E u r o a Č R
Placení eurem namísto českou korunou nás ještě řadu let nečeká. Českých podnikatelů, zvláště pokud obchodují se zahraničím, se však přesto jeho zavedení výrazně dotkne už od Nového roku. Na jedné straně jim usnadní práci, ale na druhé může především exportérům i uškodit. Pevný kurs jedenácti měn totiž hrozí opětovným posílením české koruny.
Jestliže řada firem v Evropě již ohlásila dobrovolný přechod na euro a zhruba třetina jej přímo vítá, má to svoje opodstatnění. Euro je totiž především pro ty, kteří operují na více teritoriích eurozóny, pohodlnou a „levnou měnou. Možná to nebude trvat dlouho a dočkáme se i toho, že budou firmy v nové měně platit své zaměstnance. Zatím se k tomu příliš nemají.
Jednodušší a levnější
Hlavní výhoda přechodu na euro, v němž budou od nového roku probíhat všechny bezhotovostní platby v eurozóně, je velmi prostá. Odpadnou nutné konverze z jedné měny do druhé, a tím i poplatky za ně. V Evropské unii se současný stav často demonstruje na případu turisty, který procestuje během krátké doby několik zemí. V každé z nich si vymění peníze a po návratu zjistí, že mu fakticky ubylo mnohem více, než kolik skutečně utratil. Své totiž způsobí poplatky ve směnárnách a nutnost odepsání drobných cizokrajných mincí, které se těžko proměňují zpátky. Nyní to bude mít turista mnohem jednodušší, projede s jedinou měnou jedenáct zemí. A po návratu mu nebude chřestit v kapse nic nepoužitelného, případně šustit bankovky, z jejichž hodnoty ukrajuje inflace ve velkém.
Podobné je to s exportéry a importéry, kteří operují ve více zemích. Nyní jim pro všechny ty, které vstoupily do Evropské měnové unie, bude stačit jedna měna a jeden devizový euroúčet. Konverzi na něj jim přitom banka provede zdarma. Stejně tak zadarmo budou banky provádět i konverze mezi eurem a dalšími měnami jedenáctky. Nepůjde totiž o konverze v pravém slova smyslu, ale jen o přepočty. Proto by se nad založením euroúčtu měli zamyslet i ti, kteří dosud platí z účtů korunových. Konverze z nich totiž nadále zadarmo nebude.
Pro některé firmy nebude euro ničím obzvlášť novým. Například v elektronickém průmyslu je již dnes běžné, že mezi sebou firmy obchodují právě kvůli zjednodušení a zlevnění transakcí pouze v německých markách. Nyní tedy jen přejdou na euro. Mnohým dalším se však situace skutečně ulehčí. Navíc je evidentní, že euro se stane významnou měnou i mimo svůj domovský region. Především by mělo zaútočit na oblasti, kde dnes kraluje německá marka, ale třeba i francouzský frank. To se týká třeba bývalých francouzských kolonií v severní Africe. Tvrdý boj se zřejmě svede o Rusko a přilehlé oblasti. Pro většinu světa tak zřejmě dříve či později postačí euro a americký dolar, pro některé oblasti japonský jen či britská libra. Zavedením jednotné měny odpadnou křížová kursová rizika napříč Evropskou unií a náklady na jejich zajištění. Podnikům se v řadě případů zjednoduší účetnictví, které musí vést v každé měně, v níž obchodují. Celkově se také v zemích jedenáctky zprůhlední ceny.
Každá legrace něco stojí
Samozřejmě že každá legrace něco stojí a čtvrtý leden, kdy začne euro reálně fungovat (na Nový rok je svátek a potom víkend), může přinést řadu komplikací. Řada obchodních partnerů našich firem by ráda dostala co nejdříve ceníky v euru. Ty se sice mohou sestavit podle kursu k ECU, které euro nahradí, reálný kurs koruny k nové měně se však utvoří až v pondělí 4. ledna. Zatím můžeme odhadovat, že půjde o 34 až 38 korun za euro.
Nástup této měny ale může výrazněji zahýbat s vývojem kursu koruny směrem k jeho dalšímu zhodnocení. Zanikne totiž spousta jiných úrokových měr. Většina z nich si je velmi podobná, ovšem Itálie představuje přitažlivou výjimku. Investoři, kteří se nespokojí jen s dolarem, zhruba tříprocentním eurem a dalšími zavedenými měnami, budou hledat náhradu. To může posílit i českou korunu, která se už dnes stává útočištěm ve východoevropském regionu. Její další zhodnocení může způsobit nejen dlouhodobé potíže exportérům ale přinést i hrozbu jejího náhlého pádu.
