V květnu navštívila Českou republiku jedna z nejvýznamnějších buddhistických autorit, Ctihodný chambo lama Čojdžamc, hlava buddhismu v Mongolsku. I když navštívil zemi již před patnácti lety, nyní se jednalo o první cestu politického a duchovního rázu. Setkal se například s kardinálem Miloslavem Vlkem či s vrchním pražským rabínem Karolem Efraimem Sidonem a řadou českých politiků. Návštěva byla přísně utajena. O programu věděl jen nejužší okruh organizátorů. „Měsíc před plánovanou návštěvou věděli o příjezdu Jeho Ctihodnosti tři významní politici. Organizační výbor předpokládal, že návštěva bude jejich prostřednictvím zveřejněna. To se však nestalo. Po počátečním zklamání jsme to ale ocenili a dál jsme žádné informace neposkytovali,“ sdělil místopředseda organizačního výboru Pavel Fabini. Organizátorem návštěvy byl ředitel České-Středoasijské smíšené obchodní komory Milan Klečka, který pracoval v Mongolsku jako geolog a podílel se na projektech budování infrastruktury. Během své návštěvy poskytl Ctihodný chambo lama exkluzivní rozhovor týdeníku EURO.
EURO: V roce 2002 se v Praze uskutečnilo FORUM 2000. Tehdejší prezident Václav Havel se setkal i s Jeho Svatostí dalajlamou. Chcete při této návštěvě navázat na toto setkání?
ČOJDŽAMC: Kromě jiného jsem prezidentem Asijské buddhistické mírové konference. V sedmdesátých letech dvacátého století jsem se zúčastňoval nejrůznějších konferencí v rámci asijského buddhistického světa ve vybraných socialisticky orientovaných zemích. Nemohl jsem vyjíždět za hranice socialistického tábora, ale po pádu komunismu cestuji po celém světě a navazuji dobré vztahy s představiteli jiných náboženství. A to je i jeden z hlavních důvodů mé návštěvy. Takže v jistém smyslu jde o navázání na oficiální setkání vysokých náboženských představitelů v rámci různých fór, ale řekl bych na kvalitativně vyšší úrovni bezprostředních osobních kontaktů.
EURO: Co považujete během těchto návštěv za podstatné?
ČOJDŽAMC: V této době, která je dobou globalizace, by měla náboženství spolupracovat a znovu objevovat, co mají v jádru společné. Jistě se shodneme na milosrdenství, trpělivosti, úctě k zemi a celému světu. Velmi důležité jsou rodiny, jako základ lidské společnosti a tradice. To je základ každého náboženství a přeji si, abychom s ostatními náboženstvími těsně spolupracovali.
EURO: Jak vnímáte jednotlivá náboženství v České republice?
ČOJDŽAMC: Každé náboženství jde svou vlastní cestou a rozvíjí se. Podstatnou roli hrají tradice a zvyky. Vidím, jak se křesťanství odráží na vašich tradicích, architektuře a kultuře. Uvědomil jsem si to nejvíce, když jsem si prohlédl pražskou Loretu. Jako důležité vnímám to, že jste po revoluci nezapomněli na víru, ale upevnili jste ji. Buddha nás učil, že jsou tři způsoby, jak se dá poznat pravé zlato. Prvním způsobem je zahřátí zlata, druhým je rozdělení a třetím je roztavení zlata. A také třemi způsoby se dá poznat dobré náboženství. Musíme ho zkoumat z různých směrů, studovat ho, slyšet o něm a zkusit ho žít.
Věřit v Boha není dočasný jev. Náboženství se musí důkladně studovat, věřit mu. A i když se náboženství třeba změní, tak jako se mění tradice v rodině, přesto je důležité přistupovat k minulého náboženství s úctou.
EURO: Při další návštěvě v srpnu se máte setkat s Václavem Havlem. Co od tohoto setkání očekáváte?
ČOJDŽAMC: Václav Havel je osobností známou po celém světě. My, Mongolové ho máme velmi spjatého s buddhismem. Když se pan Havel stal prezidentem, nejdříve pozval do Československa představitele jiných náboženství. Byl to projev úcty vůči nim. Tím ukázal, že si nepřejete, aby mezi náboženstvími byly rozdíly, ale chcete bořit hranice. Česká republika je nezávislým demokratickým státem, je svobodná a samostatná. Když se ohlédneme zpět, je vidět politický pokrok a růst. Prezident Havel to věděl už tehdy. Vážím si ho pro jeho široký rozhled a chci se s ním setkat osobně.
EURO: Téměř sedmdesát let byla v Mongolsku vládnoucí silou komunistická strana. V roce 1990 došlo k převratu a v zemi vznikla demokracie. Vnímáte určitou podobnost v politické situaci mezi Mongolskem a Českou republikou?
ČOJDŽAMC: U vás je demokracie jemnější a tolerantnější než u nás. V Mongolsku jsme od začátku devadesátých let volili klidnou cestu k demokracii, ale lidé začali prosazovat nejrůznější názory. Mysleli si, že se Mongolsko ubírá špatným směrem. Lidé svobodu po dlouhém období totality pochopili jako absolutní svobodu, téměř anarchii. A to byla velká politická chyba.
EURO: Jak se změnil život v Mongolsku po převratu?
ČOJDŽAMC: Lidé začali hodně pracovat a jezdit za prací do zahraničí, například do Ameriky, Evropy nebo do Indie. Když se pak vrátili, měli vlastní představy o fungování demokracie. Začali kritizovat vládu, že demokracie u nás není ta pravá demokracie a svoboda. Lidé napadali způsob parlamentních voleb. Předvolební kampaň se tehdy vedla v duchu slibů. Politici slibovali, slibovali a slibovali. Národ byl plný očekávání pomoci, ale nic se nestalo. Mnoho lidí upadlo do beznaděje a přestalo pracovat. Zpomalil se proces obnovy země. Českou republiku jsem navštívil právě v předvolebním čase a myslím, že politika se ubírá správným směrem, k Evropské unii.
EURO: Jak rychle dochází k obnově hospodářství, zemědělství a infrastruktury v Mongolsku po sedmdesáti letech komunismu?
ČOJDŽAMC: Změny ve své vlastní zemi příliš nevnímáte. Myslím si ale, že se jako země obnovujeme rychle a dosvědčují mi to lidé, kteří žili v Mongolsku za komunismu a nyní po dlouhé době přijíždějí.
EURO: V čem spatřujete největší problém Mongolska?
ČOJDŽAMC: Historicky jsme kočovný národ a zemědělství je u nás specifické. Jsme závislí na chovu dobytka a cenách trhu. Snažíme se beze zbytku využít všechno, co je z dobytka k dispozici. Chceme více vyrábět a vyvážet. Tak, jak to bylo dříve. To se nám ale nedaří. V oblasti těžby surovin je to podobné. Máme špatné zákony, které umožňují zemi drancovat a nedbají na ekologii. V našich duších je neklid, protože ničíme přírodu. Pro Mongoly je příroda prioritou. Do určité míry musíme plánovat, ale taky přírodu chránit, protože příroda je naše matka. A dokáže se na nás zlobit.
EURO: V Mongolsku jsou naleziště zlata. Jak jste se vyrovnali se zlatou horečkou?
ČOJDŽAMC: Zlato patří také k přírodním zdrojům a nese s sebou mnoho zla. Když vypukne zlatá horečka a lidé se vrhají na hledání zlata, nemůže to dobře dopadnout. Potřebujeme posílit ekonomiku, hospodářství a také zákon o zahraničních investicích a těžbě zlata. Cizinci přijíždějí do Mongolska za zlatem. Ničí nejen přírodu, ale odvážejí si i zdroje. Domnívám se, že stát by měl převzít nad těžbou zlata kontrolu.
EURO: Česká republika má s Mongolskem dobré vztahy. Tisíce studentů z Mongolska studovalo na českých školách a zůstali tu natrvalo. Kde vidíte možný potenciál pro spolupráci Mongolska s Českou republikou?
ČOJDŽAMC: Rád vzpomínám na dovoz autobusů Karosa. Nejlepší autobusy byly právě z Československa. Také si pamatuji, že právě Češi objevili ložiska mědi a molybdenu v Erdenetu. Je to největší ložisko na euro-asijském kontinentu. A je to také město, kde jsem se narodil, nachází se asi 200 kilometrů od Ulánbátaru. Doufám, že dobré vztahy rozšíříme i do dalších oblastí.
