Č E Z
Sociální demokracie a její smluvní partner Občanská demokratická strana chystají výrazné personální změny v další státem kontrolované společnosti. Po SPT Telecom a Komerční bance, do jejichž správních rad po mimořádných valných hromadách nastoupili lidé kompatibilní s politikou zmíněných stran, 5. ledna příštího roku přijde řada na ČEZ.
Podle tiskového mluvčího podniku ČEZ Michala Kačeny personální změny, které plánuje ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, mají politický charakter a cílem je odstranit lidi spjaté s minulou vládou. Ve stejném smyslu se vyjádřil i mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Vlastimil Nesrsta. Po-dle informací týdeníku EURO o personálních změnách již minulý týden rozhodli příslušní ministři.
O místa v dozorčí radě a představenstvu největší české energetické společnosti, kde stát vlastní 70 procent akcií, je velký zájem. Změny se dotknou i předsedy představenstva Petra Karase a generálního ředitele Jana Vacíka. Mimořádná valná hromada měla být svolána na 18. prosince, avšak kvůli formálním nedostatkům se termín odsunul na začátek ledna.
Kdo tedy půjde z kola ven? Kromě Karase a Vacíka zřejmě odejde ze sedmičlenného představenstva Ondřej Schneider, bývalý poradce exministra Karla Kühnla, Petr Fišer (zástupce Restitučního investičního fondu) a Vladimír Menšík (zvolen za Fond národního majetku). Otázkou je, zda nynější místopředseda představenstva společnosti ČEZ Gabriel Eichler zůstane na svém postu, zejména poté, co byl minulý týden jmenován prezidentem Východoslovenských železáren. Z dozorčí rady po-dle Lidových novin (LN) hrozí odchod Ivanu Novákovi (zastupuje MPO), Ladislavu Petráskovi (FNM) a Jiřímu Vojtkovi z ministerstva financí.
Mezi novými příchozími do dozorčí rady se objevují jména dvou poslanců ČSSD, Františka Brožíka (43) a Vladimíra Laštůvky (55). Brožík od roku 1993 sedí v dozorčí radě FNM, je místopředsedou klubu ČSSD a členem hospodářského výboru Poslanecké sněmovny (energetická komise). Laštůvka je členem zahraničního výboru a výboru pro evropskou integraci. Dalším kandidátem je Grégrův náměstek Karel Špaček, který má v resortu na starost rozpočet a podporu podnikání. Do dozorčí rady by měl usednout i Miroslav Hynek z ministerstva financí, který by měl stát zastupovat i v orgánech České inkasní společnosti a Konsolidační banky (obě jsou ve stoprocentním vlastnictví státu). Objevila se i informace, že post v tomto orgánu by měla získat i vedoucí ekonomické sekce ÚS ČSSD a poradkyně ministra financí Barbora Snopková. V dozorčí radě prý zasedne i zástupce podnikatelů.
Počet členů představenstva by se měl z úsporných a racionálních důvodů snížit ze sedmi na pět. Do tohoto orgánu míří další Grégrův náměstek Zdeněk Vorlíček, který na MPO odpovídá za hospodářskou politiku. Jadernou elektrárnu Temelín zřejmě bude reprezentovat František Hezoučký. Ten je v poslední době obecně považován za téměř jediného odborníka, pod jehož vedením by vznikla reálná naděje atomovou elektrárnu dostavět a uvést do provozu. Generálního dodavatele technologie pro JE Temelín, Škodu Praha, by měl zastupovat její předseda představenstva a generální ředitel Stanislav Svoboda (49).
V souvislosti s novými členy představenstva se také mluví o profesoru Vysoké školy ekonomické v Praze Stanislavu Adamcovi (60), který již sedí v představenstvu Unipetrolu a ve vedení minimálně deseti dalších podniků. Adamec v roce 1994 byl jedenáct měsíců členem dozorčí rady společnosti Severočeská energetika.
Otázkou je, kdo se stane předsedou představenstva a zároveň generálním ředitelem. Valná hromada totiž má rozhodnout o tom, že obě funkce bude zastávat stejná osoba. Na obsazení tohoto postu se vynořila dokonce čtyři jména. Kromě Stanislava Svobody a prof. Stanislava Adamce se mluví o Jaroslavu Hábovi (52), který je nyní předseda představenstva a generální ředitel podniku Středočeská energetická. Hába a Svoboda údajně mají podporu místopředsedy vlády Pavla Mertlíka, avšak vzhledem k oslabení jeho pozice ve vládě své lidi do vedení společnosti ČEZ zřejmě neprotlačil.
Největší šanci a také politickou podporu na tento post podle vysoce postaveného zdroje má bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého Milan Černý (50). Je považován za jednoho z největších odborníků na energetiku v České republice. Navíc pro něj ČEZ není neznámou firmou. Byl rok členem dozorčí rady, kam nastoupil v roce 1993. Černý od roku 1994 do září 1997 zastával funkci člena dozorčí rady Severočeské energetiky.
Z MPO odešel proto, že jeho názory na JE Temelín Dlouhý nesdílel, ale Černý prosazoval rychlejší privatizaci distribučních společností a také razantnější zvýšení cen elektřiny. Měsíc po odchodu z MPO, v dubnu 1996, nastoupil jako ředitel odboru strategie do Chemapol Group, odkud před rokem a půl po neshodách s Václavem Junkem odešel. Černý v prosinci 1997 nabídl Václavu Junkovi, že od Chemapol Group koupí společnost Omnipol za miliardu, avšak byl odmítnut. Poté s ruskými plynaři založil českou firmu Gas-Invest, kde předsedou dozorčí rady je Jurij Komarov, ředitel ruského Gazexportu, dceřiné společnosti Gazpromu. Černý v rozhovoru pro týdeník EURO prohlásil, že pokud bude zvolen do vedení podniku ČEZ, své podíly ve firmě Gas-Invest prodá, stejně tak hodlá odstoupit z funkcí ve společnosti Haná-Gas, která je dcerou podniku Gas-Invest.
