Mise Artemis, jejímž cílem je po půl století vrátit člověka zpět na povrch Měsíce, byla ve středu ráno konečně zahájena. Osmadevadesát metrů vysoká raketa SLS (Space Launch System) odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě v 1:47 místního času (7:47 středoevropského času). Na vrcholu rakety byla umístěna kosmická loď Orion, která se po dosažení hranice vesmíru úspěšně odpojila. Orion byl navržen tak, aby přepravoval lidi, jeho pasažéři na této misi jsou ale neživí. Na palubě se nachází pouze figuríny sbírající důležitá data, což má pomoci všem budoucím posádkám.
Očekává se, že Orion urazí zhruba dva miliony kilometrů, což je dále, než zatím zvládla jakákoliv jiná kosmická loď určená pro pilotované lety. Po oběhu kolem Měsíce se plavidlo vydá zpět k Zemi, přičemž její mise potrvá 25 dní. Kapsle by se pak měla dostat do Tichého oceánu u pobřeží kalifornského San Diega 11. prosince, kde na ni budou čekat záchranné týmy.
Průběh letu budou po celou dobu mise bedlivě sledovat inženýři NASA. Zaměří se především na to, jestli Orion funguje bez jakýchkoliv problémů, a je tedy připraven na svoji první misi s lidskou posádkou. Ta se má na oběžnou dráhu Měsíce vydat v roce 2024.
Start rakety byl několikrát odložen
Současná mise je výjimečná v mnoha ohledech. Poprvé při ní vzlétla raketa SLS, zatím nejvýkonnější nosič, jaký se kdy dostal na zemskou orbitu. Včerejší start má být také prvním krokem k dlouhodobému záměru NASA na vybudování stálé základny na Měsíci, což má zajistit několik dalších misí. Artemis II bude mít podobnou cestu jako Artemis I, avšak s tím rozdílem, že na palubě budou i již zmínění astronauti. Artemis III má pak vyrazit až přímo na povrch Měsíce, a to ve druhé polovině této dekády.
Start první fáze projektu pojmenovaného po řecké bohyni lovu a Měsíce byl přitom již několikrát odložen. Nevyšlo to letos v srpnu ani o měsíc později v září, neboť oba pokusy byly přerušeny kvůli netěsnícímu palivovému potrubí a dalším technickým problémům.
I včerejší start provázely potíže, které nakonec způsobily zhruba třičtvrtěhodinové zpoždění, přičemž viníkem bylo opět unikající palivo. Inženýři ale naštěstí uvolněné matice a šrouby zavčas utáhli, a tak dostala SLS tentokrát zelenou.
Start rakety na mysu Canaveral sledovalo podle Los Angeles Times asi 15 tisíc lidí. „Jsme součástí něčeho naprosto výjimečného – prvního startu Artemis, prvního kroku k návratu na Měsíc, a také k cestě až na Mars,“ komentovala vzlet ředitelka startu Charlie Blackwellová-Thompsonová. Spokojený pak byl i ředitel NASA Bill Nelson: „Bylo to opravdu ohromující. Jdeme prozkoumat nebesa a toto byl další krok.“
První komerční transakce s vesmírnými zdroji
Zahájení mise Artemis není jedinou vesmírnou novinkou posledních dní týkající se NASA a našeho přirozeného satelitu. Japonsko totiž nedávno vydalo vůbec první licenci k podnikání na Měsíci, což podle některých odborníků představuje významnou revoluci v tomto odvětví. Soukromé společnosti sice již dlouho významně ovlivňují podobu kosmického průmyslu, dosud ale nikdy nedostaly povolení k samostatné těžbě či využívání vesmírných zdrojů.
Nová japonská licence pro firmu ispace byla udělena podle tamního zákona o vesmírných zdrojích z roku 2021. Podobnou legislativu už přijalo i několik dalších zemí, které doufají, že tím podpoří soukromé společnosti v jejich vlastních vesmírných misích. Licence umožní tokijskému startupu shromažďovat a prodávat NASA malé množství měsíční půdy na základě předem dohodnuté smlouvy.
„Pokud ispace skutečně převede vlastnictví lunárních hornin na NASA, bude to vůbec první případ komerčních transakcí s vesmírnými zdroji získanými soukromou společností. Doufáme, že to bude průlomový krok, který povede k založení dalších komerčních průzkumných misí do vesmíru,“ řekl na tiskové konferenci Sanae Takajči, japonský ministr pro vesmírnou politiku.
Špína za pět tisíc dolarů
Společnost ispace plánuje vypustit svůj přistávací modul Hakuto-R do vesmíru pomocí rakety SpaceX Falcon 9 již za několik málo dní, konkrétně 22. listopadu. Vozidlo pomůže dopravit na Měsíc různé komerční a vládní náklady, včetně dvou roverů. Sběr vesmírného materiálu ale zatím pro firmu není příliš lukrativní. Cenu NASA určila už v roce 2020, když souhlasila se smlouvami se čtyřmi vesmírnými společnostmi. Ty měly nasbírat lunární regolit, což je směs horniny a prachu, která tvoří povrch Měsíce. Podle této dohody dostane ispace pouhých pět tisíc dolarů (zhruba 116 tisíc korun).
Je však zapotřebí podotknout, že společnost na sběr materiálu nevynaloží žádné velké úsilí. Jejím plánem je jednoduše prodat NASA veškerou špínu, která se nahromadí na jejím vlastním roveru. Hlavním cílem smlouvy tedy není, aby se americká vesmírná agentura zmocnila malé hromádky měsíčního prachu. Je jím spíše snaha vytvořit precedens, že soukromé společnosti mohou těžit a prodávat zdroje na Měsíci.
S tímto postupem ale nesouhlasí všichni. Minulý rok bývalý šéf ruského Roskosmosu Dmitrij Rogozin řekl, že jednotlivé země by neměly používat domácí legislativu k jednostrannému rozhodování o tom, jak nakládat s vesmírnými zdroji. Vesmír podle něj patří všem a o jeho využívání by se mělo rozhodnout na multilaterální úrovni. Vzhledem k současné politické izolaci Ruska kvůli invazi na Ukrajinu se však nedá očekávat, že jeho výzva bude v dohledné době uskutečněna.
