Nejnovější akční plán proti zadlužování zahrnuje kromě výhodného splacení hypoték také limit pro úroky z půjček
Vláda národních zájmů nenechá nikoho na holičkách. Zatočí s lichváři a donutí banky k poslušnosti. Tato sebevědomá prohlášení nepocházejí od autokratických vládců z Latinské Ameriky ani z osmdesátých let minulého století. V rámci boje proti zadlužování zaznívají v Maďarsku, a to z úst nejvyšších politiků.
Životní úroveň maďarského obyvatelstva už roky stagnuje. Sociálně slabší vrstvy čím dál víc ohrožuje lichva, střední třída má problémy se splácením hypoték poskytnutých v eurech nebo švýcarských francích.
Vyděračské praktiky
Lichvářské úroky už neodmyslitelně patří ke každodennímu životu v zaostalejších župách severovýchodního Maďarska (Borsod-Abaúj-Zemplén, Nógrád, Szabolcs-Szatmár), kde se běžně půjčuje „na ruku“ za více než sto, ale v některých případech dokonce i tisíc procent. Mnozí z těch, kteří pak zjistí, že nejsou schopni lichvářský úvěr splácet, čelí vyhrožování, ale i fyzickým útokům. Lichva se neomezuje jen na půjčování peněz, přemrštěné požadavky se týkají také potravin, cigaret a alkoholu.
Maďarská média uvádějí případy, kdy se „neplatič“ stal otrokem, zavřeli ho do stáje nebo si musel vykopat vlastní hrob – naštěstí v tomto případě přežil. Rozměr problému je zřejmý i z nedávné kauzy, kde se před soud dostal starosta jedné malé obce a jeho manželka.
Návrhy boje s těmito nešvary, takzvaný Akční plán ochrany země, představil letos v září předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Zprávy o extrémních úrocích, ale i chudobě a bezvýchodné situaci některých obyvatel, se od té doby objevily ve většině maďarských médií.
Orbánova vláda nelenila a už 17. října protlačila parlamentem zákon, podle něhož hrozí lichvářům tři roky vězení za jeden jediný prokázaný případ lichvářské půjčky. Dalším krokem pak má být stanovení horní hranice úroků – roční náklady na splácení úvěru by podle ní neměly překročit 30 procent. Ministr spravedlnosti Tibor Navracsics nicméně ještě prověří, jestli se má stanovený limit vztahovat i na úvěry kratší než rok a na služby platebních karet.
Odborníci považují 30 procent za poměrně přísnou hranici. Zcela by mohla vymazat nebankovní instituce poskytující rychlé půjčky jako Provident Financial nebo Cofidis a překračují ji – u některých spotřebních úvěrů – také klasické banky. Úvěr úročený 32,2 procenta má například v aktuální akční nabídce největší maďarská banka, vládě nakloněná OTP. Kredity na kartách se běžně úročí 50 až 60 procenty, půjčky na nákup automobilů třiceti procenty.
Bankéři toto zatížení zdůvodňují nejen vysokou repo sazbou centrální banky (momentálně na šesti procentech), ale také rostoucím počtem neplatičů a nutností vytvářet vyšší rezervy. Koncem září se do ústředního registru osob s prodlením splátek delším než 90 dní dostalo na 832 tisíc jejich klientů. Příliš nízká maximální hranice by tak mohla vést k opačnému než zamýšlenému efektu – po omezení dostupnosti bankovních půjček by v pasti nelegální lichvy, často tolerované nebo kryté zkorumpovanými policisty a úředníky, mohlo skončit ještě víc lidí.
Dárek pro bohaté
Kampaň proti lichvě nicméně není v bankovním sektoru tématem číslo jedna. Mnohem větší pozornost vyvolal zákon o urychleném, časově limitovaném splácení hypotečních úvěrů. Námitky, které ho provázejí od jeho přijetí v září tohoto roku, mohou nakonec skončit žalobou u Evropského soudního dvora. Proti možnosti využít lepší než tržní přepočet kurzu při splácení hypotéky sjednané v eurech nebo ve švýcarských francích protestují zejména pobočky zahraničních bank. Není divu: Erste Bank, Raiffeisen nebo UniCredit patří v Maďarsku k největším poskytovatelům úvěrů v cizích měnách. Vídeňský list Die Presse v této souvislosti uvedl, že rakouské banky přijde toto opatření až na 150 milionů eur. „Schválený zákon vážně ochromí příliv zahraničních investic. Ukazuje totiž, že v Maďarsku není splněna základní podmínka – zaručení právní bezpečnosti investice,“ uvedla mluvčí skupiny Erste Group Hana Cygonková. Orbánova vláda se možná pustila na tenký led. Samotný premiér už před přijetím zákona připustil, že tento krok vyvolá silnou kritiku doma i v zahraničí. János Müller, hlavní poradce Maďarské bankovní asociace nedávno v televizní debatě uvedl, že maďarští klienti mají v devizách, hlavně v eurech a švýcarských francích, napůjčováno až 5200 miliard forintů (cca 437 mld. Kč). Úvěry v cizích měnách byly díky nižším úrokům dlouho levnější. Jenže frank, který se před krizí pohyboval mezi 130 až 150 forinty, je nyní skoro dvakrát dražší. Podobně euro: z dřívějších 220 až 230 forintů posílilo k nynějších téměř 300 forintům. Tato změna silně zatěžuje majitele hypotéčních úvěrů, doslova vysává jejich rezervy a vede ke stagnaci maloobchodního obratu.
Zákon, který stanovil kurzy pro splacení hypoték, byl přijat rychle a bez potřebných konzultací. Dlužníci, kteří mají úvěr ve švýcarských francích, ho mohou ihned splatit přepočtem 180 forintů za frank. Pro hypotéky v eurech byl přepočet stanoven na 250 forintů za euro. Zájemci se mohou hlásit do 30. prosince, na zaplacení úvěru mají 60 dní. Předkladatel zákona Antal Rogán odhaduje, že o předčasnou splátku ve výhodném kurzu požádá na 150 tisíc z celkového počtu zhruba milionu maďarských domácností s hypotékou v cizí měně. Kritici nicméně poukazují na to, že potřebné finance si budou umět sehnat jen někteří. Zákon je podle nich „šitý jen pro boháče nebo dobře placené politiky“. Maďarský deník Népszabadság uvedl, že poslanci vládní strany Fidesz mají celkem ve francích úvěry za 1,5 miliardy forintů.
Víc škody než užitku
Bankovní asociace upozornila, že nový zákon mnohem víc lidí poškodí – rostoucími úroky a dalším oslabením forintu. A vývoj posledních týdnů jí dává za pravdu. Zvýšený zájem o úvěry ve forintech zvýšil úročení nových hypoték z deseti až jedenácti procent na třináct až čtrnáct procent. Maďarské noviny jsou plné inzerátů na prodej bytů, automobilů a chat, lidé nabízejí i šperky.
Banky už začaly počítat ztráty. Ty sice budou záviset na počtu domácností, které do konce února stihnou úvěr zaplatit, ale je třeba se připravit. Náklady na zvýhodněné hypotéky se odhadují na 260 až 300 miliard forintů v případě, že by devizové hypotéky zaplatilo dvacet procent majitelů těchto úvěrů na bydlení.
Nervozita roste i mezi nimi – banky se totiž snaží splacení ztěžovat různými administrativními kroky. „Jejich odpor zlomíme, a to dalšími zákony,“ nechal se proto nyní slyšet János Lázár, předseda parlamentní frakce strany Fidesz.
Bitva o voliče pokračuje. A jak je vidět, vojenská rétorika Orbánova kabinetu od jeho nástupu k moci nepolevila. Jenže pozor: za obzorem se už rýsují prohry ve formě vyššího deficitu a zhoršení ratingu.
