Jsou protikrizová opatření vlády skutečná pomoc podnikatelům nebo jde o výtvor skupiny akademiků odtržených od reality? Zaměříme se nyní právě na to, co dnes trápí malé firmy a co by jim mělo pomoci.
Všechny malé firmy mají obecně známé problémy s financováním svých aktivit. Většina firem vzniká způsobem, že majitel složí základní kapitál v řádech několika set tisíc či případně miliónů korun do svého s.r.o. nebo a.s., zaměstná několik pracovníků a začíná podnikat. Je logické, že základní kapitál velmi rychle nemusí stačit na financování zásob, pronájmu skladu, mezd několika pracovníků apod. V této růstové fázi firma potřebuje nutně zajistit financování svých aktivit a mezi největší překážky patří dlouhá splatnost vydaných faktur, případná existence nedobytné pohledávky a také dlouhé čekání na vrácení DPH.
V době krize se samozřejmě riziko vzniku nedobytné pohledávky, zastavení úvěrové linky z banky atd. zvyšuje. Proč to všechno zmiňuji? Reformní balíček některé instrumenty na posílení peněžního toku sice obsahuje, ovšem není jich zrovna mnoho.
Odpuštění záloh a úspora na odvodech zaměstnavatelů – skvělá věc
Přestože je na různých ekonomických fórech slyšet názory živnostníků typu, že „ty daně stejně budou muset zaplatit“, odpuštění záloh u malých právnických osob nebo živnostníků považuji za systémový krok. Toto opatření sice na určitou skupinu malých podnikatelů se silným peněžním tokem žádný dopad mít nemusí (stát si stejně vezme, co mu náleží), ale pro většinu podniků přinese zesílení hladiny hotových peněz. Některé z nich si díky tomu nebudou muset brát úvěr v jakékoli podobě a ušetří nejen na úrocích, ale i na poplatcích spojených s posuzováním žádosti o úvěr apod. Odpuštění záloh nepovažuji za nic jiného než za bezúročnou půjčku státu směrem k podnikatelům. A ti to nyní potřebují.
Co se týče snížení odvodů placených zaměstnavatelem z mezd zaměstnanců, tak to bude mít podobně pozitivní vliv jako odpuštění záloh. Bude mít sice u malých firem s několika zaměstnanci méně zásadní vliv na peněžní tok (půjde měsíčně o úsporu několika set, maximálně několika tisíc), ale na druhou stranu půjde kromě posílení cash flow ještě o přímou úlevu (nikoli pouze o posunutí povinnosti). Navíc se toto opatření projeví ve velmi krátkém časovém horizontu, hned v první výplatě po schválení návrhu.
DPH na auta – dobře, ale lepší by bylo odvádět DPH až ze skutečně uhrazených faktur
Bezpochyby je dobře, že končí éra takzvaných „psích mřížek“. Co mám tímto úsměvným termínem na mysli? Většina majitelů nebo manažerů firem potřebuje ke svojí práci automobil, ale všichni si chtěli z nákupu auta odečíst DPH. V praxi docházelo k tomu, že si za účelem odpočtu montovali do vybraného typu auta mřížku oddělující zavazadlový prostor od prostoru cestujících. Takové auto pak v praxi nikdy nebylo používané k převozu nákladů, mřížka nesloužila k ničemu, ale pouze splnila účel zákona o DPH.
To, že se vláda rozhodla tuto absurditu zrušit, je bezpochyby dobrá věc. Na druhé straně si nemyslím, že drobní podnikatelé budou s příchodem 1. dubna okupovat autosalóny a houfně odjíždět s novými osobními vozy. Pořízení nového auta přináší jednorázový (platba v hotovosti) nebo budoucí výdaj (leasing, úvěr) a v současné době si to většina drobných podnikatelů prostě dovolit nemůže. Raději tedy odloží takovou investici na lepší časy, kdy objem objednávek znovu poroste. Fakt, že z jakéhokoli osobního auta si odpočte DPH, nebude podle mého názoru mít na rozhodování podnikatelů velký vliv.
Mnohem větší problém by měl malý podnikatel spatřovat v tom, že je povinnen odvádět DPH ke dni poskytnutí služby nebo prodeji zbočí či výrobku. K čemu dochází v této souvislosti? S prohlubující se krizí roste počet neuhrazených faktur a prodávající je z takové nezaplacené faktury povinen zaplatit státu DPH a samozřejmě i zdanit výnos v rámci daně z příjmů právnických osob. A co se stane, když odběratel v důsledku ekonomické krize nebo jiných důvodů nezaplatí? Dodavatel odvádí v rámci DPH i daně z příjmů, které nikdy neviděl a možná ani nikdy neuvidí. Z hlediska fungování firmy je každá nezaplacená faktura strašným zásahem do běhu společnosti.
Je jasné, že stát nemůže garantovat zaplacení faktur nebo nemůže dlužníka substituovat v jeho povinnostech. Určitě by pomohla novela zákona o DPH, která by posunula povinnost přiznat daň ke dni zaplacení a nikoli ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (prodej zboží, poskytnutí služby, převod nemovitosti). Navíc si musíme uvědomit, že malé a střední podniky nemají kapitálovou sílu se o pohledávky s často velkými podniky soudit. Namísto odpočtu DPH u aut by stála za úvahu tato novela, která by se projevila okamžitě na peněžním toku firem.
Zkrácení odpisů postiženým firmám moc nepomůže
Opatření v podobě kratších odpisů na majetek v první a druhé odpisové podobě považuji spíše za populismus než systémové opatření. Rok 2009 znamená pro mnoho firem zkoušku v podobě jak přežít a nikoli jak optimalizovat svoji daňovou povinnost za rok 2009, který je navíc nyní na začátku. Toto opatření postrádá efekt krátkodobé, rychlé podpory. Možná ho ocení velké, kapitálově silné firmy, avšak pro malé podnikatele je jeho efekt nulový.
