Jaký byl pro RegioJet uplynulý rok?
Rok 2022 pro nás byl velice zvláštní. Na jeho začátku ještě panovala velká nejistota ohledně covidu, kdy jsme se obávali, zda budou lidi normálně cestovat. V březnu navíc ještě začala válka na Ukrajině, takže se ta nejistota ještě znásobila. Zároveň pak došlo k výraznému zvýšení nákladů na trakční energii a naftu a my museli přistoupit i k navýšení mezd, protože tlak ze strany zaměstnanců byl kvůli vysoké inflaci opravdu velký. Celou situaci jsme tedy museli řešit zdražením jízdného, což udělali i ostatní dopravci. Snažili jsme se ovšem pouze dorovnat zvýšené náklady, ne si jen navýšit zisk.
Nakonec se ale ukázalo, že pro RegioJet byl loňským rok tím nejlepším v celé naší historii – dosáhli jsme totiž největších tržeb a nejvyššího provozního zisku. To se nám povedlo hlavně díky tomu, že se cestujících opět vrátili do vlaků, takže jsme celkově převezli kolem sedmi milionů lidi. Dobré hospodářské výsledky byly důležité také kvůli vztahu s finančními institucemi, které nám poskytují zdroje k nákupu nových vagónů a lokomotiv. Co se týče konkrétních čísel, naše celkové tržby za vlakovou část se vyšplhaly na 2,8 miliardy korun a zisk před zdaněním dosáhl 126 milionů.
Díky čemu se vám podařilo dosáhnout tak dobrých výsledků?
Určitě šla nahoru obsazenost našich spojů, která se průměrně vyšplhala na zhruba 85 procent. To je opravdu klíčové, vždycky se totiž snažíme dosáhnout toho, aby zůstalo neobsazených co možná nejméně míst. Dalším faktorem bylo zdražení jízdného, i když k němu určitě nedošlo na všech spojích, protože jsme nechtěli, aby to vedlo ke snížení poptávky. Jako velkou výhodu pak vnímám také to, že většinou nejezdíme s ucelenými soupravami, ale s lokomotivou a vagóny, díky čemuž se můžeme skvěle přizpůsobit poptávce na jednotlivých linkách a tím lépe řídit kapacitu vlaků.
V posledních letech se RegioJet soustředí hlavně na vlakovou dopravu. Z jakého důvodu?
Naší dlouhodobou snahou je přetáhnout lidi z aut a autobusů právě do vlaků. I kvůli tomu se neustále snažíme přicházet s novými spoji, protože železnice má dostatečnou kapacitu. Když jsme třeba vozili humanitární pomoc na Ukrajinu, do jednoho vlaku se toho vešlo tolik jako do dvaceti kamionů. Díky vlakové dopravě navíc můžeme být ekologičtější, což je skvělé, a pomáhá nám to také při jednáních s bankami, u nichž vnímáme velký důraz na ekologii a udržitelnost.
Je pro vás problém získání kapacity na vytížených železničních koridorech?
Není to jednoduché, vždy musíme se Správou železnic dojít k nějaké dohodě. Na druhou stranu ale vidíme, že o nalezení vhodného řešení mají zájem, stát totiž považuje další rozvoj železnice za velmi důležitý. Navíc v posledních letech se snažíme rozšiřovat také množství nočních vlaků, u nichž problém s kapacitou nebývá.
Méně spojů na Jadran kvůli výluce
Letos jste omezili provoz linky do Chorvatska, který jezdí jen třikrát týdně. Co vás k tomu vedlo?
V zahraničí je častým problémem, že železniční síť tam není stejně rozsáhlá jako u nás. Když se tedy jedna trať opravuje, nemáme většinou žádný způsob, jakým bychom daný úsek objeli. To je i případ nočních vlaků do Chorvatska, kde jsme se kvůli výluce letos rozhodli vyjet s menším počtem spojů. Mnohem radši bychom tuto linku provozovali každý den, důležitější je ale to, aby se cestující nemuseli obávat velkých zpoždění. Už příští rok každopádně počítáme s obnovením každodenního letního provozu, a to až do Splitu.
