtové se to však v současnosti zdá předčasné. Zatím se ale o jiném termínu nemluví. Kritériem pro výběr firem, které se mise zúčastní, má být jejich představa o tom, do čeho se v Iráku chtějí zapojit. „V ycházeli jsme ze čtyř základních oborů, které jsou tam nyní nejžádanější - vodařina, energetika, petrochemie a ekologie. Ale není to samozřejmě uzavřené. Do mise však nezařadíme třeba firmu, která existuje dva roky a přihlásí se s tím, že by to chtěla zkusit,“ řekla Kuchtová. S říjnovou misí do Iráku počítá i Exportní sdružení Irák, které založila společnost Chemoprojekt. Sdružení je široce zaměřené od energetiky přes ropu až k obrannému průmyslu. Není jedinou firemní aliancí, která v souvislosti se snahou získat irácké zakázky v tuzemsku vznikla. Dalším je konsorcium kolem Technoexportu, který dodal do Iráku šedesát procent zařízení ropných rafinerií. A další pravděpodobně vznikají.
