Když se řekne umělá inteligence (AI), většina lidí si s velkou pravděpodobností jako první vybaví některou z amerických firem, tedy například OpenAI, Microsoft či Google. Části by pak na mysl eventuálně mohla přijít také Čína, která sice za Spojenými státy s vývojem této pokročilé technologie zaostává, avšak jen o několik měsíců.
USA začaly s výzkumem AI velmi brzy a mají k dispozici odborníky a talenty z celého světa. Naproti tomu asijská země, která na svého hlavního konkurenta ve vývoji zpočátku ztrácela, nyní do moderní technologie investuje ve velkém, přičemž podle některých expertů se může stát, že americký výzkum nakonec předběhne.
Jinými slovy, oběma velmocem se v otázce vývoje umělé inteligenci dostává takové pozornosti, že snahy jiných zemí v globálním kontextu nejsou tolik vidět. Včetně České republiky, která má v oblasti AI solidní základy a dle řady lidí z oboru vykazuje významný potenciál pro růst. Ten by v následujících letech mohl být i více než osminásobný.
„V roce 2020 odpovídala hodnota trhu AI v Česku 295,62 milionu dolarů. Prognózy naznačují rapidní růst – očekává se, že do roku 2025 trh dosáhne hodnoty 1,2 miliardy a do roku 2030 by měl vzrůst až na téměř 2,5 miliardy dolarů,“ uvádí pro Euro.cz odborník a aktivista v oblasti umělé inteligence z AutoERP David Strejc.
Světová úroveň produktů
Ačkoli v tuzemsku dle České asociace umělé inteligence figuruje několik firem, které lze bez přehánění zařadit mezi globální hráče, výraznější pokrok tu aktuálně zdržuje podfinancování AI oblasti. „Úroveň českých AI produktů i výzkumu je světová, financování a schopnost prodat se do světa zásadně pokulhává. Z mého pohledu se Česká republika v oblasti umělé inteligence nachází na rozcestí,“ přibližuje redakci ředitel zmíněné asociace Lukáš Benzl. Druhým dechem dodává, že pokud existuje příležitost, jak zvýšit naši konkurenceschopnost, je to rychlá adopce AI technologií do všech sektorů.
Pomyslnou brzdu v dalším pokroku pak představuje i úroveň digitalizace, nedostatek AI talentů, neochota firem experimentovat, obavy o bezpečnost dat a v neposlední řadě i nefungující spolupráce mezi jednotlivými sektory. „Současně je Česko svojí úrovní digitalizace výrazně napřed v kontextu celé EU – stejně jako, paradoxně, velká část členských zemí EU z bývalého východního bloku,“ podotýká AI produktový manažer ve společnosti Zoe.ai Michal Krňák.
Jednou z výhod, z nichž Česká republika dle jeho názoru těží, je vysoce expertní prostředí. To je dané především úrovní technologicky zaměřených vysokých škol, jako je České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Masarykova univerzita v Brně nebo Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
Podle Krňáka v Česku rovněž existuje silná startupová scéna. Jako příklad uvádí třeba společnost Rossum, jejíž AI technologie pro rozpoznávání dokumentů je nyní široce využívána po celém světě. Kromě toho tento startup jako první z tuzemských firem získal investici ve výši přesahující 100 milionů dolarů. Dle asociace AI pak za zmínku stojí také Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky i firmy Resistant AI a Filuta AI.
Za Německem i Francií
Pokud jde o konkurenceschopnost České republiky v rámci Evropské unie, podle Strejce se pohybujeme někde nad průměrem. Stále ale zaostáváme za lídry, jako jsou Německo, Francie či severské země. Na druhou stranu zaujímáme lepší pozici než mnoho států jižní a východní Evropy.
„Mezi naše silné stránky patří silná tradice technického vzdělávání a výzkumu, zejména v oblastech jako počítačové vidění a strojové učení. Nicméně potřebujeme více investic, lepší propojení výzkumu s praxí a strategické zaměření na oblasti, kde můžeme vyniknout, jako je AI bezpečnost či etický vývoj,“ míní Strejc s tím, že aby se Česko zařadilo mezi světové lídry, musí vynaložit ještě další úsilí.
Využít přitom může třeba značné výhody v podobě grantů ze strany Evropské unie, které jsou určeny právě na výzkum a inovace, včetně AI. „V porovnání s USA a Čínou jsme tedy v absolutních číslech malý hráč, v poměru na počet obyvatel a velikost země jsme ale ve vývoji AI, nebojím se říci, technologický tygr,“ říká Krňák.
Podle dat z Indexu připravenosti na AI, za kterým stojí Česká asociace umělé inteligence, se tato technologie v tuzemsku nejčastěji propisuje do odvětví průmyslu, do finančního sektoru a oblasti e-commerce. „Velmi rychlý růst vidíme ve veřejné správě a nadějně vypadá také zdravotnictví. A k rychlé adopci dochází též v rámci administrativních pozic napříč obory od projektového řízení přes marketing až po účetnictví,“ uzavírá Benzl.