Někteří obchodníci se už nyní také obávají, zda budou na existenci nové zúčtovací jednotky připraveni čeští celníci. Poukazují na zkušenosti z minulých let, kdy neměli při některých změnách včas k dispozici příslušné předpisy. Například výrobce televizních obrazovek Tesla Ecimex se proto se svými zahraničními partnery dohodl, že bude až do konce ledna ještě účtovat, platit a vykazovat v německých markách.
Přechod na euro může zdražit některé dovážené zboží i bez kursových výkyvů. Všichni obchodníci v zemích jedenáctky totiž budou muset přepočítat své dosavadní ceny na euro, přičemž jim leckdy budou vycházet nepraktická čísla. Pokud je budou zaokrouhlovat, učiní tak spíše směrem nahoru než dolů. Tento problém se naštěstí týká především drobných obchodníků.
Zásadním problémem může být pro řadu firem konec markových úvěrů. Dostupné odhady totiž zatím hovoří o tom, že tří až šestiměsíční sazby by se u eura měly pohybovat dvě až tři desetiny procenta nad současnými srovnatelnými sazbami pro německou marku.
Bránit se nemá cenu
Ať již bude ten který podnikatel či šéf velké firmy z okruhu euroskeptiků či eurooptimistů, nebude mít pro něj žádný praktický smysl, pokud by se chtěl euru bránit. Pokud mu nevěří, může vsadit na účet v dolaru či libře. Při transakcích s eurozónou se však nové měně už nevyhne. Účet vedený v některé z původních měn nikoho proti výkyvům kursu eura k ostatním měnám ne-ochrání. Kursy jeho matek k němu totiž budou zafixovány. Kdyby někdo trval na tom, že chce platit třeba v německých markách, banka stejně provede transakci v euru. Pouze vyjádří pro jeho účetnictví její hodnotu v markách a bance příjemce pošle upozornění, že odesílatel trval na markovém vyjádření. Pokud bude mít druhá strana účet v této měně, bude mu částka připsána na něj. Pokud jej mít nebude, dostane ji automaticky na účet v euru, jen s upozorněním, co chtěl odesílatel.
Výrazné změny přinese 4. leden řadě z těch, kteří jsou zvyklí čerpat půjčky ze zahraničí. V současnosti je totiž řada úvěrů konstruovaných tak, že se jejich úrok odvozuje od některé mezibankovní sazby. V případě londýnské sazby LIBOR se nic neděje, neboť Británie zatím na euro nepřistoupila. Protože ke změně smlouvy nemůže nikdo nikoho nutit, nemůže se na konstrukci úroků bez souhlasu obou stran změnit nic, i kdyby věřitel nebyl z Londýna, ale z eurozóny. Složitější je to s úvěry navázanými na jiné evropské indexy, například FIBOR, který zanikne. Devizové úvěry poskytnuté do tohoto data to nijak nepostihne, pokud se partneři nedomluví na nové smlouvě. I bez změny smlouvy bude možné splácet v původní měně i v euru. Po novém roce se začnou sazby pro nové úvěry vázat pouze na EURIBOR.
Poplatky za konverzi jedenácti měn zemí, které přistoupily na euro, ušetří samozřejmě nejen podnikatelé. Tuto úsporu pocítí i občané, kteří mají devizový účet s platební kartou (euro zatím bude sloužit pouze pro bezhotovostní platby), který jim banky na jejich žádost bezplatně převedou na euro. Ti, kdo mají mezinárodní kartu vystavenou ke korunovému účtu, změnu ani úspory nepocítí. Všichni ovšem při nákupu v zemích EMU od 1. ledna příštího roku uvidí u zboží dvojí ceny - v euru a v místní měně. Ovšem nikdo nebude v mezidobí let 1999 až 2002 do používání eura nucen. Bude záležet čistě na jeho rozhodnutí a posouzení výhodnosti.
Banky v pozoru
Pro české banky bude práce s eurem spíš otázkou image, protože veškeré náklady s ním spojené ponesou samy. Podle hrubých odhadů půjde o desetiprocentní ztrátu celkových zisků bank a čtyřicetiprocentní ztrátu ze zisků z devizových obchodů. U nás lze u velkých komerčních bank odhadnout náklady na stami-liony korun. Občan má právo, aby mu byl devizový účet bezplatně převeden na euro, neboť nenese vinu za to, že se někde změnila měna. Bankám také odpadnou u jedenácti měn výnosy ze směnárenských operací. Poměrně vysoké budou zřejmě náklady na přeškolení zaměstnanců, na přebudování informačních sítí, které jsou postaveny na jedenáct měn a teď se musely přebudovat na euro. Zisk z eurotransakcí banky očekávají až po třech až čtyřech letech.