Plánujete spustit noční vlak i do jiných destinací, než je Chorvatsko?
Chorvatsko je opravdu dominantní letní destinací, jezdí tam velká spousta Čechů, takže další noční vlaky k moři asi neplánujeme. Tuto zimní sezónu ale chceme rozjet noční vlak do lyžařských středisek v rakouských Alpách, který pojede z Polska přes Ostravu a Brno. Samozřejmě se opět snažíme využít naše lůžkové vozy z Chorvatska, aby nám přes zimu nestály.
Jak moc bude podle vás tato nová noční linka do Alp úspěšná?
Po našem úspěchu s linkou do Chorvatska si myslíme, že tyto sezónní linky prodat dokážeme. Navíc povezeme také část cestujících z Polska, kteří to mají do Alp ještě mnohem dál než Češi. Jsme si tedy jistí, že poptávka bude dostatečná a že se nám podaří auta alespoň částečně nahradit. Spoje do Chorvatska byly loni obsazené z 98 procent, takže nevidíme důvod, proč by se nám nemohlo podařit naplnit alespoň z 90 procent i tuto linku.
Máte v plánu ještě nějaké nové linky?
Naše další plány závisí hlavně na počtu lokomotiv a vagónů, které máme k dispozici. Nedávno jsme koupili 18 lokomotiv a v příštím roce by nám mělo dorazit dalších třináct, což by nám dohromady mělo poskytnout dostatečnou kapacitu na další rozvoj. Za to jsme opravdu rádi, lokomotivy k pronájmu totiž na trhu téměř nejsou. Asi nejvíce nás aktuálně zajímá polský trh, protože Poláků je opravdu hodně a k tomu poměrně dost cestují. Dále by nás lákala třeba linka Mnichov–Vídeň–Budapešť nebo linka Praha–Berlín. V Rakousku a Polsku už navíc v současnosti jezdíme, což by nám s expanzí mělo pomoci.
Jak moc je pro vás komplikované vstoupit třeba na polský trh, kde v současnosti státní dopravce nemá téměř žádnou konkurenci?
Je to velmi komplikované. I když se totiž Evropská unie snaží prosazovat liberalizaci na železnici, každý stát si to vykládá po svém. Naše výhoda naštěstí spočívá v tom, že Polsko leží hned vedle Česka, takže je expanze pro nás o něco jednodušší. Ceny polských jízdenek jsou navíc poměrně vysoké, ale zákaznický servis tomu neodpovídá. Vidíme zde tedy podobnou situaci, jaká panovala před deseti lety v Česku. Bude to sice náročné a bude to trvat, ale věříme, že postupně se nám to podaří.
Mluvil jste o tom, že v současnosti na trhu panuje velký nedostatek lokomotiv. Jaká je situace u vagónů?
Hodně vagónů jsme nakoupili ještě v předešlých letech, takže tam ještě nějaké rezervy máme. Do budoucna pak samozřejmě plánujeme i pořízení dalších vozů, teď jsou ale pro nás důležitější lokomotivy. Velké investice navíc v současnosti míří do dotovaných linek v objednávce krajů či Ministerstva dopravy, pro něž nakupujeme nové soupravy a další techniku.
Z liberalizace železnice těží všichni
Jak jste spokojeni se stavem liberalizace na české železnici?
Se současným stavem jsme celkem spokojeni, české ministerstvo dopravy se opravdu snaží trh liberalizovat. Když se navíc podíváme na okolní státy, tak jsme u nás v tomto ohledu asi nejdál. Liberalizace je přitom výhodná pro všechny strany – těží z ní cestující, kteří dostávají nové soupravy, i objednavatelé jednotlivých linek, již díky ní můžou výrazně ušetřit.
Plánujete se do budoucna ucházet o další závazkové linky?
Primárně se chceme soustředit na provoz na elektrifikovaných tratích, protože dieselové jednotky nemáme a ani je pořizovat nechceme. Kromě toho je vždy důležité, abychom dokázali přijít s nabídkou, která bude cenově výhodnější. To se nám naštěstí většinou daří, takže jsme schopni nabídnout nové vlaky za lepší cenu.
