V policejním tričku

Ministr Škromach má být na chudé přísnější

Každoroční boj o finance se letos odehrál vlastně zcela mimo hlasování o státním rozpočtu. Výdaje 908,4 miliardy a příjmy 824,8 miliardy prošly v pátek sněmovnou bez problémů prvním čtením.
Miroslav Kalousek se střetl se Stanislavem Grossem nad zákonem o služebním poměru příslušníků ozbrojených složek. Premiér díky spolupráci sociálních demokratů a komunistů uhájil zvýšení platů policistů, hasičů a dalších složek ministerstva vnitra o 27 procent k 1. lednu příštího roku. Kalousek neuspěl s pokusem odložit platnost zákona - schváleného už loni - o dva roky a posléze ho prakticky zlikvidovat. Je sice odhodlán během dalšího jednání o státním rozpočtu dál bojovat, pravděpodobnost úspěchu je však jen velmi malá.
Kalousek především varuje, že výsluhové příplatky a odchodné mohou během několika let zvednou náklady na zaměstnance ministerstva vnitra až o dvacet miliard korun ročně. Že to skutečně mohou být desítky miliard, potvrzují i nejmenovaní experti ministerstva financí. Po odmítnutí Kalouskova návrhu Sobotka obratem přislíbil novelizaci služebního zákona, která má omezit odchodné a renty. Ministr, který se rád staví do role reformátora, a je tedy o dopadech této policejní expanze dobře informován, nicméně ve sněmovně zvedl ruku proti Kalouskovu návrhu. Jako jeden muž se za lidovce postavila ODS. Svou odpovědnost však opoziční strana nezapře. Byl to totiž její poslanec Ivan Langr, který loni podpořil Stanislava Grosse a pomohl zákonu, který šel jasně za rámec reformy veřejných financí, aby byl odhlasován. K ČSSD se připojili komunisté, což se očekávalo, protože z bezpečnostních složek pochází významná část voličů KSČM. Kalouskovi nakonec chybělo šest hlasů.
Služební zákon se vztahuje také na celníky a vězeňské dozorce. S výjimkou celníků se množství zaměstnanců v těchto složkách zvyšuje navzdory opakovaným ujišťováním ministra financí, že počty státních zaměstnanců budou klesat o dvě procenta ročně. Zatímco státní rozpočet vyplácel v roce 2003 celkem 57 547 policistů, letos to bylo o 1110 více a v příštím roce se počítá s další novou tisícovkou příslušníků.

Jak erár nehubne.

Oproti tomu velmi sledovaný počet pracovníků ústředních orgánů státní správy mírně klesá, nicméně pouze relativně. Úřady zjevně letos citelně zvedly své stavy, a tak i po vykázaném snižování budou mít více zaměstnanců než v roce 2003. Vzorovou ukázkou je úřad vlády, kde letos přibylo 37 lidí a příští rok jich bude šest propuštěno. Obdobný manévr se zdařil i ministerstvu školství, letos nabralo 55 lidí a hodlá jich nyní deset propustit.
Přehlednost údajů o platech ve státních službách poněkud zkresluje připravené převedení prostředků na platy učitelů do krajských rozpočtů. Přesto je zřejmé, že celkový nárůst nákladů na mzdy státních zaměstnanců je enormní a dosáhne 10,1 procenta. Průměrný plat potom při započtení krajem placených učitelů stoupne průměrně o 11,3 procenta a dosáhne částky 20 281 korun.
Dochází evidentně ke značné diferenciaci v příjmech. Ve státní správě, do níž jsou zahrnuty kromě úředníků i bezpečnostní složky, se zvedá průměrná mzda o 16,3 procenta, zatímco v příspěvkových organizacích, což jsou například školy a nemocnice, platy stupají o 5,9 procenta. Ale i to znamená citelný růst reálných mezd.

Mírné zpřísnění.