Na novou měnu jsou banky poměrně dobře připraveny. Již od 1. prosince je možné v Komerční bance založit běžné a termínované účty v euru s tím, že platnosti nabudou 1. ledna 1999. První účet zřídí banka zdarma stejně jako převedení účtu v cizí měně na euroúčet při zachování stejného čísla účtu. Od nového roku mohou klienti banky vybírat již ze širší nabídky - právnické i fyzické osoby si budou moci zřídit běžný účet v euru, provádět hladké i dokumentární platby. Od ledna banka proplatí nebo převezme k inkasu zahraniční šeky vystavené v euru, vydá šekovou knížku. Samozřejmě bude možné získat i euro-úvěr, a to za stejných podmínek jako v jiné cizí měně. Úročen bude podle sazebníku platného v době jeho poskytnutí.
Obdobně se zachová i Investiční a Poštovní banka. Právnickým i fyzickým osobám nabízí do 30. června 1999 založení a vedení účtů v euru zdarma. V nové měně bude otevírat a vést běžné účty, termínované vklady, provádět hladké platby do zahraničí, poskytovat dokumentární a zajišťovací instrumenty a vést šekovou agendu. Klientům, kteří budou od 1. ledna příštího roku v platebním styku se zahraničím, banka doporučuje již nyní si otevřít účet v ECU, jenž bude po novém roce automaticky převeden na euro, stejně jako to bude u klientů, kteří již účet v ECU mají. Běžné účty i vklady bude IPB úročit podle sazebníku, úroky budou nastaveny tržně po 4. lednu, který bude prvním dnem, kdy se začne v euru obchodovat. Tržní princip bude samozřejmě platit i u úvěrů.
Česká spořitelna nabídne od ledna klientům takzvaný kombinovaný euroúčet, což bude běžný devizový účet vedený v jedné z jedenácti měn zemí EMU. Díky němu bude moci provádět transakce jak v původní měně, tak v euru, přičemž na výpisu bude mít rovněž údaje v obou měnách. Druhým typem běžného devizového účtu bude takzvaný euro-účet, který bude vedený přímo v euru. Jeho majitelé budou moci provádět bezhotovostní transakce jak v euru, tak v libovolné z jedenácti měn bez poplatků za konverzi. Spořitelna dále nabízí obdobné produkty jako výše uvedené banky, tedy vkladové účty, úvěry a záruky.
Otevření účtu v ECU ještě před 1. lednem nabízí klientům, kteří se chtějí připravit na euro, i Čs. obchodní banka. Ten může být zřízen i s nulovým zůstatkem a po novém roce bude se stejným číslem převeden na účet v euru. Kdo si bude chtít otevřít účet v euru, může již koncem roku doručit do pobočky žádost o zřízení Euro - omnibus - konta, které bude otevřeno 4. ledna. Tento účet umožní bezplatné konverze měn jedenáctky na euro. Bezplatná bude i případná konverze devizových účtů na Euro - omnibus - konto. Výpis z konta bude v euru. ČSOB bude kromě běžných služeb v euru provádět okamžité zprostředkování plateb prostřednictvím sítě SWIFT do a ze zahraničí v euru, zprostředkovávat primární emise a obchody s cennými papíry denominovanými v euru, zajišťovat kursová a úroková rizika balíkem služeb v euru.
Nový systém plateb
Od nového roku také budou fungovat dva zcela nové systémy pro mezinárodní mezibankovní platby. První z nich se jmenuje TARGET a bude fungovat pro celou Evropskou unii při Evropské centrální bance ECB. Jeho výhodou bude fungování v reálném čase. Každá platba bude ihned po zadání do systému neodvolatelně provedena. Na novou síť budou napojeny všechny národní centrální banky zemí unie. Naše komerční ústavy se budou moci připojit přes své partnery ze zahraničí. TARGET bude fungovat denně až na 25. prosinec a 1. leden. Platí totiž zásada, že si může oddechnout jen tehdy, je-li sváteční volno natolik celoevropské, že není normální nesváteční den ani ve třech zemích unie najednou. Sobota a neděle jsou pro TARGET normálními dny a pracovní doba je 24 hodin denně.
Tento vysoce komfortní systém je ale hodně drahý. Přestože se do něj zapojily všechny přední evropské komerční banky, plná stovka z nich si vytvořila vlastní EBA Clearing. Osmdesát bank bude od začátku propojeno do systému, kde se bude pracovat jednou denně. Banky na konci dne sečtou, kolik k nim přišlo a kolik od nich odešlo a pouze si se systémem vyřídí schodek.
Reinkarnace kapitálového trhu
Výrazné změny přinese nový rok i na evropské kapitálové trhy, a tedy do investičních příležitostí českých fondů. Ty už dnes s oblibou investují do zahraničí a leckteré z nich disponují povolením na alokaci až sta procent svých aktiv na zahraniční trhy. Také pro ně se výrazným způsobem zjednoduší rozhodování o investicích. Otázka, kde je bezpečno a kde nikoliv, totiž zúží svůj rozměr o posuzování křížových kursových rizik. V jedenáctce bude všude euro a hotovo. Budou se v něm vyjadřovat kursy i nominální hodnoty akcií, které si po přepočtech vyžádají zaokrouhlení. Negativní dopad může mít zavedení nové měny na fondy investující do eurobondů. Úroky u těchto investičních nástrojů se totiž začnou výrazně přibližovat.
Zásadní otázkou zůstává, jaká role připadne napříště dnes největšímu a nejprestižnějšímu evropskému trhu v Londýně, jestliže Británie prozatím euro odmítla. Odborníci očekávají, že jej tato skutečnost alespoň ze začátku nijak zvlášť nepoškodí. Londýn je podle nich připraven na novou měnu stejně dobře jako kontinentální Evropa, ne-li lépe. Navíc jde o skutečné středisko kapitálových transakcí, a co víc, následované co do objemů Skotskem, a nikoliv některým trhem v eurozóně. Sám Londýn se ale přece jen hodlá pro jistotu s Evropu spojit. Vyhlásil totiž alianci s burzou ve Frankfurtu. Zároveň zvažuje, zda nezačít kótovat i v euru. Bankovní kruhy na britských ostrovech tak zřejmě naznačují, že mají k euru jiný vztah než politici z parlamentu pod Big Benem. Základ vzniku panevropských burz může ve svém důsledku ohrozit i českou burzu, protože by nám z ní mohly začít unikat největší emise papírů. Na druhé straně může trochu oddálit severské země, které k euru nepřistoupily a vytvořily si vlastní společný burzovní systém NORDEX. Tam ale české fondy moc neinvestují. Podobně jako ve Švýcarsku, které rovněž zůstane vně nové zóny.
Země Evropské měnové unie budou mít jednu měnu, a tedy i jednu inflaci. Řada euroskeptiků poukazuje na to, že nelze vyloučit vznik ohniskových inflací v některých zemích, které by se mohly rozšířit po celé eurozóně. „Nesmíme zapomínat, že bude jedna centrální banka, jedna měnová politika a jedny měnové nástroje. Portugalská centrální banka bude provádět stejnou měnovou politiku jako například francouzská a nebude na tom moci nic měnit. Pokud se objeví ohnisková inflace, bude ji muset řešit Evropská centrální banka v rámci celé unie. Zatím se za její nejvýznamnější nástroje považuje repo sazba a povinné minimální rezervy, i když se vyvíjejí i další, uvedl expert Komerční banky na euro Michal Tomášek.
Rozpočty hrozí
Obavy z ohniskové inflace zatím podle Tomáška v Evropě nejsou. Jako palčivější problém vidí vnitřní zadluženost. U řady zemí vnitřní dluh neodpovídá maastrichtským kritériím. Tam by potenciálně mohly hrozit některé problémy.
Státy EMU totiž budou mít pořád vlastní rozpočtovou politiku, i když omezenou uvedenými kritérii. Fiskální harmonizace, a to jak sladění daně ze zisku, tak zdanění úspor, je prioritním úkolem při stavbě Evropské hospodářské a měnové unie a měla by proběhnout během prvního pololetí příštího roku, prohlásil nedávno francouzský ministr hospodářství a financí Dominique Strauss-Kahn.
Podle něho mělo dojít ke sladění fiskálních politik před přechodem na euro, avšak mnohé evropské vlády, zejména konzervativní, byly proti. Svým prohlášením Strauss-Kahn podpořil názor svého německého protějšku Oskara Lafontaina, který vidí v nedotaženém fiskálním sladění skvrnu na měnové unii, napsala agentura AFP. Původně se bez sladění daňových systémů v zemích jedenáctky nemělo s eurem vůbec začít.
