Předvolební kampaně sázejí na „ideologická“ témata či špinění soupeře, politické strany téměř rezignovaly na klasický volební program. Existují přitom oblasti, které podnikatele zajímají víc než výše mateřské.
Autor: Artklee
Například datové schránky, které firmy musejí používat povinně.
Vyšší důchody, vyšší nebo nižší daně, boj proti zneužívání sociálních dávek, poplatky ve zdravotnictví. Předvolební kampaně politických stran se hemží snadno zapamatovatelnými hesly určenými pro masy. Zejména firmy však více zajímají plány, které jim mají usnadnit podnikání. Jednou z takových oblastí je eGovernment, tedy elektronizace veřejné správy. Například datové schránky totiž nejednomu podnikateli život spíše zkomplikovaly. Ve volebních programech se o těchto „detailech“ nedočtete. Jaké tedy mají politické strany s reálnou šancí projít do Poslanecké sněmovny plány v oblasti eGovernmentu?
Datové schránky potřebují doladit
Za dosud nejúspěšnější a mezi lidmi nejoblíbenější považují politici takzvané Czech Pointy, tedy jednotná kontaktní místa pro komunikaci lidí s úřady. Do budoucna proto plánují další rozšiřování služeb Czech Pointů. Naopak systém datových schránek, které od loňského listopadu musejí povinně používat všechny firmy i úřady, se setkal s mnoha výhradami. Přesto ale žádná strana neplánuje jejich rušení nebo omezení povinností firem pro používání schránek.
Podle poslance Jiřího Petrů, který má oblast IT na starosti v ČSSD, bude ale nutné nedostatky schránek řešit, a to v některých případech dokonce změnou legislativy. „Mezi základní nedostatky datových schránek patří třeba potíže s adresářem. Často v něm není možné najít ‚adresu‘ úřadu, jemuž hodláte něco poslat,“ jmenuje jeden z problémů Jiří Petrů. S datovými schránkami mají podle něj potíže také uživatelé, kteří do schránek nevstupují přes spisové služby. Nemohou totiž ve složce s datovými zprávami vyhledávat a zprávy třídit. „Existují také problémy s elektronickým podpisem a časovým razítkem. Nejsou vyjasněny otázky kolem platnosti dokumentů,“ dodává Petrů.
Kritiku sklidil i doplňkový software, bez jehož instalace do internetového prohlížeče není možné do schránky vůbec vstoupit. Podle mluvčího Strany zelených Reného Kubáška je místo tohoto jediného řešení, které v současnosti dodává společnost Software602, potřeba schránky otevřít i pro další technologie. Podle ODS by používání datových schránek usnadnilo i vytvoření jednotného místa s elektronickými formuláři pro jednotlivé úřední agendy. Ty by měli lidé najít na portálu veřejné správy.
Registry budou. Ale později Jedním z nejnáročnějších a zároveň nejdůležitějších projektů eGovernmentu v Česku je zavedení takzvaných základních registrů. Ty mají na jednom místě shromáždit data o lidech i firmách ze současných rozptýlených databází. Úředníci by díky registrům mohli většinu údajů zjistit sami a nepožadovat vyplňování dalších a dalších formulářů. Vedle toho je na systému registrů postaven i projekt elektronických občanských průkazů. „Základní registry jsou v tuto chvíli skutečně jediným způsobem, jak zefektivnit pořizování, ukládání a sdílení dat potřebných k výkonu veřejné správy,“ potvrzuje důležitost systému Jiří Petrů z ČSSD. Registry se však ukázaly být komplikovanější, než předpokládaly původní plány. Proto politici jejich zavedení přesunuli z letošního až na příští rok. Strany tento odklad vesměs schvalují. Mají totiž obavy zejména z možného zneužití údajů z registrů. Úředníci by si díky nim mohli v budoucnu teoreticky najít v podstatě všechna data o lidech i firmách. „Ochrana osobních údajů musí být nastavena tak, aby každý měl možnost kdykoliv ověřit, kdo a za jakým účelem jeho data z registrů získával,“ navrhuje řešení Jaroslav Poláček z TOP 09. Veřejné zakázky přes internet
Vedle úprav už fungujících nebo schválených projektů eGovernmentu přicházejí strany i s dalšími nápady, jak využít počítače pro efektivnější správu státu. Například sociální demokraté by rádi využili internet pro lepší kontrolu veřejných zakázek. „Podporujeme projekt Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek,“ říká Jiří Petrů z ČSSD. Strana by podle něj v rámci projektu zpracovala i návrh nového systému elektronických tržisť veřejné správy. Za vhodnou metodu pro omezení korupce považuje elektronizaci procesu zadávání zakázek i Strana zelených.
Komunisté kladou důraz nejen na samotný eGovernment, ale i na jeho uživatele. Podle KSČM je proto potřeba podporovat rovný přístup k informacím a naučit zacházet s počítači i lidi, kteří nyní k eGovernmentu kvůli malým znalostem de facto nemají přístup. „Proto navrhujeme například pořádání bezplatných počítačových kurzů pro seniory. Je nutné také zajistit veřejná místa bezplatného přístupu na internet v rámci knihoven, škol a dalších veřejných institucí,“ doplňuje mluvčí KSČM Věra Karasová.
Ministerstvo informatiky se nevrátí
Až do poloviny roku 2007 měla Česká republika pro elektronizaci veřejné správy a informační technologie obecně speci&aac
ute;lní ministerstvo. To však bylo zrušeno ještě předtím, než se velké projekty eGovernmentu daly do pohybu. Agendu ministerstva si po jeho zrušení rozdělily Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Podle kritiků rušení speciálního úřadu však kvůli tomu došlo k roztříštění činností a horší koordinaci. Je tedy reálné, že by po volbách vznikl podobný úřad? Nejspíš nikoliv.
Ani dřívější zastánci samostatného Ministerstva informatiky – KSČM a ČSSD – totiž už dnes o jeho znovuobnovení neuvažují. Například komunisté by se spokojili s modelem, kde by veškerou agendu eGovernmentu řídil místopředseda vlády. K ruce by měl speciální úřad. Podle socialistů je důležitější než název úřadu především jasná definice autority, která na eGovernment bude dohlížet, a její pravomoci. Obecně jsou však socialisté proti zřizování nových institucí.
Podle Jaroslava Poláčka z TOP 09 je nutné vzhledem k rozdělení pravomocí na více ministerstev dohlédnout na to, aby se z oblasti eGovernmentu odstranily projevy takzvaného resortizmu. „Je potřeba zabránit protežování jednotlivých projektů na různých ministerstvech bez ohledu na celou funkčnost systému vůči občanovi,“ upozorňuje Poláček. Občanští demokraté jsou z celkem logických důvodů se současným rozdělením kompetencí spokojeni. Byl to totiž Ivan Langer, kdo s nápadem na zrušení Ministerstva informatiky přišel jako jeden z prvních.
