Nedělních voleb v Severní Koreji se zúčastnilo 99,99 procenta voličů, což je od dvě setiny procenta více než před pěti lety. K urnám nedorazili jen ti, co byli na moři anebo v zahraničí. Třebaže vítězná formace Korejská strana práce severokorejského vůdce Kim Čong-una vládne v izolované komunistické zemi pevnou rukou, každých pět let se její obyvatelé odebírají k urnám a "volí" své zástupce do parlamentu.
Potvrdí-li se první zprávy, bylo to letos poprvé, co do Nejvyššího lidového shromáždění poprvé nekandidoval Kim, napsal zpravodajský server BBC. „Mohlo by to být součástí neutuchající snahy Severní Koreje, aby ji ostatní vnímali jako 'normální stát',“ vysvětlila BBC odbornice na KLDR Rachel Minyoungová Leeová. „Ve většině demokratických zemí prezident nedrží souběžně křeslo v parlamentu,“ dodala.
Agentura Jonhap nicméně informovala, že mezi nově zvolenými figuruje jeho mladší sestra Kim Jong-čchol. Ta nabírá na vlivu od roku 2014. Ve volbách sice tehdy nekandidovala, ale později se do parlamentu dostala patrně při doplňovacích volbách po smrti některého z poslanců.
Kim Jong-čchol také pátým rokem vede oddělení propagandy a agitace Korejské strany práce. Svého bratra často doprovází na zahraničních cestách, naposledy s ním byla na summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Hanoji.
Za co utrácí Kim? Armáda, stadion pro 150 tisíc lidí i gigantický opuštěný hotel
Severokorejci při volbách odevzdávají lístek, na němž je v každém obvodu jediné, předem schválené jméno. Jak uvádí server BBC, voliči sice mohou kandidáta přeškrtnout, ale téměř automaticky by to znamenalo, že se stanou předmětem zájmu tajné služby. Jak napsala agentura AP, zůstat doma a nevolit nepřichází v úvahu. O výsledku tedy není pochyb a tento rok podobně jako před pěti lety dostal každý ze 687 kandidátů 100 procent hlasů.
„Všichni voliči se jako jediný muž zúčastnili voleb, které utužují moc lidu, jež nabírá na tvrdosti skály,“ citovala ústřední volební komisi státní agentura KCNA.
Každý z členů parlamentu zastupuje asi 30 až 35 tisíc občanů. Zákonodárci se scházejí jednou nebo dvakrát do roka, většinou v březnu nebo dubnu, a schvalují rozhodnutí již učiněná vládní stranou. Existuje ale prezidium parlamentu, tedy užší skupina poslanců, a ta se schází častěji a je víc zapojená do vedení země.
Čtěte také:
