V listopadu končí úvěrové moratorium. Ukáže se, kdo je nahý

19. 10. 2020

Den zúčtování Bankovní moratorium na úvěry končí k poslednímu říjnu. Od té doby budou muset spotřebitelé i firmy znovu začít bankám splácet, co si vypůjčili. Během listopadu se tak ukáže skutečný rozsah problému nejen pro banky, ale pro celou ekonomiku.

Lidé a firmy si u bank odložili zhruba 359 tisíc úvěrů za 446 miliard korun. Z toho na domácnosti připadá asi 253 miliard, z čehož 181 miliard byly hypotéky zajištěné nemovitostmi, zbytek jsou hlavně spotřebitelské úvěry. Firmy si tak odložily zhruba 193 miliard korun.

Banky tvrdí, že asi třetina klientů už sama začala splácet. Problém se tedy aktuálně týká zhruba 239 tisíc úvěrovaných lidí. Je to pořád obrovské číslo – celkem osm procent všech, kteří mají v tuzemsku nějaký úvěr.

Ohniska problému jsou známá. Dopad lze očekávat hlavně u hotelů, restaurací, obchodních center, živnostníků ve službách i kultuře. Jsou to podnikatelé, kteří museli zavřít nebo omezit provoz, hotely, kam přestali jezdit zahraniční turisté. Je to i velká masa podnikatelů, kteří v hlavním městě provozovali krátkodobé pronájmy hlavně přes portál Airbnb a Booking.

Situace těchto lidí se od jara určitě nezlepšila a aktuální druhý lockdown mnohým z nich zasadil další ránu. V restauracích bude následovat další kolo propouštění, to samé ve službách, v hotelech.

Lidé, kteří mají hypotéky, vždy splácejí nejlépe, ale zdaleka ne všem se to podaří.

Nejhorší platební morálka ovšem bude u lidí, kteří mají spotřebitelské úvěry u bank i splátkových firem. Home Credit odhaduje, že problém bude mít 15 až 20 procent klientů.

Potíže lidí souvisejí s tím, jak budou firmy redukovat náklady a propouštět zaměstnance.

Podniky z oblasti automobilového průmyslu už to dělají. Automobilky a na ně navázaní dodavatelé vytvářejí téměř desetinu české ekonomiky, další výrazně postiženou skupinou jsou dopravci.

Banky už v pololetí vytvářely výrazné opravné položky na potenciálně nesplácené úvěry. Všem kvůli tomu v letošním prvním pololetí klesl čistý zisk meziročně o 19 miliard korun na 27 miliard korun.

Banky jsou páteří ekonomiky, a pokud bude tato páteř pochroumaná, nebude se dařit celému hospodářství. Klíčová je zde i role státu, která nastavením mantinelů může výrazně podpořit předvídatelnost a optimismus. Zatím jsme ale spíše svědky masivního chaosu, takže návrat pacienta k hospodářskému zdraví bude trvat ještě řadu měsíců, ne-li let.