Povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), kteří se v zemi více než 50 let podíleli na násilí, odevzdali zbraně. V zemi přesto nezavládla euforie. V některých regionech propukly boje mezi zločineckými skupinami o ovládnutí oblastí odkud se povstalci z FARC stáhli. Otázkou zůstává, kdo zaplní mocenské vakuum. Podrobnosti o situaci v Kolumbii zjišťovala zpravodajská stanice BBC.
Povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), kteří se v zemi více než 50 let podíleli na násilí, odevzdali zbraně. V zemi přesto nezavládla euforie. V některých regionech propukly boje mezi zločineckými skupinami o ovládnutí oblastí odkud se povstalci z FARC stáhli. Otázkou zůstává, kdo zaplní mocenské vakuum. Podrobnosti o situaci v Kolumbii zjišťovala zpravodajská stanice BBC.
V úterý se konal ceremoniál k ukončení předávání zbraní členů FARC pozorovatelům OSN. Někteří slaví, ale v zemi panuje spíše nezájem a nedůvěra, než nadšení a úleva. Politolog Héctor Riveros to vysvětluje i tím, že vláda mír s FARC prezentovala jako mír pro celou Kolumbii. V zemi je ale stále aktivní mimo jiné gerila Vojsko národního osvobození (ELN), s kterou vláda zatím neúspěšně jedná, a další ozbrojené skupiny, například Klan ze Zálivu.
Riveros uvedl i další možné vysvětlení pro nedostatek nadšení v zemi. „Intenzita konfliktu se zmírnila už před pár lety, a proto lidé výraznou změnu nepociťují,“ domnívá se Riveros. Takže do určité míry povstalci z FARC přestali být hlavní starostí Kolumbijců už před několika lety. Důležitější jsou pro obyvatele země už delší dobu jiné problémy, infrastruktura, školství, zdravotnictví či ekonomika.
| Radikálně levicové hnutí FARC |
|---|
| FACR má v současnosti zhruba 7000 členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16 tisíc členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání. |
V některých částech Kolumbie se tak rodí nový scénář násilí. Týká se to zejména oblastí na jihozápadě země u pobřeží Pacifiku, které dříve ovládali povstalci z FARC. „Je to horší než dříve, mám strach, nevím, jak přežijeme,“ dává najevo obavy jedna z obyvatelek města Iscuandé v departementu Nariňo. Její názor přitom není ojedinělý.
„Tady v oblastech u Pacifiku, kde dříve byly přítomny jednotky FARC, válka teď teprve začala,“ tvrdí zastupitel města Iscuandé Luis Enrique Sinisterra. V oblasti po odchodu FARC začaly působit ozbrojené kriminální skupiny, jako například Klan ze Zálivu či Gaitánova kolumbijská domobrana (AGC), která se zrodila z bývalé velké pravicové polovojenské skupiny AUC. Tyto skupiny v oblasti bojují o kontrolu nad územím a o ovládnutí obchodu s kokou, zlatem či dřevem.
Mírová dohoda naplněna. Kolumbijští rebelové z FARC dokončili proces odzbrojení
Na národní úrovni se od loňského uzavření míru s FARC počet násilných činů zřejmě snížil, ale v regionech jako je pobřeží Pacifiku na jihu země určitě ne. Zastupitel Sinisterra tvrdí, že se to dalo čekat, a žádá proto od vlády teď nejen posílení bezpečnosti v regionu, ale také větší investice do školství či zdravotnictví. „Pokud vláda nezakročí, válka tu bude pokračovat ještě hodně dlouho a bude stát životy mnoha lidí,“ domnívá se Siniesterra.
Za pravdu mu dává i starosta města Guapi ze sousedního departementu Cauca Dani Granja. „Kdo by si to byl pomyslel, ale pro nás je teď situace horší než před uzavřením míru. Dříve jsme aspoň věděli, koho se bát, před kým utíkat,“ uvedl zoufale Granja.
Přečtěte si také:
