Že covid zamíchal celou řadou prestižních světových žebříčků porovnávajících všechno možné, je dobře známá věc. Nejinak je tomu i v případě Safe Cities Index, tedy studie zpracovávané organizací Economist Intelligence Unit (EIU), jejímž hlavním účelem je zmapovat nejbezpečnější města na světě.
EIU svůj žebříček sestavuje od roku 2015, vždy s dvouletým odstupem. Pořadí na prvních třech příčkách ve všech předešlých ročnících bylo pokaždé stejné. Nejbezpečnější metropolí planety bylo Tokio, následované Singapurem a Ósakou, dalším zástupcem ze země vycházejícího slunce. Tentokrát ale vše docela jinak, na čele figuruje dánská Kodaň.
Hlavní město skandinávského státu dosáhlo v průměru pěti dílčích ukazatelů celkového skóre 82,4 bodu, čímž o dvě desetiny bodu porazilo kanadské Toronto. Pomyslnou bronzovou medaili si vysloužil již zmíněný Singapur, jenž získal osmdesát bodů a sedm desetin k tomu. Celá první desítka aktuálně nejbezpečnějších měst světa vypadá následovně.
Safe Cities Index 2021
| Pořadí | Město | Celkové skóre |
| 1 | Kodaň | 82,4 |
| 2 | Toronto | 82,2 |
| 3 | Singapur | 80,7 |
| 4 | Sydney | 80,1 |
| 5 | Tokio | 80,0 |
| 6 | Amsterdam | 79,3 |
| 7 | Wellington | 79,0 |
| 8 | Hongkong, Melbourne | 78,6 |
| 10 | Stockholm | 78,0 |
Zdroj: Safecities.economist.com
Analytici z EIU při sestavování svého žebříčku zohledňovali hned 76 kritérií rozdělených do pěti hlavních kategorií. Ty se zabývaly bezpečností digitální i osobní, úrovní infrastruktury, vyspělostí zdravotního systému a vůbec poprvé také přístupem jednotlivých aglomerací k otázkám životního prostředí a udržitelnosti.
Přestože celý výčet Safe Cities Index obsahuje hned šedesát jmen, Praha, natožpak nějaké jiné české město, se v něm neobjevily. To však nutně neznamená, že není možné zjistit, jak si na tom tuzemská metropole (či kterákoliv jiná obec) ve srovnání s ostatními stojí. S tím, že o něco takového budou mít lidé zájem, v EIU počítali, a proto vytvořili na svých stránkách formulář s celkem 12 jednoduchými otázkami, po jejichž zodpovězení si každý bude moci udělat obrázek o tom, v jak bezpečném městě vlastně žije. Nutno však podotknout, že výsledek je potřeba brát s určitou mírou rezervy, neboť některé dotazy jsou poněkud subjektivního charakteru.
Chudé země si neškrtnou
Jak moc je nejnovější verze žebříčku nejbezpečnějších měst světa ve srovnání s těmi předešlými právě kvůli probíhající pandemii odlišná, vystihla Fang Zhao, profesorka inovací a strategie na Staffordshire Business School, která byla součástí výzkumného týmu EIU: „Covid-19 změnil celý koncept městské bezpečnosti.“
Koronakrize podle ní zdůraznila potřebu digitální bezpečnosti, neboť řada obyvatel byla nucena s větší či menší nevolí pracovat během uplynulých měsíců z domova, čehož se pochopitelně snažili využít počítačoví hackeři. V tomto ohledu si dle odborníků nejlépe vede australské Sydney. Tokio má zase pro změnu nejpropracovanější systém zdravotnictví, kdežto Hongkong předčí všechny ostatní úrovní zabezpečení své infrastruktury. Z hlediska osobní bezpečnosti, která v sobě zahrnuje například riziko teroristických útoků, možnosti nosit u sebe zbraň, množství korupce či počet příslušníků policie v přepočtu na obyvatele, vykazuje nejlepší statistiky vítězná Kodaň. A pokud jde o otázky týkající se životního prostředí, zde se prvotřídními výsledky může pyšnit novozélandský Wellington.
Není přitom bez zajímavosti, že na čelních příčkách žebříčku – ať už toho celkového, nebo dílčích – se umístila města z vyspělých států, zatímco metropole nacházející se v chudších regionech zůstaly poněkud opomenuty. „Jsme svědky velmi silné korelace mezi bohatými zeměmi a výkonností (měst) v rámci žebříčku,“ potvrdila televizi CNBC Pratima Singhová, jedna z hlavních tváří celého výzkumu.
A skutečně, pohled na opačný konec žebříčku prozradí, že nejméně bezpečnými městy na světě jsou Rangún (nově pojmenovaný jako Yankoun) ležící v Maynmaru, totiž bývalé Barmě, která v uplynulých měsících plnila zprávy reportážemi o vojenském převratu a jejíž ekonomika byla vloni dle údajů Světové banky až 71. největší vůbec. O mnoho lépe si ale nevedlo ani pákistánské Karáčí či krizí zmítaná Venezuela, respektive její hlavní město Caracas.
