V předsednickém bunkru

Někteří lidovci reptali, že hlasování nemuselo být regulérní

Jaký je rozdíl mezi Jiřím Čunkem a Jiřím Paroubkem? Vlastně žádný. V závěru celostátní konference KDU-ČSL se minulé úterý ukázalo, že lidoveckého předsedu podporuje obdobně jako šéfa sociálních demokratů při letošním brněnském březnovém sjezdu ČSSD přibližně 60 procent spolustraníků. Zatímco u Paroubka, který tehdy sršel sebevědomím, se to zdálo být málo, u Čunka končícího ve vládě jde téměř o překvapení. Šestapadesát z celkem třiadevadesáti členů celostátní konference při jednání v suterénu pražského paláce Charitas uvěřilo jeho vysvětlení původu tří a půl milionu korun, které uložil na různá bankovní konta v roce 1998, kdy pobíral sociální dávky.

Hromadný odchod.

Za setrvání Čunka v čele strany se postavili především moravští lidovci. Už před konáním konference daly jasně najevo plnou podporu krajské organizace ze Zlína i z Brna, které šéfuje vlivný Čunkův spojenec Stanislav Juránek. Hlasy proti se naopak ozvaly z Plzně a z Ústí nad Labem. Samotné hlasování o důvěře v Čunkovu obhajobu však poznamenaly pochybnosti některých „antičunkovců“ o jeho regulérnosti. Když bylo z průběhu konference zřejmé, že dosavadní předseda situaci zvládne, odešla ze sálu dvacetičlenná skupina v čele s Miroslavem Kalouskem, poslancem Pavlem Severou a senátory Milanem Špačkem a Ludmilou Müllerovou. Údajně proto, že text usnesení ve prospěch Čunka jim připadal příliš „pročunkovský“, takže by museli buď jít do konfliktu, nebo ztratit tvář. Na pražské zasedání vůbec nedorazilo patnáct osob, a proto při klíčovém rozhodování o předsedovi chybělo až 35 členů nejvyššího stranického orgánu. „Obávám se, že konference po našem odchodu přestala být usnášeníschopná, takže nevěřím v platnost hlasování,“ uvedl minulou středu pro týdeník EURO pod podmínkou anonymity jeden z nehlasujících. A nebyl sám. Mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek však podobné námitky důrazně odmítá. „Je to nesmysl. Vše jsme počítali a podle informací několika skrutátorů bylo v sále 56 osob z třiadevadesátičlenného orgánu. Takže stoprocentně nadpoloviční většina,“ uvedl.

Fáma od soudruhů.

Z oficiálního zápisu o hlasování to však podle Horálka vyčíst nelze, protože pokud se při hlasování nikdo nezdrží nebo není proti, uvádí se prý místo číselného údaje pouze slůvko „jednomyslně“. Možná právě to zavdalo příčinu k pochybám u některých lidovců z takzvaného kalouskovského křídla. „Někteří ,soudruzi´ dali tuhle fámu médiím, a proto jsme čísla raději ověřovali,“ říká Horálek na adresu pochybovačů.
Konference nereagovala na návrhy, aby se chystaný nevolební sjezd KDU-ČSL, který se má konat v dubnu 2008, stal volebním. Čunek by tak mohl dostat šanci setrvat v čele strany i po krajských a senátních volbách na podzim příštího roku, kdyby partaj aspoň obhájila dosavadní výsledky.

Otec a bratranec.

Když Jiří Čunek letos v zimě začal vysvětlovat původ svých uložených milionů, uvedl v narážce na někdejší aféru expremiéra Stanislava Grosse, že jeho peníze rozhodně nepocházejí od nějakého strýčka. Rodinným vazbám se však nakonec nevyhnul. Minulé úterý svým spolustraníkům vysvětlil, že z částek uložených v listopadu 1998 mu patřil pouze jeden milion. Další milion mu prý půjčil otec a milion a půl patřil bratranci Janu Machů, se kterým chtěl začít podnikat. Důvodem, proč Čunek uložil půldruhého milionu na konto své tchyně, měl být záměr jeho švagra podnikat ve stavebnictví, na což potřeboval ručení. Obě půjčené sumy Čunek údajně vrátil v roce 2002, podnikat s bratrancem nakonec ani nezačal, protože se na podzim roku 1998 stal starostou Vsetína.
Lidovci minulý týden možná odsunuli problém s Jiřím Čunkem, musejí však řešit nový. Koho do křesla vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj? Mluví se o poslanci Tomáši Kvapilovi či ministrů Cyrilu Svobodovi, to by však vyžadovalo výměnu resortů v koaliční smlouvě. Tuto možnost však dosud špičky koalice vylučovaly.