Češi prodávají krmivo až na Fidži. Teď chtějí výrobu zdvojnásobit Ředitel firmy Vafo Praha Pavel Bouška vypráví o krmení pro psy a kočky podobně jako kuchaři o jídle. Ostatně zvířecí strava pochází v podstatě ze stejných zpracovatelských závodů jako ta lidská. Jen lidem chutná něco jiného než zvířatům. „Většina toho, co v Česku lidé z kuřat nesnědí, je v našich krmivech. Mohou to být játra, střeva, žaludky a tak dále. Nám se nad tím sliny nesbíhají, ale třeba v Číně je to pochoutka, takže jsou nám to tady schopni vykoupit,“ říká Bouška.
* Číňané opravdu vykupují vnitřnosti i u nás?
To není vtip, občas se najde nějaký obchodník, který to skoupí, zamrazí a pošle do Asie – do Číny, Vietnamu a podobně. Je to v podstatě logický trend. Vliv to má v podstatě po celém světě, protože cena těchto živočišných surovin neustále roste. Letos to není tak hrozné, ale během první poloviny loňského roku bylo zdražení agresivní. Může za to využívání zemědělské produkce v energetice a také rostoucí populace v Asii. Ta zároveň bohatne a už nemá tak skromnou spotřebu jako dříve. Čína se navíc soustředí na průmysl a dávno není zemědělsky soběstačná. Tam jsou zemědělské suroviny dražší než v Evropě. Kdybych byl odvážnější, investoval bych do zemědělské výroby v Rusku a snažil se o vývoz do Číny.
* Postavit si továrnu na krmivo v Číně by tedy nebyl dobrý nápad?
Blbost by to nebyla, ani by to nebylo dražší. Padly by vám dovozní bariéry, které takřka znemožňují dovoz do Číny. Je třeba pravda, že se tam prodá hodně škodovek, ale je to proto, že tam mají továrnu. Od nich se hodně vyváží, ale dovážet? To si moc líbit nenechají.
* Kam nejdál vyvážíte?
I ta jihovýchodní Asie funguje. Třeba mě překvapilo, že obsluhujeme celou Kaledonii, byť to nejsou nějak závratná čísla. A zajímavé je, že se naše krmení najde i na Fidži. Už se těším na inspekční cestu. Kolegyně náš výrobek vyfotila i v petshopu na Novém Zélandu, to mě samotného překvapilo. To je kromě Koreje asi nejdál směrem na východ. Nejdál na západ je Island, tam vozíme až neuvěřitelné množství. Za rok prodáme sto tun, z naší výroby je to jen malý zlomek, ale když si vezmete, že je tam 300 tisíc lidí a registrovaných 20 tisíc psů, je to vysoké číslo.
* Jak inovujete výrobu?
Během letoška dokončíme rozšíření výroby prakticky na dvojnásobek kapacity za čtvrt miliardy korun. To je naše zatím největší investice, pořizujeme technologie, které mají světové firmy. Těším se třeba na vzdálený přístup, kdy budu moci přes tablet vidět online nastavení stroje a naše lidi to upozorní na výkyvy ve výrobě. Budeme mít i automatické odebírání vzorků s přístrojovou laboratoří, která bude při výrobě testovat parametry krmiva a surovin. Zároveň rozšiřujeme řady produktů, kromě psů a koček chystáme i krmivo pro drobná zvířata – křečky, fretky a další. Spustíme to každým dnem. Občas vtipkuju, jestli bychom kvůli tomu neměli změnit logo.
* Populární téma je byznys s módou pro psy, do toho se nepustíte?
Tomu bych se nesmál, to je byznysově důležitá věc. Sice módu přímo neděláme, ale když se podíváte na některá naše krmiva, tak vypadají jako módní výrobky. Některé dokonce nestojí v regálech u krmiva, ale u psí módy a dobře se to chytlo. Třeba v Švédsku se hodně prodávají. Norsko a Švédsko obecně jsou nesmírně bohaté země s vyspělými trhy. Leckteré novinky se nejdříve zavádějí tam a musí se počkat, než jako trend dorazí do Česka.
* Vy jste rostli i během krize, je to tak?
Ano, ale nejen my, to je krásná vlastnost našeho oboru. Dokonce si pamatuji, když mi v roce 2008 můj norský zákazník říkal, jak je skvělé, že bude krize. Nechápal jsem to, tak mi dal příklad z Norska: „U nás je to tak, že když přijde krize, lidé míň cestují a zůstávají doma, přestanou přemýšlet o stěhování a podobných velkých životních rozhodnutích. O to více času mají na menší životní rozhodnutí, třeba že si pořídí psa a vylepší bydlení. V Norsku je krize perfektní pro zahradnictví, potřeby pro kutily a firmy věnující se péči o domácí zvířata.“
* Potvrdilo se to i v Česku?
Úplně jako v Norsku to nebylo, občas se to zlomilo, ale příjemně mě překvapila vyspělost trhu. Takový dál na východě nenajdete. Mít psa je navíc v Česku tradice a krize to nezměnila. Kromě prémiového trhu u nás máme i takovou „škodovku“ mezi krmivy, kterou třeba zkusili a zjistili, že nabízí to samé, co světové značky.
* Dostáváte nabídky, abyste rostoucí byznys prodal?
Pořád. Od titulu podnikatele roku je to takřka neustále, před tím to bylo jednou za čas. Ale vždycky říkám slušně ne. Umím si představit spojení, které by podnik posunulo mezi světovou ligu, ale naše firma by u toho nesměla zaniknout. To je asi nesplnitelný sen, a proto odmítám.
* A na burzu byste s firmou nechtěl?
To je varianta, o které chci přemýšlet dál. Až letos jsem se dozvěděl, co všechno by to představovalo, takže jsem si řekl, že na to je určitě ještě čas.
O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz
