Jedním z klíčových rysů obchodu v Emirátech – někdo to může označit za překážku – je povinnost mít místního sponzora. Jak v praxi spolupráce s ním z pohledu zahraniční firmy probíhá?
Ve snaze přilákat do SAE stále více investorů se do určité míry mění i tato povinnost. Dochází k uvolnění této podmínky pro vybrané ekonomické činnosti, takže bude možné, aby zahraniční firma i na takzvaném mainlandu (mimo speciální zóny) měla stoprocentní vlastnictví ve společnosti. Toto ovšem nebude nadále možné ve strategických segmentech ekonomiky, předně tedy v ropném sektoru, zbrojním průmyslu, zdravotnictví, finančnictví a bankovnictví a několika dalších.
V těchto oborech bude nadále platit povinnost mít onoho sponzora, tedy lokálního partnera nebo lokální firmu (občana SAE nebo firmu s většinou patřící občanovi SAE), která je držitelem majority. I tak zde jsou možnosti, jak si udržet rozhodující pozici ve společnosti. Smluvně se sponzor vzdává možnosti podílet se na jejím řízení, ovšem zpravidla za roční fixní paušál nebo jiným způsobem dohodnutou odměnu. Pro zajištění investice je také třeba smluvně ošetřit vyloučení podílu sponzora pro případ dědického řízení. Za tím účelem je vždy nutné najmout zkušeného právníka.
Jinou metodou vstupu do Emirátů je umístit pobočku do některé z desítek zón volného obchodu. V čem se liší tento postup?
Především v emirátech Abú Dhabí a Dubaj nabízejí volné zóny zájemcům velmi precizně zorganizovanou infrastrukturu pro obchod i výrobu. Některé jsou multikomoditní, jiné zase oborově zaměřené. Liší se dále jak nabídkou nejrůznějších doplňkových služeb, tak i cenou za zřízení a provoz kanceláře.
Zahraniční investor je pak stoprocentním vlastníkem dané společnosti. Tyto firmy jsou ale do určité míry limitovány v možnosti obchodu s mainlandem, zpravidla mají ztížené podmínky pro účast v místních tendrech, taktéž prodej na mainland je ze strany koncového zákazníka limitován, probíhá přes místní distributory. Tyto zóny jsou často využívány pro obchod s přilehlým regionem.
V Dubaji se chystá světová výstava Expo 2020. Mohou se na jejích přípravách podílet čeští dodavatelé?
Přípravy spojené s výstavbou a zajištěním vlastního chodu výstaviště vrcholí. Lokální tým Expo 2020 Dubaj přistoupil ke svému úkolu velmi transparentně, možnost podílet se na přípravách i následném provozu nabídl firmám z celého světa, a to díky spuštění portálu esource.expo2020dubai.ae. Každá společnost se může na tomto portálu registrovat, následně sledovat vyhlašované tendry na dodávky produktů a služeb nejrůznějšího druhu a o ty se pak ucházet.
Další příležitosti představují dodávky pro infrastrukturu, která se zde v souvislosti s výstavou Expo 2020 buduje. Zmíním předně výstavbu hotelů, která aktuálně zažívá boom, s ní pak souvisejí možnosti dodávek nejrůznějšího hotelového vybavení. Předpokládá se, že Expo 2020 navštíví na 25 milionů turistů, z toho přes 70 procent přicestuje ze zahraničí.
Mohou se už české firmy hlásit na akce v rámci českého pavilonu?
Možnosti prezentace jsou v gesci generálního komisaře Česka pro Expo 2020, informace jsou k dispozici na internetové adrese www.czexpo.com. Ministerstvo průmyslu a obchodu a CzechTrade budou v rámci rotačních výstav nabízet českým firmám možnost participovat na akci v rámci čtrnáctidenní výstavy, kterou chystáme s akcentem na problematiku smart cities.
Emiráty, a v první řadě Dubaj, se dlouhodobě pokusily diverzifikovat ekonomiku, aby podíl vývozu ropy na hospodářství klesl. Povedlo se to?
Pokud jde o těžbu ropy, přibližně 85 procent veškerých zásob se nalézá v emirátu Abú Dhabí, deset procent v Dubaji a o pět procent se dělí zbylých pět emirátů. V odklonu od závislosti na příjmech z prodeje ropy je nejdále Dubaj, která téměř před 30 lety vsadila na turismus, obchod a finančnictví. Velmi se tak otevřela světu a rozhodla se nalákat zahraniční investory.
To se určitě povedlo a v současnosti se příjmy z prodeje ropy na celkovém HDP Dubaje podílejí už jen asi třemi procenty. Je to ovšem dáno i tím, že zásoby černého zlata jsou v tomto emirátu zanedbatelné v porovnání s emirátem Abú Dhabí, u něhož je závislost na příjmech z ropy násobně větší. Nicméně i tam jsou znát velké pokroky směrem k diverzifikaci ekonomiky.
Michal Nedělka |
---|
Pro agenturu CzechTrade pracuje už od roku 2009 a dříve v ní zastával pozici exportního manažera pro obory elektro, ICT, automobilový průmysl a dopravní prostředky. Zahraniční kancelář CzechTrade v Dubaji řídí od roku 2016.
Před nástupem do agentury působil v oblasti importu a exportu náhradních dílů k textilním strojům a v několika advokátních kancelářích. Michal Nedělka má právní vzdělání z Univerzity Karlovy. Mezi jeho koníčky patří sport, cestování a literatura faktu. |
Vyrábějí se už přímo v Emirátech nějaké pokročilejší technologie?
SAE jsou velmi závislé na dovozu, je zde slabě rozvinutá průmyslová základna, na rozdíl od toho, jak ji známe z jiných vyspělých států světa. Nicméně situace se postupně mění. Předně emiráty Abú Dhabí a Dubaj sázejí na znalostní ekonomiku. Jsou zde již místní firmy z oboru farmacie, dále společnosti, které jsou velmi úspěšné v sektoru aerospace. Ty dodávají společnostem Boeing a Airbus jemně obráběné komponenty, servisují letecké motory a před rokem dokonce vypustily na oběžnou dráhu satelit vlastní konstrukce. Před nedávnem pobýval na stanici ISS i kosmonaut ze SAE.
Jak se liší obchodní příležitosti v jednotlivých emirátech?
Nejbohatší je Abú Dhabí, následují Dubaj a Šardžá, význam zbylých čtyř emirátů je s ohledem na podíl na tvorbě HDP celé federace spíše zanedbatelný. Abú Dhabí je předně obchodním centrem pro sektor ropy a plynu a takzvaný speciál (obranný průmysl). Dubaj je nejvýznamnějším obchodním centrem SAE obecně a soustřeďuje v podstatě veškerý zbývající obchodní potenciál.
Emirát Šardžá je zaměřen průmyslově, a je tedy zajímavý pro případ záměru českých firem lokalizovat zde svoji výrobu. Zmínit lze ještě emirát Fudžajra, kde se nacházejí ložiska nerostného bohatství, těží se zejména stavební kámen a sádrovec, plánují se další průzkumy využitelnosti a rentability těžby nerostů. Jsou zde naleziště zlata a drahých kamenů.
PDF verze prosincového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení