Obdobně jako ve vládní trojkoalici, tak stejně na pražské radnici se zatím – nejspíš totiž jen dočasně – podařilo udržet tým hráčů, v tomto případě tandem občanských a sociálních demokratů.
Foto: Profimedia.cz
Zjednodušeně řečeno se strany dohodly v těch méně podstatných sporech, zatímco stále není jasné, kdo bude magistrát v budoucnosti fakticky ovládat. Vyjednavači se shodli například na transformaci městských akciovek, na termínu rozdělení pětisetmilionové rezervy či na lhůtě obsazení postu zástupců ředitele magistrátu. V čem tkví hlavní konflikt? Magistrát v roce 2011 silně připomíná situaci před 10 lety, kdy se poprvé v čele Prahy objevila bílá vrána, a to v podobě architekta Jana Kasla, jenž začal čistit město od korupce. Systém přihrávání lukrativních zakázek podnikatelským přátelům v plné parádě fungoval už v éře primátora Jana Koukala.
Kasl tuto hru odmítl. Postavili se proti němu nejen pražské stranické a podnikatelské špičky, kterým se tehdy ještě neříkalo kmotři, ale i tehdejší předseda ODS Václav Klaus. Nešlo o to, že by současný prezident byl zapleten do neprůhledných obchodů, ale Kasl pro něj byl – stejně jako pro pražské občanské demokraty – zrádcem strany či, jak Klaus tehdy prohlásil, „černým pasažérem“.
Nepochopil pravidla
V podobné roli je teď gynekolog a bývalý šéf České lékařské komory Bohuslav Svoboda, který se vymkl z rukou těm, kteří mu v loňském roce nabídli místo kandidáta na primátora. Svoboda zjevně nepochopil pravidla. Podle nich by měl být straně zavázán, a to včetně lidí tahajících za nitky. A začít splácet…
Současná koaliční krize v Praze není ničím jiným než sporem o to, zda vlivné podnikatelské kruhy ovládající významnou část ODS zůstanou u pramene. Svoboda totiž vzal – kdo by to byl v dnešní době čekal – sliby o boji proti korupci a úsporném hospodaření vážně. ODS je v zastupitelstvu rozdělena na zastupitele loajální k primátorovi a ty, na něž má vliv podnikatel Tomáš Hrdlička a straníci z 10. pražské městské části. Do této skupiny bývá řazen i šéf pražské ODS a původním povolání rovněž lékař Boris šťastný.
Výbušnina v dopise
Stará garda ODS reprezentovaná například dřívějším radním a teď náměstkem ministra obrany Rudolfem Blažkem se dnes snáze domluví se sociálními demokraty a jejich pražským šéfem Petrem Hulinským než se Svobodou a jeho lidmi. Jednou z důležitých otázek, kterou nyní pražští politici řeší, je obsazení klíčového 11. místa v městské radě, které koalice původně nabízela TOP 09, ale ta to z logických důvodů odmítla. Pro představitele starého způsobu vládnutí by bylo výhodnější, kdyby většinu v radě získala sociální demokracie. Svoboda by se tak náhle ocitl v menšině. Svoboda je v poslední době atakován i z vysloveně kriminálního prostředí, když mu chodí výhružné dopisy s výbušninami a fotografie dokládající sledování ženy a dítěte. Otázkou zůstává, jak dlouho sedmašedesátiletý lékař tento tlak vydrží.
O dům dál
Pojďme ale o dům dál. Tedy spíš popojeďme, neboť z Prahy do Brna je to autem 205 kilometrů. Jestli má šéf tamější ODS a zároveň místopředseda této strany Pavel Blažek někoho v lásce, tak to rozhodně není TOP 09. Ještě víc mu pak v žaludku leží Věci veřejné. S o to větší vervou prosazuje spolupráci s ČSSD. A nejen v regionu. Pro ODS bude mít podle něj velmi zkázonosné následky, pokud bude „nadále umožňovat strukturám typu strany Věci veřejné udržet se na vládní úrovni“.
