Špatně zvolené zaměstnání může lidem do života přinášet obrovské množství stresu, smutku a hněvu. To se v dlouhodobém horizontu musí zákonitě podepsat i na celkovém psychickém stavu. O to víc může být znepokojující skutečnost, že se svou profesní kariérou nějakým způsobem bojuje hned 58 procent zaměstnanců.
Vyplývá to z aktuální zprávy společnosti Gallup State of the Global Workplace, o které informoval web CNBC. V rámci studie prováděné na 128 tisících lidí napříč 160 zeměmi se průzkumníci snažili zhodnotit duševní zdraví i pohodu zaměstnanců a zároveň měřili úroveň pozitivních a negativních zážitků, které si z pracovního prostředí pravidelně odnášejí.
Jako zdroj kladných pocitů svoji kariéru označilo „jen“ čtyřiatřicet procent respondentů, dalších osm procent pak uvedlo, že v práci vyloženě „trpí“. Skupina spokojených jedinců rovněž uváděla, že se u nich vyskytuje méně zdravotních problémů, starostí, osamělosti, deprese a hněvu. Naopak se prý cítí plní energie, naděje a štěstí. Zároveň z jejich strany padala také slova jako zájem a respekt.
Šťastní Evropani i Asiaté
Jak si vedli zaměstnanci v jednotlivých zemích? Vůbec nejpozitivnější přístup k pracovnímu životu mají možná trochu očekávaně lidé ve Finsku, které se pravidelně umisťuje na vrchních příčkách žebříčků týkajících se celoživotního štěstí. Pozitivní dopad na bytí tam má práce u 83 procent dotazovaných. Následuje další severská země, Dánsko, kde kladně odpověděly více než tři čtvrtiny lidí. Na třetí příčce se pak se 76 procenty umístili Islanďané.
Země | Podíl spokojených pracovníků |
Finsko | 83 % |
Dánsko | 77 % |
Island | 76 % |
Nizozemsko | 71 % |
Švédsko | 70 % |
Izrael | 69 % |
Norsko | 67 % |
Kostarika | 62 % |
Belgie | 60 % |
Austrálie | 60 % |
Zdroj: State of the Global Workplace
Evropské země neovládly jen první tři místa, ale naprostou většinu výběru Top 10, kde se objevilo hned sedm států Starého kontinentu. Tento region rovněž zaznamenal nejnižší procento zaměstnanců, kteří uvedli, že aktuálně hledají novou práci, a druhý nejmenší podíl zaměstnanců, jež zažívají každodenní smutek. Méně smutní už jsou jen lidé ve východní Asii.
Zpráva rovněž podotýká, že Evropa zaznamenala vůbec nejnižší procento angažovanosti zaměstnanců. Těch skutečně zapálených je „pouze“ 13 procent. Velký kontrast je vidět například ve srovnání s USA a Kanadou, kde je výsledek 33procentní.
Žijí, aby pracovali
Česko se v rámci Evropy v otázce angažovanosti pracovníků umístilo na 22. místě – hned za Slovenskem. Stačil mu k tomu 15procentní podíl motivovaných zaměstnanců. Stejně jako v tuzemsku se pak k práci staví také v Německu a vítězném Finsku. „Lidé často staví do kontrastu západoevropskou kulturu ‚pracuji, abych žil‘ a americkou kulturu ‚žiji, abych pracoval‘,“ píše se ve zprávě. Podle té mají nejsilnější emocionální zdraví ti zaměstnanci, jež žijí v zemích se silnou pracovněprávní ochranou.
Jste ve svém zaměstnání spokojení?
Při porovnávání výsledků jednotlivých kontinentů lze konstatovat, že nejvíce v otázce spokojených zaměstnanců zaostávala Asie, kde se jako nejlepší z nejhorších jeví Vietnam. V něm žije 51 procent spokojených zaměstnanců. Se 41 procenty následuje Tchaj-wan a s 39 procenty Singapur.
„Pokud zaměstnanci považují svoji práci a pracovní vztahy za smysluplné, je zaměstnání spojeno s vysokou mírou každodenní radosti a nízkou mírou všech negativních každodenních emocí. Pozoruhodné je, že polovině zaměstnanců, kteří jsou v práci angažovaní, se v životě celkově daří,“ stojí v dokumentu.
Ten následně uvádí, že větší zápal do práce je patrný u takových zaměstnanců, kde se dostatečně angažuje i management. Jednotlivé firmy by si zase měly zakládat na dostatečné ochraně práce a školení svých vedoucích zaměstnanců.