V pozadí zářivých obrazovek

18. 10. 2005

Kolik platí akcionáři za přísnou kontrolu v rukou jedné rodiny?

Pro ostatní korejské společnosti představuje skupina Samsung v mnoha ohledech uznávanou autoritu. Je to největší konglomerát v zemi. Jeho podnikatelské aktivity zahrnují prakticky vše od pojištění až po průmyslové chemikálie a tvoří 20 procent objemu korejského exportu. Vlajková loď skupiny, Samsung Electronics, se dokázala přeměnit z druhořadého výrobce televizorů a dalších spotřebičů na průkopníka a gigant v designu a na nezpochybnitelného krále paměťových čipů v celosvětovém měřítku.
Nicméně pokud jde o corporate governance, hvězda Samsungu už tak jasně nezáří. Korejské čeboly, které většinou ovládají příslušníci jedné rodiny, už dnes nejsou tak tajemné jako před pár lety. Přesto na sebe přetrvávající problém znovu upozornil 4. října, kdy soud v Soulu usvědčil z porušení povinnosti dva vedoucí pracovníky Samsungu. Ti umožnili převod kontroly nad skupinou z předsedy představenstva Leea Kun Heea na jeho děti, a to na úkor ostatních akcionářů. Oba vedoucí pracovníci byli odsouzeni k podmíněnému trestu odnětí svobody, proti rozsudku se však odvolali. Příbuzní předsedy představenstva nebyli z ničeho obžalováni a odmítli se k věci vyjádřit.
Obžalováni byli Park Ro Bin a Her Tae Hak, současný a bývalý generální ředitel Samsung Everland, nekótované společnosti provozující největší tematický zábavní park v Koreji. Soud je shledal vinnými z toho, že v roce 1996 umožnili Leeovým dětem odkoupit 64 procent akcií podniku ze méně než deset milionů dolarů. Tato částka podle žalující strany odpovídala pouhým devíti procentům skutečné tržní hodnoty. Everland ovládá nekótovanou společnost Samsung Life Insurance. Ta má zase v držení 7,3 procenta Samsung Electronics, hlavního klenotu v koruně konglomerátu Samsung. Spolu s tímto podílem vlastní Leeova rodina i další akcie, takže celkem kontroluje šestnáct procent Samsung Electronics, díky čemuž ve firmě rozhoduje. „Samsung je jak pýchou Korejců, tak připomínkou primitivního kapitalistického systému v zemi,“ uvádí Kim Sang Jo, ekonom na Hansung University, který předsedá aktivistickému hnutí akcionářů.
Paradoxně je při tom všem Samsung jednou z nejtransparentnějších společností v Koreji. Zahraniční investoři vlastní 54 procent akcií a Leeovi staršímu i generálnímu řediteli Yung Jong Yongovi prokazují důvěru. „Management společnosti je velmi cílevědomý,“ domnívá se Chen Guová, analytička v DuPont Capital Management, společnosti se sídlem v Delaware, která se zabývá správou financí a vlastní akcie Samsung Electronics v hodnotě 80 milionů dolarů. Guová věří, že z dlouhodobého hlediska je pro firmu lepší mít silné vůdce, kteří mohou investovat do budoucnosti, aniž by se pravidelně nechávali znervóznit čtvrtletními výsledky. K takovým šéfům Lee i Yun jistě patří.
Současný systém nicméně vytváří velký prostor pro nekalé praktiky. Lee a jeho rodina sice vlastní méně než pět procent akcií ve společnostech patřících ke konglomerátu, přesto v nich na základě vzájemné držby akcií vykonává téměř absolutní vliv. Lee schvaluje všechny osoby jmenované do klíčových funkcí včetně generálních ředitelů v jedenašedesáti společnostech v rámci skupiny, což znamená, že loajalita vůči rodině a podpora jejích zájmů by mohla snadno převážit nad blahem ostatních akcionářů.

Korejský výprodej.

Jiné konglomeráty v Koreji mezitím na změně vlastního chování odvedly lepší práci než Samsung. Například skupina LG před dvěma lety ustanovila holdingovou společnost, která kontroluje LG Electronics a dalších šestnáct dceřiných firem. Tak posílila transparentnost na základě vyjasnění vlastnických vztahů, přestože ani dnes nemůže být LG považována přímo za vzor podnikové cti. Když se vydavatel kreditních karet LG Card loni dostal do finančních obtíží, ostatní členové konglomerátu dali dohromady téměř 900 milionů dolarů, aby firmě pomohli z nesnází.
Pomalý postup reforem znamená, že korejské cenné papíry budou mít i dál nízkou hodnotu. Přestavuje sílu, která brzdí ceny korejských akcií kvůli obavám, že ovládající akcionáři by mohli odčerpávat zisky (a také kvůli obavám z politických rizik, které představuje Severní Korea). Korejské akcie se v průměru obchodují za 9,3násobek výnosů předpokládaných pro rok 2006. Podle Merril Lynch & Co. je to hodnota o 30 procent nižší než asijský průměr a zároveň nejnižší násobek v regionu. „Kdyby skupina Samsung Electronics přesunula své sídlo do New Yorku a zalistovala se na tamní burze, její akcie by se pravděpodobně začaly obchodovat za dvojnásobek současné ceny,“ tvrdí manažer jistého zahraničního fondu, který nechce být jmenován. Nic takového se nejspíš nestane. Samsungu, a spolu s ním dokonce i Leeově rodině by prospělo, aby skupina zapracovala na zdokonalení corporate governance. Když bude v této oblasti stejně dobrá jako její famózní výrobky, může si zůstat tam, kde je.

Rozsáhlá síť Jak rodina Leeova ovládá Samsung Electronics