V boji o závazkové linky už vám ale dávno nestačí porazit jen České dráhy. Jak vnímáte konkurenci ze strany dalších soukromých dopravců?
Jejich existence pro nás žádným problémem není. Je jasné, že se nemůžeme zúčastnit soutěže o všechny linky a že ani nemůžeme všechny soutěže vyhrát. Konkurence je tedy podle mě důležitá a zájem více dopravců ukazuje, že soukromý kapitál liberalizaci železničního trhu věří.
Máte zájem i o provoz závazkových linek v zahraničí?
V okolních státech bohužel nevidíme téměř žádnou aktivitu, která by nám to umožnila, takže se tam zaměřujeme spíše na provoz linek na komerční riziko. Pokud se ale budou nějaké soutěže na provoz zahraničních linek v závazku vypisovat, určitě bychom o účast měli zájem. Máme totiž k dispozici potřebné know-how, takže by to pro nás dávalo smysl. Do roku 2035 se navíc všechny dotované linky v Evropské unii budou muset vysoutěžit, díky čemuž má tato oblast opravdu velký potenciál.
Máte dostatek zaměstnanců na plánovanou expanzi?
Sehnat lidi je opravdu boj, s tím se ale potýkají i ostatní firmy. Naštěstí jsme soukromá firma bez platových stropů, díky čemuž jsme schopní zaměstnancům nabídnout zajímavé ohodnocení a možnosti kariérního růstu. Navíc nám podle mě pomáhá i to, že jsme větší firma, takže poskytujeme určitou stabilitu. Zatím se nám tedy vždycky podařilo najít na plánovaný rozvoj dostatek lidí.
Chystáte také novinky v autobusové dopravě?
U autobusů jsme celkem spokojení s aktuálním stavem. Hlavně tedy chceme zákazníkům nabídnout lepší zážitek, kvůli čemuž jsme teď koupili několik nových autobusů. Žádnou masivní expanzi pak neplánujeme, současnou síť si ale chceme udržet.
Místo skutečných stevardek budou virtuální
Jak jste spokojeni s fungováním vaší mobilní aplikace?
S aplikací jsme maximálně spokojení. Chceme totiž naše cestující naučit, aby si jízdenku vždycky kupovali předem. To se nám zatím daří, a tak prodej jízdenek právě přes aplikaci každý měsíc roste, přičemž aktuálně dosahuje zhruba 35 procent. Do těchto technologií navíc plánujeme investovat i do budoucna, aby přes ně šlo vyřešit co nejvíce věcí, které s jízdou souvisí. Určitě ale kvůli tomu nechceme rušit prodejce na nádražích, lidé jsou totiž na ně stále zvyklí.
Máte pro zákazníky připravené nějaké nové služby?
Jednou z plánovaných novinek je třeba virtuální stevardka, která by měla být dostupná na palubě autobusů. Ještě před pár lety jsme tam měli klasické stevardky, vstup Flixbusu do Česka bohužel celý trh překopal. I tak ale chceme zákazníkům poskytnout nějaký servis, a to právě formou virtuální asistentky na monitorech našich autobusů. Když tedy bude mít zákazník nějaký dotaz či problém, bude se moci obrátit na skutečného člověka z našeho zákaznického servisu.
Při vstupu RegioJetu na český trh jste se proslavili i levným občerstvením, které jste za tu dobu téměř nezdražili. Plánujete tyto ceny udržet i přes současnou vysokou inflaci?
Určitě chceme nízké ceny zachovat, protože zákaznický servis je pro nás opravdu důležitý. Levné jídlo je tedy něco, čím můžeme cestující zaujmout a díky čemu zase příště pojedou s námi. Žádné zdražení tedy neplánujeme, chceme pouze mírně upravovat nabídku. Důležitou roli zde navíc hraje i to, že díky obrovskému množství objednávek a jistotě dlouhodobého odbytu si u našich dodavatelů můžeme vyjednat velmi příznivé ceny. Takže ani na dortíku za deset korun opravdu neproděláváme, výrobní náklady nám to pokryje.
