Menu Zavřít

V království frankovky a neuburgu

21. 1. 2004
Autor: Euro.cz

Vína po česku (3.)

Tentokrát začneme čtení ve statistickém souboru o konzumaci vína v naší zemi pohledem na poměr obliby vín domácích a dovezených. Procentuální vyjádření skupiny dotázaných vykázalo tento výsledek:

častěji / raději

  • tuzemská: 66 % / 58 %
  • zahraniční: 4 % / 11 %
  • nerozlišuje původ: 30 % / 31 %

Jednoznačné vedení tuzemských produktů se dalo očekávat, překvapující je ale vysoký podíl konzumentů, kteří nerozlišují původ vín. Nahlédneme-li hlouběji do souboru respondentů, objeví se do jisté míry vysvětlující mozaika. V obou případech dávají přednost konzumaci tuzemského vína lidé s maturitou (70 procent, respektive 64 procent). Stejný podíl respondentů ve věku 45 – 59 let pije raději produkty z domácích vinohradů. O původ vína se nezajímají ve vyšší míře mladí lidé ve věku 18 – 29 let a také respondenti se středním vzděláním bez maturity.

Preference jednotlivých jakostních skupin vyjadřují tyto výsledky:

Preferovaný druh vín

  • jakostní: 45 %
  • stolní: 38 %
  • s přívlastkem: 8 %
  • perlivá a šumivá: 5 %
  • dezertní: 3 %
  • kořeněná: 1 %

Výsledek průzkumu potvrzuje nejvyšší zájem o vína jakostní. I zde stojí za pozornost rozložení souboru dotazovaných. Víno jakostní pije ve vyšší míře 57 procent respondentů s vysokoškolským diplomem a zhruba stejný podíl dotázaných s čistým příjmem 12 až 14 tisíc měsíčně. Konzumaci jakostního zaznamenal průzkum zejména u obyvatel Zlínského kraje – 61 procent. Vysokoškolsky vzdělaní respondenti častěji než ostatní kupují vína s přívlastkem (21 procent).
Stolnímu vínu dává přednost až 53 procent respondentů se základním vzděláním, 47 procent obyvatel nejmenších obcí a 45 procent dotázaných s čistým měsíčním příjmem pohybujícím se mezi 6 až 8 tisíci korunami na jednoho člena domácnosti. Z regionálního hlediska se jedná především o Budějovický kraj – 46 procent, a Pardubický kraj – 65 procent.

Jak si jednotlivé odrůdy, případně značky vína stojí na žebříčku popularity?

Preferované odrůdy - bílá vína (počet odpovědí)

  • Müller Thurgau (344)
  • Veltlínské zelené (162)
  • Rulandské bílé (147)
  • Tramín (143)
  • Sauvignon (137)
  • Ryzlink vlašský (124)
  • Ryzlink rýnský (66)
  • Muškát moravský (60)
  • Neuburské (48)
  • Chardonnay (47)
  • Veltlínské červené rané (45)
  • Rulandské šedé (44)
  • Pálava (22)
  • Sylvánské zelené (21)
  • Muškát Otonel (21)
  • Irsay Oliver (12)
  • bílé víno nepije (124)
  • nepreferuje žádnou značku (50)
  • jiná odrůda (36)

V kategorii „jiná odrůda“ se objevily značky Baroko 2x, Ostravský kahan 2x, Ludmila 2x, Hodonínské slunce 2x, dále pak Mikulov, Dunaj, Sklepmistr, Poesie, Klášterní, Dívčí hrozen, Roudnické bílé, Svatý Urban, Romance a Bohemia Demi Sekt.

Pro červená vína potom určili účastníci průzkumu takovéto pořadí:

Preferované odrůdy - červená vína (počet odpovědí)

  • Frankovka (472)
  • Svatovavřinecké (332)
  • Portugalské modré (192)
  • Cabernet Sauvignon (169)
  • Rulandské modré (126)
  • André (63)
  • Merlot (42)
  • Zweigeltrebe (40)
  • červené víno nepije (104)
  • nepreferuje žádnou značku (46)
  • jiná odrůda (45)

I zde se v rubrice „jiné“ objevila vína známková a značková, a sice v této struktuře: Klášterní 3x, Svatý Urban 3x, Neronet 3x, Ludmila 2x, Bikáver 2x, Sklepmistr, Nitranské kníže, Ostravský kahan, Henrietta, Velkomoravské, Ostravský kahan, Portské, Mikulovské stolní, Dačického pohár, Medvědí krev a dále různá zahraniční vína.

bitcoin_skoleni

V těchto údajích lze objevit řadu nečekaných informací, například poměrně nízké umístění odrůdy Chardonnay – ta byla předstižena například málo rozšířeným neuburským. Udivující je i přesvědčivé vítězství frankovky mezi víny červenými.

  • Našli jste v článku chybu?