EURO: Od vaší poslední návštěvy uplynulo patnáct let. Na co nejraději vzpomínáte?
ČOJDŽAMC: Velmi rád vzpomínám na pozvání do buddhistické rodiny. Pán v rodině hrál krásně na housle a nemohu zapomenout na tu melodii. Členové rodiny se mě ptali na budoucnost. Poradil jsem jim tehdy modlitbu, kterou se mají modlit. Později jsem se dozvěděl, že přijeli kvůli modlitbě do Mongolska, aby jim ji přečetl sám lama.
I nyní to byla krásná návštěva, která mne velice obohatila. Z celého srdce děkuji všem, s nimiž jsem se zde mohl setkat. Nechť jsou šťastni všichni lidé v této krásné zemi. Bůh vám žehnej, Óm.
Ctihodný Chambo lama Čojdžamc (55)
se narodil v Burenu v Mongolsku. Pochází ze dvou dětí. Vystudoval Mongolskou buddhistickou vysokou školu v Ulánbátaru a Dialektickou univerzitu v Daramsalě v Indii. V letech 1976–1986 působil jako churalský lama v největším a nejvýznamnějším klášteře v Mongolsku Gandantegčinlin (Vynikající místo úplného blaženství). Od roku 1986 je v tomto klášteře da lamou (představeným kláštera), později i vicechambou kláštera. Od roku 1990–1992 byl členem mongolského Baga churalu (obdoba českého Senátu) a členem náboženské rady při úřadu prezidenta, kde se podílel na schvalování ústavních zákonů. Nyní je členem Občanské rady Mongolska. Od roku 1992 až dosud je hlavou buddhistické církve v Mongolsku, chambo lamou kláštera Gandantegčinlin v Ulánbátaru. V roce 2003 byl zvolen prezidentem Asijské buddhistické mírové konference. Je svobodný, bezdětný. V buddhistickém světě je jednou z nejvýznamnějších autorit školy, kterou založil na začátku 15. století v Tibetu Congkhapa. Mongolové ho uznávají jako administrátora nejdůležitějšího mongolského chrámu a jako vysokého představitele buddhistické hierarchie. Je zároveň úřední osobou, která zastupuje zájmy buddhistů v Mongolsku.
České příležitosti v Mongolsku
Podnikatelé, kteří návštěvu Ctihodného chambo lamy sponzorovali, patří k těm, kteří v Mongolsku působí nebo své podnikání připravují.
- Ředitel společnosti Aquaconsult Zdeněk Vlček v této souvislosti uvádí: „Trh v Evropě je nasycený a je tu tvrdá konkurence. Perspektiva podnikání je na východě, v zemích, jako jsou Rusko, Ukrajina, Kazachstán, Turkmenistán anebo právě Mongolsko.“ Společnost Aquaconsult pracuje v Mongolsku na projektech výstavby a rekonstrukce čistíren odpadních vod, vodovodů a kanalizací.
- Společnost ABP se podílí na projektu výstavby sídliště v Ulánbátaru. V rámci ambiciózního prioritního projektu mongolské vlády „Výstavba 40 000 bytů“ se staví sídliště s 336 byty. „Sídliště jsme pojmenovali Stříbrná Praha. Všichni jsme se totiž shodli na tom, že Zlatá Praha je jenom jedna,“ říká ředitel společnosti JUDr. Vojtěch Popelka.
- Zkušenost s podnikáním v Mongolsku má i generální ředitel společnosti Gordic Jaromír Řezáč. Firma se specializuje na programové vybavení, metodiky a komplexní integrace ve veřejné správě. Pro mongolskou veřejnou správu připravuje ekonomické a administrativní systémy včetně systému pro státní pokladnu. „Je to pro nás vstupenka na mongolský trh. Pro Českou republiku příklad obnovení vazeb se zeměmi, které k nám mají dlouholetý kladný, zbytečně zanedbávaný vztah,“ říká Řezáč.
- Jedna z největších českých šperkařských firem 1. Primossa Corporation v tomto roce zahajuje v Mongolsku těžbu ložisek zlata a drahých kamenů, jak uvedl její generální ředitel Pavel Moravec.
