Mezinárodní investiční banka (MIB) v Moskvě je relikt socialistické spolupráce mezi zeměmi bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci. Mezi její členy patří kromě Česka ještě další bývalé státy socialistického bloku jako Rusko, Bulharsko, Mongolsko či třeba Vietnam.
Banka má financovat firmy v jednotlivých státech, ale úvěry poskytuje hlavně těm mongolským či vietnamským. „Problém je, že úvěry dávají hrozně draho, protože banka těžko získává peněžní prostředky,“ řekl týdeníku Euro bývalý náměstek ministerstva financí Martin Pros. V komerčních bankách si české podniky půjčí za 1,5 až dvě procenta, zatímco v MIB to bylo za šest procent.
MIB se proto v Česku soustředí na podporu obchodu, ale za celý minulý rok poskytla jen něco málo přes 300 milionů korun. Užitek ze spolupráce tak má spíše MIB, protože Česko výrazně zvyšuje její rating. A to je v době, kdy na tom ruská ekonomika není dobře a trvají americké i evropské sankce, zvlášť výhodné.
Pros ještě za svého působení na financích zpracovával strategii, co s tuzemským podílem v bance dál, přičemž jednou z variant bylo i vystoupení. „Na základě zmiňované analýzy i na základě interního resortního jednání bylo rozhodnuto, že vystoupení z MIB není aktuálním tématem,“ říká Jakub Vintrlík z ministerstva financí. Důvodem zřejmě bylo i to, že z banky už v roce 2000 vystoupilo Polsko, které ovšem od Rusů nedostalo vyplacenou ani korunu.
MIB nicméně chce dál expandovat a po svých členech požadovala navýšení kapitálu. Babišovo ministerstvo to však odmítlo a ze třetího největšího akcionáře se podíl Česka snížil na čtvrté místo (MIB má základní kapitál cca 82 miliard korun). „Když z toho v České republice nevidíte ani korunu, proč byste takovou instituci podporovali,“ komentuje to Pros.
Evropská investiční banka staví v okolních zemích dálnice, v Česku ale ne. Čtěte:
Děkujeme, nechceme. Češi si sami zabouchli dveře k miliardám z EU