Přilepšení policistům má zřetelné dopady i ve státní sociální politice. Zvláštní sociální dávky ozbrojených sborů narostou již příští rok o 21,6 procenta, z necelých pěti na šest miliard korun. V celkových sociálních výdajích, které dosáhnou 339 miliard, je to zanedbatelné, i když do očí bijící. Řada dalších sociálních výdajů má totiž klesat. Celkový růst sociálních výdajů je dán především valorizací důchodů. Ta spolkne zhruba dvanáct miliard korun.
Ale například dávky státní sociální péče vyplácené obcemi mají klesnout z 15,4 na 13,3 miliardy korun. Jde o dávky, jimiž se dorovnávají příjmy rodin na úroveň životního minima, a to bez testování majetku příjemce. Ještě v roce 1993 se takto vyplácely pouhé čtyři miliardy. Pro příští rok má úsporu přinést zmražení valorizace životního minima. Přesto zpráva ke státnímu rozpočtu uvádí, že pokud nebudou přijata efektivní úsporná opatření a využity všechny možnosti, které nabízí platná legislativa, nelze očekávat, že k tak výraznému poklesu poskytovaných dávek skutečně dojde. Kromě toho nejsou rozpočtovány náklady na zvýšení přípěvku při péči o blízkou osobu, jak to navrhuje ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a další iniciativy vycházející z této dílny.
O jeden a půl miliardy by měly klesnout také nemocenské dávky. Tento předpoklad ovšem vychází z toho, že bude pokračovat trend, který začal letos po omezení dávek při krátkých nemocech. Celková průměrná nemocnost by neměla překročit šest procent, což je stále dvakrát více než standard ve vyspělých zemích. Mírně klesají i očekávané výdaje na podpory v nezaměstnanosti. Ze 7,9 miliardy na 7,1 miliardy. Jistota, že budou u sociálních transferů dodrženy mantinely dané rozpočtem, tak není zcela stoprocentní. Přesto je to poprvé, co některé sociální výdaje mají klesat.

Rozpočtoví eurooptimisté.

Zcela novým faktorem, který ovlivní rozpočet na příští rok, jsou vztahy s Evropskou unií. Náš odvod do unijního rozpočtu bude v příštím roce činit 27,3 miliardy korun. Předpokládaná možnost čerpání zdrojů z unie se odhaduje na 45 miliard, nicméně podstatná část z této sumy poputuje do místních rozpočtů či přímo některým organizacím.
Nejvýznamnější položkou jsou přímé platby zemědělcům, které mají dosáhnout 8,2 miliardy, a dalších pět miliard má doplatit český rozpočet. Tímto způsobem by měli čeští zemědělci dostat dotaci odpovídající 48,3 procenta částky, kterou inkasují farmáři ze starých členských zemí.
Využití strukturálních fondů vyžaduje spoluúčast českého rozpočtu. Pro tu bylo vyčleněno 3,4 miliardy, což má zajistit čerpání fondů ve výši více než dvanáct miliard korun. O ty byly zvýšeny rozpočty jednotlivých kapitol. Ministerstvo financí však upozorňuje, že na základě metodiky používané Bruselem by čerpání z fondů mělo být podstatně nižší, asi na úrovni sedmi miliard korun. K nim by měl stát vydat 1,7 miliardy na spolufinancování.

Drahé garance.

Další novinkou ve státním rozpočtu na rok 2005 je zřízení Fondu státních záruk. Na plnění garancí se dosud soustřeďovaly prostředky v kapitole všeobecná pokladní správa odděleně, ve třech výdajových položkách. Celkem by měly být hrazeny garance ve výši 37 miliard korun. Největší položkou jsou záruky vůči České národní bance na stabilizační program malých bank, které dosahují zhruba 22 miliard. Jejich splatnost je ale až v roce 2007. Příští rok bude uhrazena první část. Dalšími významnými částkami jsou záruky za Správu železniční dopravní cesty, za dluhopisy vydané Aerem Vodochody a splátky úvěrů Evropské investiční bance. V rozpočtu není ovšem zahrnuta záruka pro ČSOB, vyplývající z pohledávky za Slovenskou inkasní. O tuto pohledávku ve výši zhruba 22 miliard vede ČSOB arbitráž se Slovenskem. Očekává se vítězství a záruka by tedy nemusela být plněna.

I podniky připlatí.

Příjmy rozpočtu pro příští rok rostou dvojnásobným tempem oproti výdajům. Výběr daní a dalších poplatků vzroste o devět procent. Je však otázkou, nakolik je současný odhad příjmů reálný. Jde především o to, že koalice se minulý týden shodla na ponechání DPH pro ubytovací služby ve snížené sazbě a poslanci mohou zasáhnout i do dalších položek. Ministerstvo financí mělo představu, že zvýšení DPH pro hotely zvýší příjmy o čtyři až pět miliard korun. Šéf unionistů Němec, který prosadil ponechání hotelů ve snížené sazbě, argumentuje tím, že většina hotelových klientů jsou firmy, plátci DPH, takže uplatní odpočet a přínos by byl stejně menší, někde mezi jednou až dvěma miliardami.
Ministerstvo financí navíc upozorňuje, že změny DPH související se vstupem do Evropské unie se budou projevovat postupně a celkový odhad příjmů z DPH má v sobě značné riziko.
Poněkud překvapivé je, že přes snížení sazby daně z příjmu právnických osob ministerstvo financí počítá s růstem inkasa z této daně, a to o 4,7 procenta. Prognóza zvýšeného výběru vyplývá především z očekávaného ekonomického oživení, pozitivního vlivu vstupu do unie a v neposlední řadě z efektu legislativních úprav, které omezují možnost legálního vyhýbání povinnosti.
Slušný šestimiliardový přírůstek je očekáván u spotřebních daní. Má se o to postarat především daň z minerálních paliv, jejíž výnos souvisí s vývojem ekonomiky. Rychlejší růst znamená větší spotřebu. Dalším příspěvkem je zdražení tabákových výrobků.
Jedinou kategorií daní, u které výnosy klesají, jsou majetkové daně, kde se projevuje pokles sazby z daně z převodu nemovitostí z pěti na tři procenta.