Ano, pokud advokát Blažek – v éře Mirka Topolánka korunní princ ODS – soudí, že nastala doba, kdy by bylo nejpraktičtější a pro národ nejvýhodnější vytvořit velkou koalici, tak jistě vychází i z vlastní zkušenosti. V Brně, podobně jako v Praze, spolu sociální a občanští demokraté, zdá se, vládnou poměrně neproblematicky. Ovšem s tím rozdílem, že v jihomoravské metropoli připomínají dvě hrdličky. Není mezi nimi totiž žádná bílá vrána v podobě Svobody. Jak výstižné příjmení…
Nikomu v brněnské ODS tak ani nijak zvlášť nevadí bakalářské práce sociálnědemokratického primátora Romana Onderky a jeho náměstkyně, kritizované šéfkou Akreditační komise Vladimírou Dvořákovou i prorektorem Masarykovy univerzity Antonínem Slaným jako nedostatečné. Stačí mlčet a čekat, až se objeví jiná kauza. Tak se i stalo. Na scéně se „naštěstí“ zjevila Kočí.
Brněnské hrdličky
ČSSD získala v loňských komunálních volbách na brněnské radnici 19 mandátů a s ODS (14 mandátů) má tak pohodlnou většinu 33 hlasů. S TOP 09 a lidovci by ODS dala dohromady 29 mandátů, tedy o jeden hlas víc, než je těsná většina. Zastupitelstvo má 55 členů. Než aby šel Blažek do koalice s TOP 09, to by si ale raději nechal useknout obě paže. Je veřejným tajemstvím, že jihomoravskou topku vnímá pouze jako bandu přeběhlíků z KDU-ČSL. Faktem je, že lídr krajské organizace TOP 09 Jan Vitula je bývalým lidovcem, jenž dříve působil jako šéf sekce pro čerpání evropských fondů na ministerstvu školství; vyhodil jej ministr Josef Dobeš.
Blažek se Vitulovi vysmál, když ODS nedávno odmítla výzvu jihomoravské TOP 09, aby na brněnské radnici modří vystoupili z velké koalice. Tím, že Onderka na sjezdu ČSSD neobhájil funkci místopředsedy, padl totiž podle Vituly argument, že jde o významného představitele strany. „Jeden z klíčových důvodů, proč byla uzavřena velká koalice v Brně, tak pominul,“ řekl Vitula. Blažek ale stroze odpověděl, že kdyby vnitrostranické události uprostřed volebního období měly mít vždy dopad na samosprávu, vedlo by to „k naprosté destabilizaci politického systému“. Poslanec a šéf brněnské ČSSD Jeroným Tejc výzvu TOP 09 odmítl jako „zoufalý krok“. Onderka ji označil za pohádky a zbožné přání. V Brně prostě platí slova Blažka, že pokračování neustálé války s ČSSD nemá žádný smysl. „Jestliže jedna strana má primátora, což je významná pozice, tak ta druhá strana, přestože má relativně výrazně méně mandátů, obsadí většinu v radě,“ uvedl Blažek po volbách. Za jeho větou se však skrývá i další nevyslovená: Lidovce v rouše TOP 09 už ke kořisti nikdy víc nepustíme…
Blažka stála koalice – v Brně na rozdíl od Prahy vznikla poprvé – přízeň premiéra Petra Nečase. Ten jej nechal odvolat z dozorčí rady státního podniku Lesy České republiky, třebaže Blažek později uvedl, že odstoupil sám. Možná že i tento spor byl jedním z důvodů, proč se Blažek přidal veřejně k topolánkovskému křídlu Petra Tluchoře svým jednoznačným nesouhlasem s tím, aby VV zůstaly nadále ve vládě. Ve svém rajónu má Blažek nepřítele snad jen v šéfovi jihomoravské ODS Jiřím Kadrnkovi. Ten koalici v Brně kritizoval. „Jde o totální selhání brněnských politických elit,“ uvedl Kadrnka v souladu s Nečasem. Vzhledem k tomu, že je to jeden z posledních lidí, který premiérovi zůstává ve straně jakžtakž věrný, je modrooranžová koalice v Brně nerozbitná. Nečas na ni nemá páky. V Praze ji mohou rozbít jen vnitřní boje v ODS.