Rabování fondů.

Státní rozpočet je však jen částí celkových veřejných financí. Už z letošního hospodaření je zřejmé, že roste podíl mimorozpočtových fondů na celkovém deficitu. To vyplývá z toho, že zejména na fondy dopravy a bydlení jsou přenášeny stálé výdajové programy, a ty jsou kryty výnosy z privatizace. Problémy mají ale i další fondy.
Celkově Fond národního majetku (FNM) plánuje na příští rok příjmy 60,9 miliardy korun, především z prodeje Českého Telecomu a Severočeských dolů. Výdaje budou činit 58,3 miliardy. Zhruba 25 miliard jde na vládní programy realizované ve fondech dopravy a bydlení.
Například Státní fond životního prostředí (SFŽP) letos hospodaří s příjmy tři miliardy a výdaji 7,37 miliardy. Tím jsou téměř vyčerpány jeho zdroje. V příštím roce mají příjmy z plateb za znečisťování životního prostředí dosáhnout 3,37 miliardy a výdaje 4,37. Po tomto deficitu bude SFŽP bez finančních prostředků a bude vykazovat dluh 1,3 miliardy.
Státní fond dopravní infrastruktury je podstatně bohatší. Je největším státním fondem. Letos má plánované příjmy 44 miliard, z toho je téměř 23 miliard z privatizace, zbytek z běžných daňových příjmů ze silniční daně, části výnosu spotřební daně z minerálních paliv a z dálničních známek. Výdaje však dosáhnou 59 miliard. Schodek je kryt přebytkem z minulých let.
Pro příští rok vypadá hospodaření podstatně lépe. Příjmy dosáhnou 52 miliard a výdaje mají být o dvě miliardy nižší. Nicméně polovinu příjmů opět činí dotace od FNM. Ministerstvo financí upozorňuje, že tato závislost na příjmech z privatizace je při dlouhodobých výdajových programech fondu vysokým rizikem.
Státní fond rozvoje bydlení bude zřejmě extrémně zatížen systémem novomanželských půjček. Fond je silně závislý na dotaci z FNM, která má v příštím roce dosahovat jedné miliardy korun. Další zhruba půlmiliardu představují výnosy z úroků, protože fond získal při svém založení poměrně solidní kapitálový vklad. Ten se však nyní rozpouští. Plánované výdaje jsou totiž více než čtyři miliardy korun. Ještě na konci roku 2002 byl zůstatek finančních prostředků na účtu fondu 22,6 miliardy, na konci roku 2005 to však bude už o tři miliardy méně. A bude hůře. Fond má přejít na revolvingový systém poskytování novomanželských půjček. Ministerstvo financí předvídá, že tak se spotřebuje podstatná část hotovosti, přitom bude nutné pokračovat ve financování dosavadních programů. Splátky půjček budou nízké. Hospodaření fondu bude deficitní a FNM již nebude mít prostředky na další dotace.

Nemocné zdravotnictví.

Významným rizikem pro veřejné rozpočty je systém veřejného zdravotního pojištění. Letos bude celkový příjem zdravotních pojišťoven dosahovat 155 miliard korun, nicméně nedávno ze Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) zazněl požadavek na dalších osm až devět miliard, které by měla stejně jako v loňském roce dodat Česká konsolidační agentura.
V příštím roce jsou rozpočtovány platby pojišťovnám 163,3 miliardy a výsledné saldo jejich hospodaření má být kladné ve výši zhruba šedesáti milionů korun. Problémem je stálé zhoršování pozice VZP, která nadále nebude schopna vytvářet příděly do zcela vyčerpaného rezervního fondu. Lze patrně očekávat další zpožďování plateb zdravotnickým zařízením.
V příloze návrhu státního rozpočtu, která se týká hospodaření veřejných financí, se v této souvislosti konstatuje, že „…analýzou fungování systému všeobecného zdravotního pojištění za uplynulých jedenáct let lze dospět k závěru, že systém není schopen plynule a bez mimořádných zásahů státu plnit funkci, kterou mu platné zákony ukládají.“ Ministerstvo financí v dokumentu konstatuje, že navrhované úpravy pojistných plánů a prováděcích vyhlášek situaci neřeší a komplexní reforma pojišťovacího systému zaměřená především na stranu výdajů a hospodárné využívání zdravotní péče je nezbytná.